Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Prosinec 2003


Beneš se zasloužil – bez problémů

Emanuel Mandler

Ještě před takovým i deseti lety by asi nikdo neřekl, že věta navrhovaného zákona „Dr. Edvard Beneš zasloužil se o stát“ vyvolá tak zásadní diskuse.

Mladá fronta DNES se v pátek 24. října zvláště přimluvila o přijetí zákona Lex Beneš. Karel Steigerwald píše: „Velké je říci: Beneš se zasloužil o stát. Malé je: přivodil Mnichov a komunisty. Velké je: Beneš byl v čele demokratické republiky. Toho žádná okolní země nedosáhla. První republika byla hvězdnou vteřinou českého obyvatelstva. A to je velké“.

Ve zvláštním článku pak Miloslav Bednář polemizuje s názorem „že by se ČR mohla ztotožnit s určitým náhledem na dějiny a že by tak vznikl státem potvrzený výklad jako výsledek politického rozhodnutí.“ Nelze přece popírat, že se prezident Beneš zasloužil o českou státnost, a to jak o vznik republiky roku 1918, tak „o obnovu české státnosti za druhé světové války.“ Politici, soudí autor „mají právo i povinnost v odůvodněných případech i zákonem připomínat zakladatele státu.“

Každý nezaujatý člověk s elementárním historickým vzděláním ovšem odpoví, že věta „zasloužil se o stát“ je přímo nabita problematičností. Jde o založení státu, nebo o to, jaký má ten stát charakter? Nebo o obojí? A vůbec o jaký stát jde, o první republiku, stát s velkým množstvím nečeských etnik? Anebo o „slovanský“ socialistický stát po roce 1945, jemuž byla odňata Podkarpatská Rus a který se sám zbavil tří milionů německých obyvatel? Ale tento stát dnes už také neexistuje, protože jedna třetina – Slovensko – se osamostatnila. O Českou republiku, tedy o dnešní stát, se už dr. Edvard Beneš zasloužit nemohl, protože když vznikla, dávno nebyl mezi živými.

Vida, a přece se svým způsobem dr. Beneš o Česko zasloužil. Jeho tvrdošíjné lpění na zásadě, že Slováci jsou odnoží českého národa, vyvolalo v politických kruzích demokratického Slovenska odpor, který je nám těžko představitelný; kdyby se byla česká politika včas odpoutala od Benešova nacionalismu a svobodně se orientovala v otázkách vztahů mezi národy, mohlo snad Československo přetrvat. Kdo ví…

Ve takových otázkách bychom mohli dlouho pokračovat. Vždy bychom došli k závěru, že věta zákona Lex Beneš je po věcné stránce velmi problematická. Jenomže o věcnou stránku přece nejde. V nynější nacionálně vypjaté situaci si mnohý našinec větu „Dr. Edvard Beneš zasloužil se o stát“ bezděčně nahradí slavnostní větou „Benešovy dekrety platily, platí a budou platit“ (a spolu s nimi platí i „výsledky druhé světové války“) – a o to jde. To přece také náš parlament za souhlasu veřejnosti jednomyslně proklamoval. Svým způsobem parlament už loni Lex Beneš – nebo alespoň jeho zásady – přijal. V duchu celonárodní české politiky připoutá tento zákon českou politiku a jejím prostřednictvím nemalou část veřejnosti k atmosféře nenávisti za druhé světové války a napomůže uzavřít náš stát před světem a jeho pozitivními vlivy.

A o to se tedy dr. Edvard Beneš taky zasloužil.



Zpátky