Prosinec 2003

Gaza a OSN

Emanuel Mandler

Izrael staví kolem svých hranic zeď, údajně proto, aby nemohl být napadán teroristy. Svět (OSN) tomu ani trochu nevěří. 15. října, pouhé tři hodiny po hlasování v Radě bezpečnosti OSN, v níž USA zamítly syrskou rezoluci odsuzující Izrael, zaútočili teroristé v pásmu Gazy na americký konvoj tří vozů. Nastražená bomba roztrhla třetí z vozů na dva kusy. Byli zabiti tři Američané a čtvrtý byl raněn. K atentátu se přihlásila palestinská teroristická skupina nazývající se Výbor lidového odporu, kdežto Hamás a Islámský džihád jakoukoli odpovědnost za atentát odmítly s odůvodněním, že se zaměřují pouze na okupanty, tj. na Izrael. A v tomto bodě je tento incident obzvlášť závažný.

Jak Hamás, tak Islámský džihád vycházejí z pojetí, které je v Evropě oblíbené a rozšířené: za jednotlivé teroristické akce mají (či ochotně přebírají) odpovědnost skupiny, které příslušnou akci zorganizovaly. Ostatní teroristé s ní nemají nic společného.

Jenomže tak to není. V jistém smyslu je teror nedělitelný a také jej nelze institucionálně identifikovat. Skupina Výbor lidového odporu může být součástí Hamásu nebo Islámského džihádu – kdo ví. Také s nimi může být v úzkém spojení, rozhodně však mají takřka obdobný ideový základ: vyhnat židy a křižáky (křesťany) z Palestiny.

Osm dní poté hlasovalo Valné shromáždění OSN o rezoluci Evropské unie odsuzující Izrael za výstavbu opevněné zdi, oddělující jeho území od oblasti západně od Jordánu. Všechny státy hlasovaly proti Izraeli (včetně „křižáckých“ států, to znamená i Česka) jen Spojené státy ne. Pravděpodobně proto, že v dané chvíli Spojené státy jediné fakticky bojují s terorismem a chápou, že Izrael se proti němu musí rovněž bránit. Přitom izraelská stavba ochranné zdi zřejmě není ideální řešení pro židovský stát. Jenomže existuje pro něj řešení, které by se ideálnímu aspoň blížilo?

Uvažme: proti Izraeli stojí 1,3 miliardy muslimů a ti, jak je patrné, jsou podporovány státy reprezentujícími kromě USA zbytek světa. Klíčovou roli v tom hraje Evropa. Jednak křesťanská Evropa většinu evropských židů vyhladila (holocaust), jednak po válce evropské státy vytvořily pro židy takové podmínky, že byli povětšinou v postavení vyhnanců (když se člověk vrátí z koncentráku, obvykle zjistí, že jeho dům, nebyl-li zničen, je obsazen). Kam se měli židé vystěhovat než do své staré vlasti a kde dnes mají žít? Proč je v tom Evropa nepodporuje? To, čeho jsme svědky, je počátek nového celosvětového antisemitismu.

Na Blízkém východě je tento antisemitismus nerozlučně spjat s terorismem. Západ bojuje proti terorismu, ale jeho velká a důležitá část, Evropa, palestinský terorismus sice nepřímo, ale výrazně podporuje. Není dobré při takových příležitostech zveličovat odpovědnost, nicméně Evropa alespoň část odpovědnosti za současný rozmach terorismu na Blízkém a Středním východě nepochybně má.

Není si přitom vědoma toho, že terorismus lze obtížně rozlišit a že do doby, než pohltí i nás, budeme nuceni k stále nepříjemnějším ústupkům: Nobelovy ceny se budou stěhovat stále blíž k srdci islámu (což zdaleka není to nejhorší) a budeme zjišťovat, že křesťanství za mnoho nestálo a nestojí, jinak by je Prorok vyznával. Uznáme, že židé nemají v Palestině co pohledávat. Budeme nuceni být stále protiameričtější, abychom uspokojili tzv. islámské radikály. Ale …

Přijde den a beztak je neuspokojíme.