Listopad 2003

Britští farmáři objevují kouzlo nových paliv

Julek Neumann

Varovné hlasy přičítají nesprávnému přístupu k energetice snad všechny mouchy naší civilizace. Komentátoři bijí na poplach: je nutné hledat alternativní formy energie. Vlády velmocí pořádají s velkým halasem konference, na nichž přijímají či odmítají ekologické závazky, a přitom slibují snižování škodlivých emisí. Myslí to doopravdy?

V rámci nejrůznějších zápasů o životní prostředí současné Británie probíhá jeden, který je zcela svérázný. Proč složitě, volají především britští farmáři, když to jde jednoduše. Jejich rebelie se točí kolem toho, co se dnes označuje neutrálním termínem bio-fuels, biopaliva.

Není nad olej

V březnu 2002 zavedl britský dopravní inspektorát, který sídlí ve městečku Swansea v jižním Walesu, zkušebně testování vozidel s dieselovým pohonem. Cílem byla kontrola škodlivých emisí a vyřazení aut s nepřijatelnou úrovní znečišťování životního prostředí. Experiment přinesl překvapivý výsledek: zjistilo se, že farmáři běžně jezdí na jedlý olej.

Navzdory tomu, že experimenty s biopalivy probíhají už léta, bylo překvapením, že obyčejný olej coby nová pohonná hmota funguje bez konverzí i bez ztráty výkonu motoru. Auta, poháněná kuchyňským olejem s přísadou metanolu, prý navíc nemají skoro vůbec žádné škodlivé emise – měření (neoficiální) tvrdí, že emise dioxidu uhlíku a kouře jsou o 90 % nižší než u tradičních dieselů. Zato výfukové plyny voní údajně po tom, co se v oleji smažilo naposledy. Další výhodou byla láce: nejlevnější nafta pro dieselové motory stála před rokem v Británii 73 pencí za litr, litr stolního oleje stojí něco přes 40 pencí.

Byl tu ovšem jeden problém: podstatnou část ceny motorové nafty totiž v Británii (75 %, oproti 50 % jinde v EU) tvoří daň. Řidič, který neplatí daň z pohonných hmot, okrádá berní úřad, a proto se vystavuje postihu. Reakcí na překvapivé zjištění proto byl vznik spojených policejně-celních hlídek, které řidičům ukládaly pokuty pět set liber (asi 22 500 Kč) a účtovaly si dalších sto deset liber za odtažení auta. Hlídky loni na podzim zadržely kolem čtyř set provinilců, informace o výši pokuty se rychle roznesly a jedlý olej se přestal velšským farmářům vyplácet.

První tisíce kilometrů

Problém ale rychle vyřešil velšský student Chris Dovey: jeho fordka sice jezdí na pohon ze zpracovaného jedlého rostlinného oleje, ale na rozdíl od farmářů ze Swansea pohonné hmoty nenakupuje v supermarketu. Dostává zadarmo olej z místní kantýny – stravovací zařízení většinou za odvoz přepáleného oleje musí platit. Dovey navíc na rozdíl od farmářů platí daň z pohonných hmot, a tak se z rostlinného oleje stane rázem legální pohonná hmota. „Olej dostávám zadarmo, platím 26 pencí daň, ale to je pořád levnější než kupovat naftu u pumpy,“ říká. Pro jeho potřeby to stačí, tvrdí ale, že kdyby to měl začít dělat průmyslově, byrokracie kolem produkce by ho zničila.

Jednoduchého nápadu se chytila řada podnikavců a v poslední době v Británii zahájila provoz řada profesionálních podniků. Jedlého oleje zdarma je v zemi fish and chips dost, a tak se dá na celé věci slušně vydělat. Ministr financí Gordon Brown ve svém posledním rozpočtu poskytl novým biopalivům daňovou úlevu 20 pencí na litr (kapalné plyny mají úlevu dvojnásobnou) a tak se jejich výroba ve velkém začíná vyplácet. V Severním Irsku nedávno oslavila jedna společnost prvních 400 000 kilometrů ujetých na palivech ze zpracovaného rostlinného oleje. Výroba trvá deset dní – olej se musí očistit od zbytků potravin, tepelně a chemicky zpracovat, musí se zbavit glykolu (který se používá na zemědělský kompost). Zbytky jedlého oleje se tak využijí do poslední molekuly.

Nadšenci tvrdí, že se biopaliva dají vyrábět úplně ze všeho – ze shnilé zeleniny, ze zemědělských odpadů, obilnin, konopí, z trávy, ze slámy, z recyklovatelného papíru a vůbec nejlépe ze všeho prý z řepy. A tak teď mnozí britští farmáři přecházejí na pěstování nepotravinových plodin, vhodných k výrobě biopaliv – podle předsedy Britské asociace biopaliv a olejů Petera Cleryho mohou vyprodukovat přes milion tun biodieselu ročně na polích, která v současné době nejsou využívána k pěstování potravin v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie.

V dohledné době zpracované rostlinné oleje fosilní petrolejářské výrobky zřejmě nenahradí, ale vzhledem k tomu, že nevyžadují žádné úpravy motoru a že jsou stále více populární, je dost pravděpodobné, že je budou doplňovat.

(RESPEKT)