Prosinec 2003

Stanou se menšiny většinou?

Tomáš Krystlík

Touto otázkou se zbývají obě největší politické strany v USA. V nejbližší době se musejí ucházet o hlasy hispánských (španělsky mluvících) imigrantů, tzv. Latinos, jejichž podíl 13,5% na veškerém obyvatelstvu Spojených států je větší než u černochů. Tendence je stoupající, protože od roku 1990 vzrostla a populace Latinos v USA o 64% na 39 milionů lidí. Přibližně dvě třetiny z nich se narodily v Mexiku nebo mají mexické předky, 14% pochází z centrálních a jižních částí amerického kontinentu, zbytek připadá na Puerto Rico, Karibik a Kubu. Po Mexiku jsou nyní USA druhým státem na světě s největším počtem španělsky mluvícího obyvatelstva.

Z demografického hlediska se 12% obyvatel USA nenarodilo na jejich území - ale v Miami je to 61% obyvatelstva, v Los Angeles 41, v San Francisku 37 a v New Yorku 36%. Situace se vyvíjí ve prospěch Latinos. Jejich porodnost činí 3,1 dítěte na jednu ženu, kdežto celostátní průměr je 2,1. Také jejich věkový průměr 15,8 roku je podstatně nižší než celostátních 35,5 roku. V Kalifornii tvoří jednu třetinu, v Los Angeles dokonce polovinu obyvatel. Mimoto se mění jejich vlivem poměr evangelíků ke katolíkům: dnes každý čtvrtý ve Spojených státech je katolík. Prosazují se i kulturně. Zavedli pro svůj latinskoamerický hudební styl vlastní ceny Grammys a čím dál více obcí zaměstnává dvojjazyčné úředníky, aby se mohli starat o hispánské obyvatele.

Politický vliv Latinos byl dosud malý, protože 50% z nich nebylo americkými občany nebo nebylo po pěti letech pobytu tzv. trvalými obyvateli a nesmělo volit. To se ovšem rychle mění následkem amnestií pro tzv. „nepodchycené přistěhovalce“ podle motta „kdo už zde je, smí zůstat.“ Na rozdíl od černošského obyvatelstva, které z 80 až 90 procent volí demokratické kandidáty, nejsou u Latinos jejich volební preference tak jednoznačné. Jedinou výjimkou je Florida, kde je nejvíce kubánských uprchlíků - tam odevzdávají Latinos své hlasy tradičně kandidátům Republikánské strany.

Podíl Latinos ve vysokých funkcí stoupá. V Kongresu USA bylo v roce 1976 pět poslanců Latinoameričanů, dnes 24, v Kalifornii je jich 27 poslanců z celkových 120. Nové Mexiko má dokonce guvernéra Latinoameričana, Billa Richardsona. Prezident Bush, sám mluvící španělsky, přikládá získávání latinskoamerických spoluobčanů pro cíle Republikánské strany velký význam. Svoje projevy pronáší i španělsky. Syn jeho bratra Jeba Bushe, guvernéra Floridy, George je svými projevy ve španělštině známý. George W. Bush jako první prezident USA nechal své týdenní projevy v rozhlase přenášet také ve španělštině a webová stránka Bílého domu je dvojjazyčná. Latinoameričan je také kandidátem na jedno ze tří uprázdněných míst Nejvyššího soudu USA.

I další skupina se v USA hlásí ke slovu - Asiaté. Jejich počet roste ještě rychleji než u Latinos - od roku 1990 se zvýšil o 80% na 13 milionů. V Kalifornii tvoří 11% obyvatelstva a Los Angeles je největší korejské a filipínské město na světě s výjimkou Soulu a Manily. Není třeba se nad tím znepokojovat - vzpomeňme jen na největší české město na světě: Vídeň před první světovou válkou.