Listopad 2003

Klausův přítel v hledáčku BIS

Jaroslav Spurný

Otázky znějí: Zaplatil Alexandr Rebjonok Novu? Kryje ho prezident?

Jak Respekt informoval ve svém předposledním čísle, aktuální tajná zpráva BIS upozorňuje na bezpečnostní riziko plynoucí České republice z aktivit Rusa Alexandra Rebjonka (51). Úřední zmínka o tomto jméně zároveň nabídla možnou odpověď na otázku, kdo vlastně financoval před čtyřmi lety rozjezd ukradené televize Nova. Rebjonok – podle detektivů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) muž, přes kterého šly do Česka podezřelé ruské peníze – je totiž obchodním spolupracovníkem bosse TV Nova Jiřího Šmejce a spolumajitele Primy Ivana Zacha. Alexandr Rebjonok žije v Karlových Varech a tajné služby a speciální policejní útvary se zabývají jeho aktivitami už skoro deset let. Rebjonkovo jméno může vysvětlovat i dlouholetou viditelnou podporu, kterou obě televize poskytovaly Václavu Klausovi. Současný prezident má s ruským podnikatelem velmi blízký vztah.

Nechte ho být

ÚOOZ a BIS se o Alexandra Rebjonka začaly zajímat v polovině devadesátých let. „Byla to vlastně náhoda. Dostali jsme informaci, že jistá česká firma vyvezla do Ruska zbrojní komponenty, a společnost neměla na vývoz potřebné povolení. Začali jsme se o případ zajímat a zjistili jsme, že obchod pravděpodobně zorganizoval Rebjonok,“ říká detektiv z ÚOOZ. Tajné službě přišel karlovarský Rus do rány o něco později. „Věděli jsme, že v Karlových Varech ovládl luxusní hotel Imperial a založil několik firem, které pracovaly v turistickém ruchu. To samo o sobě nebylo až tak zajímavé, spíš jsme se zajímali o firmy, které postupně ovládli jeho obchodní společníci. Šlo o miliardové majetky a často jsme zjistili, že peníze pocházely z Ruska. Způsob personální a obchodní provázanosti firem naznačoval, že se přes ně mohly prát peníze z organizovaného zločinu,“ popisuje počátek zájmu tajné služby jeden z jejích důstojníků (viz rámeček). Podnikatelská skupina kolem Rebjonka ovládla několik karlovarských hotelů (zprostředkovaně také známý hotel Pupp), lázeňských domů, porcelánový průmysl, investovala ve stavebnictví, obchodovala s akciemi. „V hotelu Imperial se pořádaly akce pro zvané, kterých se účastnili často přední politici, třeba Vladimír Dlouhý. Bylo jasné, že pan Rebjonok si vytváří síť velmi vlivných kontaktů,“ vzpomíná detektiv z ÚOOZ. Pracovní schůzky v Imperialu pořádal i tehdejší premiér Václav Klaus, který v hotelu často bydlel.

S pozdějším majitelem Primy Ivanem Zachem se Alexandr Rebjonok sešel v karlovarské firmě Golf Resort. Ve statutárních orgánech společnosti spolu působili pět let – do roku 2000. V den, kdy firmu opustili, nastoupil na post Zacha Jiří Šmejc – otec magnáta z Novy. Společnost provozovala garáže, poskytovala golfový servis, reklamní činnost, ale nejdůležitější byly tenisové kurty. Tedy kvůli udržování kontaktů s významnými podnikateli a politiky. Rebjonok v 90. letech pořádal každoročně v Karlových Varech tenisový turnaj osobností, kde hrávali pravidelně politické špičky z ODS či ODA, včetně Václava Klause. Nynější prezident chodil pravidelně hrávat do pražské haly Golf Resortu na Spořilově.

Pátrání ÚOOZ ale skončilo dříve, než mohlo přinést nějaké důkazy. Na podzim 1998, těsně po vzniku opoziční smlouvy, přišel na ÚOOZ příkaz ukončit veškerou práci na Rebjonkovi. „Prý překračujeme pravomoci a zpravodajským rozpracováním Rebjonka suplujeme práci BIS,“ vzpomíná detektiv. „To byla jen záminka – vždyť tohle je naše práce, sbírat informace o podezřelých lidech a činnostech, a pokud zjistíme porušení zákona, předáme případ vyšetřovatelům.“ Kdo vydal příkaz zastavit pátrání, zda přes Alexandra Rebjonka nepere v Česku peníze ruský organizovaný zločin, si detektiv nepamatuje. Stejně děravou hlavu má tehdejší i současný šéf speciálního útvaru Jan Kubice. „To už nevím,“ říká stroze. A nemohl by to ze spisu zjistit? „Takové informace tam nejsou, a i kdyby byly, stejně vám je nemůžu prozradit.“

Ve službách KGB

Inženýr Alexandr Rebjonok žije v České republice od poloviny 70. let. Oženil se tu a narodil se mu syn. Když ale policie před sedmi lety požádala ruské kolegy o informace o tomto muži, dostala z Moskvy odpověď, že žádný člověk toho jména a data narození „není veden v registraci obyvatel Ruské federace“. To naznačovalo, že tu Rebjonok žije pod falešnou identitou. Na další neoficiální žádost o jeho ruských příbuzných už Rusové neodpověděli (nemuseli, spolupráce jednotek, které provádějí taková zpravodajská šetření, není vázána žádným zákonem, záleží na osobních vztazích policistů). „S panem Rebjonkem jsme o tom mluvili, tvrdil, že je to nějaký omyl,“ říká další detektiv z ÚOOZ. Připouští, že pravdivá mohla být i Rebjonkova argumentace, že jde prostě o nepořádek v ruských archivech.

Rebjonok pracoval za totality v Ostrově nad Ohří ve výzkumu tamních uranových dolů jako jakýsi supervizor. BIS je přesvědčena, že v takové funkci musel mít kontakt s KGB. „Pokud šlo o jaderný výzkum, bylo vyloučeno, aby Sovětský svaz vyslal do zahraničí pracovníka, který nedělal pro KGB,“ tvrdí vysoký představitel českých bezpečnostních složek. „A nedá se vyloučit, že pro ně pořád pracuje. Rusové mají značný zájem o naše teritorium, je tu podstatně více jejich špionů než třeba v Polsku nebo Maďarsku.“

S Alexandrem Rebjonkem nebylo možné osobně mluvit, podle jeho zástupce v hotelu Imperial Petra Milského se zdržuje delší dobu v zahraničí. V jednom z mála svých vyjádření pro tisk prozrazuje, že po listopadu 1989 začal pracovat v managementu hotelu Imperial, pak koupil podíl na hotelu od několika privatizačních fondů. Založil Společnost Pentalog, která se zabývá organizováním pobytu bohatých Rusů v Karlových Varech. Jeho investice se přesně kryjí s dobou, v níž podle zprávy BIS z roku 1996 investovaly ruské tajné služby do nákupu a opravy nemovitostí v Karlových Varech a jejich okolí kolem půl miliardy korun.

„O Rebjonkovi si myslíme, že může být důležitou osobou v investicích ruských tajných služeb nebo mafií. Ale důkazy o nějakých zločinech nemáme, pouze indicie,“ říká představitel BIS. Podle jeho názoru je Rebjonok už mimo dosah možností a schopností služby. „Tak to je. Když se letos 18. dubna prezident Klaus loučil na sjezdovce v Krušných horách se zimní sezónou, připil si před místními novináři ,na zahřátí‘ s Alexandrem Rebjonkem a nechal se s ním vyfotografovat.“ Výlety na sjezdovky totiž prezident Klaus podnikal opět ze svého oblíbeného Imperialu, kde bydlel třeba i letos v srpnu, během své letní dovolené.

Švýcarské konto

Policie dodnes vyšetřuje transakci, při které poskytla IPB (Investiční a poštovní banka, pozn. red. CS-magazínu) Vladimíru Železnému a Jiřímu Šmejcovi úvěr ve výši miliardy korun. Trestní oznámení podala před třemi lety Česká národní banka – peníze totiž byly podle tehdejšího mluvčího banky Milana Tománka použity „v rozporu s úvěrovou smlouvou“. Zjednodušeně řečeno, miliarda byla rozdělena mezi několik Šmejcových a Zachových firem a přes ně byla Nova financována. Přesně v duchu praní špinavých peněz – řada firem a řada kont, přes něž se policie stěží dopátrá, kdo stál v pozadí „investice“. Policie neví ani to, kdo miliardu pro Novu ve skutečnosti poslal – IPB peníze nepůjčovala, byla jen prostředníkem. Podle dosavadních zjištění přišly peníze ze Švýcarska, ale předtím je odesílatel protáhl nepřehlednou řadou účtů. „To se dělá jen tehdy, když je nutné zakrýt původního investora,“ říkají muži z tajných služeb. Vzhledem k blízkým vztahům Rebjonka, Šmejce a Zacha zvažovala BIS, že na přívodu peněz do české nejsledovanější televize mohl spolupracovat i Rus z Karlových Varů.

„Ano, já pana Rebjonoka zastupuji, ale žádné informace vám nemůžu poskytnout,“ říká Petr Milský na otázku, jak je to se vztahem jeho šéfa s největšími českými komerčními televizemi. „To musí můj strýc Jiří, který vede společnost Imperial.“ Předseda představenstva ale jakýkoli hovor odmítá.

ČSOB (Československá obchodní banka, pozn. red. Cs-magazínu), která převzala Investiční a poštovní banku, už o dluhu mluvit nechce. „Úvěr je splácen, a víc vám kvůli bankovnímu tajemství nesmím prozradit,“ říká tiskový mluvčí banky Milan Tománek (ironií osudu sem mezitím přešel z ČNB, která podala trestní oznámení). Došla už k nějakému závěru policie? „Případ ještě nebyl uzavřen. Jde o komplexní vyšetřování transakcí v IPB. Informace poskytneme, až skončíme,“ říká náměstek policejního prezidenta Jaroslav Macháně. Jiří Šmejc nebyl celý týden k zastižení na ani jedné ze tří adres, které jsou uvedeny v obchodním rejstříku, a stejně nedostižný zůstal i Ivan Zach. „Pan prezident Václav Klaus se k takovým věcem nevyjadřuje,“ dodává Eva Černíková z tiskového odboru Hradu.

Rámeček

Rebjonkův strom

Alexandr Rebjonok figuruje pouze v osmi firmách, spojených většinou s karlovarským turistickým ruchem a hotelem Imperial. Jeho společníci z těchto firem ale figurují ve spleti více než sto padesáti dalších firem. Jiří Milský, Bohumil Procházka, Petr Milský, Radovan Květ, Jiří Šmejc a Ivan Zach jsou muži, kteří začínali kariéru v drobných firmách pracujících pro Rebjonka. Dnes jsou majiteli či podílníky společností s miliardovým základním jměním. Hlavní postavy těchto obchodních výpisů figurují především v odvětvích, jako je turistický ruch, obchod s nemovitostmi, investiční fondy, reklamní agentury, ekonomické poradenství. Mimochodem podle odborného sborníku Kriminalistika z roku 2000 a vládního Usnesení o boji proti korupci z letošního jara jsou přesně tato odvětví hlavními cestami praní špinavých peněz.

(Respekt)