Listopad 2003

Recidivy malověrnosti. ODS nechce, aby nám z Bruselu vládl cizí panovník. Voliči to vidí jinak

Petr Nováček

Nejvyšší potentáti se taktak stačili vrátit z Říma ze zahájení mezivládní konference o evropské ústavě a společnost STEM na objednávku Práva již stačila zjistit značný rozlad ve zdejším lidu obecném. Plné dvě třetiny Čechů a Moravanů nevěří tomu, že se při jednáních o euroústavě podaří zlepšit postavení malých zemí. Nejvíce skeptiků - čtyři pětiny - je mezi sympatizanty KSČM, nejméně mezi stoupenci ODS (59 %). Podle ředitele STEM Jana Hartla lidé zastávají postoj, že "všichni jsme si rovni, ale ti velcí jsou si rovnější" a "rozhodování často probíhá bez naší účasti".

My za to nemůžeme, to oni!

Asi patří k naší národní povaze raději předem počítat s nejhorším a nastane-li zádrhel, hlavně se vymlouvat na druhé. Dovolte vzpomínku z klukovských let, týkající se zimní olympiády ve Squaw Valley. Prohráli jsme tam jakýsi důležitý hokejový zápas - a víte proč? Našeho brankáře oslňovalo sluníčko, neboť stadion byl vybudován tak, aby vyhovoval filmařům a jejich barevnému technicoloru. Při střídání stran musel mít týž handicap i brankář soupeře, jenomže mnohý našinec přijal raději než holý fakt, že protihráči byli lepší, útěšnou báchorku o oslňujícím slunci, jež na nás spáchalo podraz. Připouštím: byla to tehdy hloupá komunistická propaganda. A připouštím i to, že malý národ si občas v dějinách, když už nevystačí s vlasteneckou zmužilostí ani se lstí, vypomůže všelijak, aby přežil. A on přežije, ovšem se šrámy na národní povaze. Jedním z těch našich je generacemi sdílený pocit křivd, ústrků a nespravedlností, jež kolem dokola byly na českém národu páchány a vždy znovu mu hrozí. Ne my, na kališníky, katolíky i jinak rozdělený národ, jsme se dali vtáhnout do cizího chomoutu, nýbrž vinni byli zrádní Habsburci, v jejichž "žaláři národů" jsme přes tři sta let "úpěli". Po 28. říjnu 1918 jsme "odčiňovali Bílou horu", nezmiňujíce se o bělohorské zradě našich českých stavů ani o tom, že onen "žalář národů" byl docela fešácký kriminál, jestliže v něm Češi doúpěli ke kulturně, politicky a ekonomicky tak vyspělému národu, že jak jen to šlo, zařídili si první republiku. Podobně jenom "ti druzí", ne my jsme si způsobili Mnichov, za odsun Němců mohou "tamti" z Postupimi a "Únor" přivodila Gottwaldova chasa, ne hloupost demokratické většiny národa.

Aby bylo jasno

Výmluvy na osud však svazují a vedou k malomyslnosti, teď například v názorech na Evropskou unii, vstoupit tam musíme, leč vedle těch velkých se neprosadíme a naše národní zájmy budou ohroženy. Tak například šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý se cosi dočetl o české minulosti: o volebním reversu, v němž Ferdinand I. po zvolení českým králem v prosinci 1526 slíbil zachovávat všechna práva a svobody českého království a českých stavů, o ústavě českého státu z července 1621, z doby protihabsburského povstání, a o názoru jistého historika, podle něhož na Bílé hoře neprohrál český národ a jeho zájmy, nýbrž rebelové, kteří se vzbouřili proti králi, jehož si předtím zvolili a do českého království pozvali. Poslanec Tlustý, ač jinak laděn ekonomicky, na historickou notu hned promluvil ve sněmovně. Proč? Inu "aby bylo jasné, že ODS a její poslanci jsou ti, kteří žádného cizího panovníka, ani Francouze, ani Němce, z Bruselu vládnout České republice nechtějí nechat". Snad jen národněsocialistický předseda a senátor Václav Jaroslav Klofáč dokázal kdys bojovat za český národ s takovým zanícením. Ještě že máme ODS a s dědictvím "nejlepších tradic národa" se nemusejí lopotit jen komunisté. Leč povšimněme si: zatímco Vlastimil Tlustý a jiná "esa" ODS hovoří o "Bruselu" málem jako o nové Bílé hoře, skepticismus řadových příznivců ODS k Evropské unii - viz průzkum STEM - je pouze vlažný, čili racionální. Podnikaví lidé, jež asi ODS stále přitahuje, nemají nejspíš potřebu "obsloužit" se z českých dějin právě deprimujícím příkladem Ferdinanda I. Ostatně proč být malověrným, když lze myslet na chorál! Nápaditým hlavám a ostřejším loktům může být v integrovaném evropském prostředí i výrazně lépe než na malém českém dvorku.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)