Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Listopad 2003


V Litvínově vládnou gangsteři

Marek Pokorný, Hana Čápová

Sedmnáct a osmnáct let dal první zářijovou středu pražský Vrchní soud dvojici mužů, kteří před litvínovským barem Calypso zastřelili dva bodyguardy místního podnikatele. „Byla to poprava z bezprostřední blízkosti,“ nazval jejich čin soudce Jiří Lněnička v dramatickém prohlášení citovaném všemi novinami. Současně ale soudce uznal, že vražedný střet vyprovokovali sami zastřelení – násilnickým útokem v ulicích nočního města. „Mí klienti jednali pod tlakem a ve strachu z lidí, kteří by chtěli kontrolovat město a zavádět tam své pořádky,“ hájil obžalované advokát Richard Třeštík. A výlet na místo samé tu šokující zvěst potvrzuje: v Česku je opravdu město, kde se za nevysvětlitelné lhostejnosti policie a nezájmu radnice snaží gang mlátiček zavést své pořádky. Nekorunovaní vládcové se prohánějí v autech pěší zónou, bijí jen tak pro zastrašení lidi a přepadají restaurace ve snaze vynutit si na hostinských „ochranu“ jejich podniků. Před časem dokonce při jednom nájezdu postřelili známého zpěváka Martina Maxu. Všudypřítomný strach obstoupil i místní média, která o problémech mlčí. „Vám se to povídá,“ vysvětluje ticho novinář z Deníku Mostecka. „Ale kdybyste tu bydlel a chtěl dál žít, tak taky radši sklopíte oči a nebudete o tom psát ani se zajímat.“

Nutno navíc dodat, že šéfem okresní policie je tady Václav Jakubík, který musel pro nedostatek důvěryhodnosti nedávno opustit post náměstka policejního prezidenta.

Vypni to

Je středeční podvečer a bar Flora na rohu litvínovského Mírového náměstí zeje prázdnotou. „Ne, majitel tady není. Kdy přijde? Nevím, možná tak za hodinu,“ říká tmavovlasá servírka a chvíli nato někam telefonuje. Stačíme ujít sotva pár metrů a z druhé strany náměstí si to k nám pěší zónou bez ohledu na zákaz vjezdu šine stříbrný mercedes s tmavými skly. Před barem z něj vystupuje dvoumetrový kulturista v bílém triku a se zlatým řetězem kolem hrdla. „Klid, to jsou jen nějací novináři,“ říká do mobilu. Majitel Flory a několika dalších litvínovských podniků Martin Macháček (35) se dostavil na scénu. Právě jeho muži zahynuli před časem po střelbě u baru Calypso. Moc se o věci bavit nechce, a když vidí diktafon, je po legraci úplně. „Vypni to, nebo tě ze startu pošlu do piči,“ varuje.

„No co, hráli si na ostrý hochy a dělali bordel po barech, aby majitel pochopil, že má zaplatit,“ říká Macháček na adresu střelců, kteří vyřídili jeho muže. Jeho ochranka sice útočila jako první a pronásledovala prchající muže nočním Litvínovem, ale prý jen proto, aby před nimi uchránila místní podniky. „To je život, ne? Ty nevíš, jak to chodí? Ty vole, to u vás v Praze nemáte?“ směje se Macháček.

„Je to organizovaná armáda, mám to všechno na kamerách. Dva tři přijdou, nenápadně projdou všechny místnosti, jestli tam není policie. Pak zavolají a sejdou se vyholené gorily, vyberou si náhodně nějakého hosta a toho zmasakrují,“ popisuje život v Litvínově známý zpěvák a současně majitel studentského klubu Pionýr Martin Maxa. Je jediný, kdo je ochoten mluvit pod jménem – a taky jedinou výjimkou, která gaunerům nejenže neplatí „ochranu“, ale dokonce se jim dokázala postavit. Od Macháčkovy verze se však jeho příběh liší nepatrně jinou pointou: mlátičky, které terorizují město, nemají pod palcem vrazi od Calypsa, ale výše zmíněný Macháček.

Haló, vy jste svědek?

Maxa zpočátku hlásil incidenty na litvínovské policii a dokonce nabízel i nahrávky průmyslové televize. „Ale zjistil jsem, jako bych to říkal přímo těm grázlům. Nic se nedělo, museli se mi smát. Tak jsem se obrátil na policii v Mostě a v Praze,“ říká zpěvák, podle něhož se situace jen nepatrně zlepšila – o trochu častěji je před jeho podnikem vidět policejní hlídku. „Je to demoralizující, když ti grázlové mrzačí lidi a nic se neděje.“

Sám podobný útok zažil na vlastní kůži – a málem nepřežil. Loni v srpnu jedna z Macháčkových goril na ulici brutálně napadla čtyřiadvacetiletého mladíka. Incidentu přihlíželo několik desítek svědků, mezi nimi i policisté. „Mlátil ho do hlavy, byl už celý od krve. Všichni jen koukali, báli se, tak jsem mu šel na pomoc,“ vzpomíná Maxa. Gangster ovšem vytáhl pistoli a rána, kterou vypálil při potyčce, trefila zpěváka do hlavy – naštěstí se jen otřela o lebku a nechala po sobě dodnes viditelnou jizvu s osmi stehy.

Pálit na ulici po lidech, to už je opravdu vážná věc. Policii se navíc přihlásilo zhruba deset svědků, takže se zdálo, že vyšetření bude bleskovou otázkou. Ale začaly se dít divné věci. Už pár hodin poté, co se svědci přihlásili k výpovědi, měl litvínovský gang v ruce jejich jména, adresy i mobilní telefony – zcela jistě je dostal z policejních zdrojů. „Chvíli po výpovědi jsem měl telefon,“ vzpomíná manažer litvínovského kulturního areálu Loučky Martin Láter. „A nějaký hlas mi řekl: Nepleť se do toho, nebo se ti a lidem kolem tebe stane něco hodně ošklivýho.“ Část svědků výpověď opravdu stáhla, další se rozhodli vypovídat pod falešným jménem – a od té doby jezdí ve vypůjčených autech na výslechy do krajského města. Samotný Láter, který výpověď nestáhl a svědčí dál pod vlastním jménem, se měl přesvědčit, že hrozby nebyly plané: letos v květnu byl přepaden a po několika ranách těžkou palicí do hlavy skončil na hranici života a smrti v nemocnici. Útočníkem byl podle svědků další člen Macháčkovy party. V tomto případě už byli svědci opatrnější: všichni vypovídají jen pod utajením. Litvínovské řádění se ovšem netýká jenom nočního života. Gauneři, jistí si svou beztrestností, se roztahují všude. „Jdete po pěší zóně nakoupit a málem vás přejede auto. Když přijdete na policii a dáte jim číslo, tak vám řeknou: To jste se musel zmýlit. A pak je s tím člověkem vidíte v hospodě,“ vypráví jeden z litvínovských občanů. Konkrétnější být nechce a své jméno také – jako téměř všichni oslovení – odmítá říci. „Já tady na rozdíl od vás musím žít.“

„Víte, kolik lidí skončilo v nemocnici?“ vysvětluje Maxa mlčení a strach lidí. „I já se jich bojím, i když jsem se jim postavil. A vy byste se měli taky bát.“

Kdopak za to může

„Litvínov je bezpečné město, lidé se nemají čeho bát,“ nepřipouští problémy zástupce velitele litvínovské policie Karel Babor. A jak je možné, že se galerka dozví jména a adresy svědků a vyhrožuje jim? Nebo že policisté jsou sami svědky incidentu a nezakročí? „Jak víte, že je to pravda? Máte úplně jiné informace než já,“ říká Babor. Problémy nevidí ani místní radnice. „Nezdá se mi, že to, co popisujete, by bylo v Litvínově možné. Ale pokud něco takového víte, tak byste to měli naprosto otevřeně zveřejnit,“ říká litvínovský místostarosta Jan Matiko (ČSSD).

Ani mostecký policejní ředitel Václav Jakubík v Litvínově nevidí žádný zvláštní problém. „V úctě k lidské inteligenci: jsou to jen takoví přitroublíci, nejsou schopni dát dohromady kvalifikovanou skupinu. Jen se svolat k nějaké rvačce,“ říká Jakubík na adresu Macháčkovy party. „Ano, k jistému úniku informací došlo,“ připouští pak problém ve vyšetřování střelby po Maxovi, „ale neprokázalo se, kdo za to může.“

(Respekt)



Zpátky