Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Listopad 2003


Šéfové StB se zodpovídají za Asanaci

Luděk Navara

Čtrnáct let po pádu komunismu začíná ostře sledovaný proces s jedenácti náčelníky tajné policie. Jedenáct bývalých šéfů krajských poboček StB stojí před soudem za to, že chtěli donutit nepohodlné občany k vystěhování z vlasti. Dnes jim hrozí osm let vězení.

Praha - Před soud postupně přichází jeden dobře vypadající důchodce za druhým. Vyhlížejí docela dobrácky - určitě by nikdo nehádal, že kdysi (v sedmdesátých či osmdesátých letech) byli ve "svých" krajích všemocnými pány, kteří mohli jediným škrtnutím pera hluboce zasáhnout do lidského života. A v některých případech to skutečně dělali. Podle obžaloby právě oni plnili roli jakýchsi převodových pák - současně dostávali rozkazy z centra a současně vydávali rozkazy vlastní, jimiž chtěli nepohodlné občany vyhnat ze země.

Akci Asanace odstartoval v roce 1977 tajným rozkazem ministr vnitra Jaromír Obzina. Na listině nepohodlných osob byli především ti, kteří podepsali Chartu 77, například kněz Václav Malý či zpěvák Jaroslav Hutka. Zatímco na ně se zaměřili "pražští" tajní policisté, ty v regionech dostali na starost právě krajští náčelníci. "Necítím se vinen ve smyslu obžaloby, byl to celostátní projekt, který nám byl poručen z centra," vypověděl v soudní síni například obžalovaný Zdeněk Hanák, někdejší šéf severočeských tajných policistů. Když mu soudkyně ukázala rozkaz podepsaný jeho jménem, překvapeně se zarazil, ale pak zvolil tradiční taktiku - totiž ztrátu paměti. "Poznávám svůj podpis, ale na souvislosti si už nevzpomínám," řekl. V rozkaze se úřední hantýrkou tajných policistů psalo, že pomocí technicko-operativních opatření se mají nepohodlní lidé donutit k vystěhování. Přeloženo do češtiny to mohlo znamenat cokoli - provokace, nedobrovolné schůzky, ale i mučení, zavírání do vězení, odposlechy či další "opatření". "Vyhrožovali mi, že mne zavřou na patnáct let za vyzvědačství," řekl jeden z poškozených Zbyněk Čeřovský, který se nakonec s rodinou vystěhoval do Německa. "Případ byl složitý z hlediska materiálů. Ty se musely komplikovaně dohledávat a jednotliví poškození se museli dohledávat podle krycích jmen. Vyšetřování trvalo tři až čtyři roky," uvedla státní zástupkyně Jana Hercegová.

Komplikace způsobilo i množství obžalovaných a to, že jsou v důchodovém věku - jeden z nich, Miloslav Marek, někdejší šéf StB z Ústí nad Labem, byl vyloučen k samostatnému projednávání a jeho případ bude řešit tamní soud. "Tato velká hromada spisů se bude kopírovat a předávat do Ústí," řekla soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 6 Kateřina Kohoutková. Uvedla, že gigantický proces plánovaný až do 10. října ani v ten den nejspíš neskončí. Chybí totiž jeden z obžalovaných - Petr Žák, bývalý šéf východočeské StB, který se ani neomluvil, ani nesvolil k jednání v nepřítomnosti. Čtyři další obžalovaní rovněž nepřišli - vyslali své advokáty, takže z původně jedenáctičlenné skupiny se líčení zúčastnilo pouze pět bývalých důstojníků StB. Čtyři se z jednání omluvili s tím, že souhlasí, aby se soud konal bez jejich přítomnosti, pouze za účasti obhájců. Všichni přítomní obžalovaní však vinu popřeli.

(MF DNES)



Zpátky