Prosinec 2003

Virus, který léčí rakovinu mozku

Jiří Petrák

Virus, který způsobuje lehké nachlazení, po genetické úpravě likviduje mozkové nádory u myší

Využít poraženého nepřítele k boji se silnějším protivníkem je moudrá strategie ověřená v lidských dějinách i celou evolucí živé přírody. Tento přístup využili také výzkumníci z Centra pro výzkum rakoviny v texaském Houstonu. Geneticky modifikovali virus ze skupiny adenovirů, které způsobují lehká onemocnění dýchacích cest, a použili jej k likvidaci jinak neléčitelných a smrtelných nádorů mozku - glioblastomů. A to velmi úspěšně. Vědci implantovali lidský glioblastom do mozků myší, kde začal tento nádor okamžitě růst. Polovině z těchto zvířat potom injekčně vpravili modifikovaný virus přímo do nádoru. Druhá polovina myší zůstala neléčena. Všichni neléčení hlodavci zemřeli do tří týdnů, zatímco více než polovina těch, kteří dostali terapeutický virus, žila a těšila se dobrému zdraví ještě po čtyřech měsících, kdy byl experiment ukončen. Pitvy přeživších myší ukázaly, že virus dokonale zničil implantovaný glioblastom. Zůstala po něm jen dutina a zajizvení na mozkové tkáni. "Všichni jsou tu z toho nadšeni a vzrušeni, protože jsme ještě nikdy neviděli něco tak účinně působit," říká neurochirurg Frederick Lang, vedoucí texaského týmu, který výzkum provedl. Výsledky jejich práce byly zveřejněny tento měsíc (v ríjnu 2003, pozn.red. CS-magazínu) v Journal of the National Cancer Institute. Glioblastomy představují nejzhoubnější a nejčastější typ mozkového nádoru a jejich léčba je zatím stále neúspěšná. Ročně zemřou na tento typ nádoru na světě desítky tisíc lidí. Ozařování, chemoterapie či chirurgické zásahy jen nepatrně prodlužují přežívání. Většina pacientů však do jednoho roku zemře. "Jestli nějaká choroba potřebuje zcela nový přístup, tak jsou to právě mozkové nádory," říká doktor Lang.

Virová zbraň

Jak dokáže nepatrný adenovirus, který normálně způsobuje pouze popotahování a kýchání, zničit tak zhoubný nádor? Při normální virové infekci se virus musí rychle rozšířit v tkáních a donutit tělní buňky k produkci nových virových částic. Masová produkce virových částic buňku zahubí. Klíčem k léčebnému využití těchto virů je proto pozměnit je, aby napadaly pouze nádorové buňky a nevšímaly si zdravé okolní tkáně. Přesně to se vědcům v Houstonu podařilo. Dvěma různými genetickými zásahy vytvořili z běžného adenoviru terapeutický nástroj s bojovým označením Delta-24-RGD, který potom úspěšně použili na myších s implantovaným glioblastomem.

Naděje nejen pro hlodavce

Není ještě zdaleka jasné, zda bude možné tuto terapii použít v léčbě lidí a nakolik bude u pacientů úspěšná. Americký Národní ústav pro výzkum rakoviny (National Cancer Institute) však již uvolnil milion dolarů pro přípravu dostatečného množství čistého modifikovaného adenoviru Delta-24-RGD pro klinické studie na lidech. "Je to velmi zajímavá studie," řekl novinářům doktor Len Lichtenfeld z Americké společnosti pro výzkum rakoviny (American Cancer Society) a dodal, že virus "by mohl úspěšně ničit i jiné typy nádorů". Varoval však před přehnaným optimismem. "Musíme být velice opatrní. Mnohokrát se stalo, že lékaři a pacienti i jejich rodiny upnuli veškerou svou naději k nové léčbě, u které se nakonec ukázalo, že nebyla účinná. Toho je třeba se vyvarovat."

(MF DNES)