Prosinec 2003

Zavřou se archivy? Historici se bojí nového zákona

Luděk Navara

Brno - Starosta Lednice na Moravě má problém: připravuje velkou knihu o své obci a neví, jestli se jejím autorům podaří z archivu získat potřebné podklady. Připravovaný archivní zákon totiž komplikuje přístup i k obyčejným obecním kronikám, které jsou v archivech uloženy. Což se samozřejmě týká všech zájemců, kteří by chtěli do obecních kronik nahlédnout: podle nového zákona by archiváři měli požádat o souhlas všechny žijící osoby, o nichž se v kronice píše, což je prakticky nemožné. „Obecní kroniky jsou plné chráněných údajů,“ říká ředitelka Moravského zemského archivu Kateřina Smutná. „Při přípravě knihy čerpáme z archivních zdrojů, takže nový zákon nám určitě komplikace přinese, a to nemalé,“ obává se starosta Lednice Libor Kabát.

Ochrání zákon zločince?

Nový zákon však komplikuje práci i badatelům z období druhé světové války či komunistické éry. Jejich pátrání však nemusí být jen bezvýznamným koníčkem - může po letech vést k nápravě historických křivd. Příkladem je případ nacistického zločince „Krásného Toniho“ Mallotha. Toho vypátral redaktor TV Nova a publicista Stanislav Motl. Díky němu se jej podařilo v Německu dostat před soud a za pomoci svědků z Česka i odsoudit. Ale kdyby v té době platil připravovaný zákon, vše by asi dopadlo jinak. „Kdyby archivní zákon tehdy platil, tak bych sice Mallotha vypátral, protože jsem hodně pracoval v německých archivech, ale už by se mi rozhodně nepodařilo najít svědky,“ říká Motl. Což by znamenalo, že soud by se možná nekonal.

Historici se bouří

Nový archivní zákon připravilo ministerstvo vnitra a vláda jej dala do parlamentu. Když se o něm dozvěděli historici, začali se bouřit: nelíbí se jim, že archivy mohou odepřít přístup k dokumentům s pouhým poukazem na to, že materiál ještě není zpracovaný, a především se jim nelíbí povinnost při každém nahlížení do archiválií obsahujících osobní údaje vyžadovat souhlas jmenovaných. „Ustanovení například znemožňuje historický výzkum zločinců jak nacistického, tak komunistického období, protože by k němu musely dát tyto osoby svolení, přestože byly v minulosti za své zločiny soudně stíhány. S tím nelze reálně počítat,“ upozorňuje Jiří Pešek ze Sdružení historiků.

Projde parlamentem?

Ministerstvo vnitra, které zákon „poslalo“ do parlamentu, ho však hájí: „Vycházíme z rezoluce Rady Evropy a Evropského parlamentu. Ta striktně vyžaduje, aby zveřejnění osobních údajů o žijících osobách bylo vázáno na souhlas těchto osob,“ říká ředitel archivní správy ministerstva vnitra Václav Babička. Upozorňuje však, že zákon zaručuje i nadále přístup k archiváliím, které byly zvláštním předpisem už zpřístupněny - například přístup ke svazkům StB. Archivní zákon budou v prvním čtení posuzovat poslanci asi příští týden. Mohou jej hned zamítnout, nebo poslat do výborů a nakonec schválit. Babička nevylučuje ani možnost, že normu poslanci ještě změní. Zákon má platit od začátku roku 2005.

(MF DNES)