Listopad 2003

Jablotron: Dědek přelstil smrt české elektroniky

Pavlína Nováková

Jablonec nad Nisou - Když si Dalibor Dědek vezme do ruky nový bezdrátový zvonek, který jeho firma Jablotron začala prodávat, jeho oči se rozsvítí a probouzí se v něm mladý modelář a zapálený radioamatér. "V tomhle jsme předběhli konkurenci. Říkáme tomu trojský kůň," říká a převrací v rukou dvě malé bílé krabičky. Laikovi na první pohled připomínají zvonkové tlačítko a rozprašovač vůně do zásuvky. Je to však zvonek budoucnosti: žádné dráty, sekání do zdi, stačí anténka. Vymyslet alarm či zvonek bez drátů prý není unikum. Ale Jablotron byl v něčem rychlejší než soupeři. "Dali jsme na trh první bezdrátový domovní systém schválený podle evropských předpisů. Byli jsme u toho, když se tvořily. Zatímco zámořská konkurence čekala, až předpisy vyjdou, my už konstruovali," říká hrdě majitel Jablotronu. Přinášet světově nové nápady si dali zakladatelé Jablotronu za cíl už zkraje 90. let. V té době většina českých výrobců elektroniky směřovala ke krachu. Lidé hltali videa a hifi soupravy z dovozu. Lámat averzi vůči českým značkám, když zároveň zavírala jedna Tesla za druhou, nešlo snadno, ale měli nůž na krku: "Představa, jak budu tchyni vysvětlovat, že přijde o dům, který dala do zástavy bance, aby nám pomohla v začátcích, je silná motivace," vzpomíná na počátky Jablotronu Dědek.

Firma, kterou čtyři kamarádi založili v roce 1990 v podkroví rodinného domku, má letos prodat zabezpečovací zařízení za půl miliardy korun. Má vlastní továrnu postavenou na míru, pobočku na Tchaj-wanu, v Číně a dceřinou firmu na Slovensku. A když náhodou v Jablonci při hledání Jablotronu zabloudíte, téměř každý ví, kde sídlí. Spolumajitelé chtěli vždycky dokázat, že Češi v elektronice něco umějí, a přáli si vybudovat značku, která bude mít zvuk i ve světě. Ale i mezinárodní renomé má dvě strany mince. V Asii, kam nejvíce své výrobky vyvážejí, se už objevují na trhu téměř dokonalé padělky jejich alarmů. Vývojářům Jablotronu to jistě polichotilo, ale manažerům, a hlavně obchodníkům firmy padělky přidělávaly vrásky na čele. "Ty napodobeniny byly tak dokonalé, že i ti, co to vymysleli, měli docela problém poznat, že to není naše. Určitě se nám vyplatila registrace značky a jména ve všech zemích světa. Nyní proti padělatelům vedeme válku a podnikáme akce na likvidování jejich ilegálních zásob," říká Dědek.

Firmu založil se svými třemi kolegy z podniku tehdy slavné značky Liaz. Ve státním molochu však byli jen články obrovského řetězce, který se s příchodem kapitalismu zadřel. Se zakázkou od jednoho velkého státního podniku a s pájkami a šroubováky se vrhli do soukromého podnikání. Hned na začátku se spálili. Státní gigant nezaplatil. Když pak přemítali, jak dál udržet svou mladou firmičku při životě, inspirovala je privatizace a restituce. Soukromý majetek rostl, lidé si ho začali vážit, hlídat si jej. Elektronické hlídače potřebovali ve velkém i začínající podnikatelé, aby ochránili své obchůdky či restaurace.

Nechci dělat zboží na jedno použití

"Jablotron? Bez problémů," říká o jablonecké firmě konkurence. "Tak komplexní nabídku jako oni žádná česká firma vlastně nemá. Patří spíš do levnějšího segmentu pro domácnosti. Jejich alarmy si může namontovat téměř každý. Řekl bych, že mohou mít tak čtvrtinu trhu," říká o Jablotronu Daniel Vychodil z firmy Olympo, která je největším dovozcem a prodejcem zabezpečovací techniky v Česku. Vlastně není přímým soupeřem Jablotronu, protože Jablotron neprodává přímo konečným uživatelům. Jeho značku lidé neznají z billboardů či televize.

Jejich zákazníky jsou dvě tisícovky montážních firem, které distribuují alarmy do domácností či firemních provozoven. Řízení Jablotronu zůstalo nakonec na bedrech Dalibora Dědka, který je dnes i jeho jediným majitelem. Ale není rád, když se o Jablotronu mluví jako o jeho firmě. "Je to týmová práce, dva z mých spoluzakladatelů tu pořád pracují a od té doby sem přišlo tolik šikovných lidí, kteří nás tlačí dopředu," říká. Nápaditost, vynalézavost a šikovné ruce českých techniků drží firmu na špici. Dědek si jen posteskne, když je řeč o manažerech. "Když hledáme lidi, kteří jsou schopni udělat rázné rozhodnutí v pravou chvíli a nést za něj odpovědnost, je to problém. Sám jsem chtěl zůstat technikem, našel jsem si za sebe ředitele, ale vydržel tu rok," říká. Dalibor Dědek jde často proti zažitým konvencím. Když všichni házeli českou elektroniku přes palubu, on se do její výroby pustil. Zatímco svět čím dál víc elektroniku řadí do kolonky zboží na jedno použití, on si umínil, že jeho výrobky tuto neoblíbenou vlastnost mít nebudou. Odmítá "zahazovací" filozofii světových výrobců elektroniky: "Když se vám rozbije mobil, kupte si nový." "Chceme, aby lidé věděli, že si náš výrobek koupili nadlouho a že okamžikem, kdy zaplatili, nás nepřestávají zajímat. Poskytujeme čtyřiadvacetihodinové poradenství a bezplatný záruční a pozáruční servis," vysvětluje Dědek.

Loni se jablonecká firma trochu zadýchala. V posledních třech letech zdvojnásobila objem produkce a přestala jí stačit výrobní kapacita. Jablotron sice předehnal konkurenci a začal jako první v Evropě prodávat bezdrátový hlídací systém pro domácnosti, ale neodhadl, jak velký zájem vyvolá. Do firmy pak telefonovali nespokojení zákazníci, kteří nechtěli pochopit, že firma nestíhá vyrábět něco, s čím se chlubí v zahraničí. Vedení Jablotronu proto rozhodlo, že část produkce přenechá svým dosavadním dodavatelům a bude se soustředit na vývoj. Nad víc než zhruba 200 zaměstnanců, které má firma dnes, už se nechtějí dál rozpínat a raději upnou síly na vývoj. "Málo platné, čím je firma větší, tím víc ztrácí flexibilitu," říká majitel.

Vědci stranou, alarm je pro lidi

Novou osazovací linku spustili začátkem roku. Zůstávají přitom věrni Česku. "Sice tu dramaticky stoupá cena pracovní síly, ale vyvažuje to kvalita," říká Dědek. Z dílů stavebnice Jablotron s logem křičícího panáčka, si mohou postavit zabezpečovací systém na míru zákazníci ve Francii, Skandinávii, Číně, Hongkongu, Malajsii, Polsku, Holandsku i na Ukrajině. Jablotron našel zákazníky mezi boháči v Indii. V Česku alarmy z Jablotronu hlídají škodovácké felicie.

Z Dalibora Dědka je dnes spíš obchodník, i když duší zůstává technikem. "Závidím vývojářům tenhle jejich stolek, to já už bohužel nemám a nemohu bastlit," posteskne si, když procházíme pracoviště vývojářů firmy Jablotron, kteří jsou ponořeni do spleti drátů a čipů. Ale jak sám potvrzuje, je rád, že jej byznys naučil rozumět si s technickými analfabety. "Čím jsme šli na vymýšlení nových výrobků vědečtěji, tím menší to mělo úspěch. Lidé nemají rádi zařízení, které je chytřejší než oni. Ačkoliv ty výrobky v sobě skrývají strašnou spoustu možností, navenek se k zákazníkovi musí tvářit jednoduše," směje se.

(MF DNES)