Prosinec 2003

Osvědčení

Vlastimil Marek

Znáte to, člověk někdy až žasne, na jaké pitomosti kolem sebe naráží. Některá naše rozhodnutí, a zvláště pak rozhodnutí či činy známých, kolegů, sousedů či šéfů, nebo dokonce úředníků na všech úrovních, postrádají elementární logiku. Nebo to, čemu se jinak říká selský či zdravý rozum. V angličtině je to vyjádřeno ještě lépe, tam to označují jako common sense, tedy jakýsi zdravý smysl pro věci logicky související či veřejné.

Na oné základní, individuální rovině, děláme hlouposti občas každý. Ty nás poškozují většinou jen individuálně. Nedostatek selského rozumu u sedláka se totiž vymstí zase jen a jen sedlákovi. Chybovat je lidské, říká se. Co si ovšem počít s chybami a omyly (ne)zodpovědných úředníků, politiků, státníků, jejichž individuální chyby a omyly končí dlouhodobým a společensky devastujícím dopadem?

Když z nedostatku selského rozumu udělá chybu poslanec nebo vládní úředník, existuje teoretická naděje, že přes tvrdošíjné lpění na liteře zákona se lidé vzbouří a příští novela nesmyslnou vyhlášku či zákon opraví. Když udělá chybu architekt (a stavitel bez špetky selského rozumu pak jeho chybu realizuje), táhne se to celá desetiletí. Když ve jménu svého krátkého volebního období dělají (také ekologické) chyby fakta přehlížející státníci, je to na generace.

Existují ovšem, a o ty mi dnes jde, také hlubinnější a méně nápadné, o to však hrozivější, chyby a omyly pedagogů a porodníků, poškozující své oběti na celé dlouhé životy, navíc otrocky přebírané do dalších generací.

Co mám na mysli?

Možná i vy jste byli původně leváci a rodiče a učitelé, protože se to tak tehdy dělalo, vás bili rákoskou přes šikovnější levou ruku, nebo vám ji zavazovali za záda, protože se přece píše pravou – a dodnes z toho koktáte nebo máte jinou psychickou poruchu. Možná i na vás v páté třídě křičela paní učitelka, že to ostatním dětem při zpěvu kazíte a ať si raději sednete dozadu a mlčíte – a tím ve vás zablokovala schopnost komunikovat na celý další život. Možná jste coby maminky v šedesátých letech podlehly propagandě a přestaly jste kojit, protože vás vědci přesvědčili, že umělá výživa je modernější a výhodnější – a vaše děti jsou méně inteligentní, než mohly být, a jsou daleko ohroženější celou řadou nemocí, včetně infarktu.

Věda ovšem často také není nic jiného, než dlouhá řada nejdříve podezíraných, pak ovšem adorovaných, a nakonec dogmaticky bráněných omylů. I ona je dílem obyčejných lidí se všemi jejich chybami a omyly. Jen dopady těchto chyb jsou tragičtější a dlouhodobější.

Vzpomeňme na jednoho dnes slavného lékaře, kterého tehdy vážení kolegové dohnali až ke smrti svými posměšnými a často až zlostnými útoky namířenými proti tvrzení, že lékař, chystající se operovat rodičku, by si měl umýt ruce. Bacily a mikroby (natož viry) tehdy žádný vědec neviděl, nebyly „vědecky“ dokázány, a tak neexistovaly. Bohužel se nejedná jen o vědecké omyly z minulých staletí. Věda dodnes, i na počátku 3. tisíciletí, popírá, co nedokáže změřit. Chcete doslova ještě teplý důkaz? Před pouhými několika lety tvrdili odborníci letcům, kteří popisovali dlouhé sloupce namodralého světla mířícího vzhůru ve výškách až do 100 kilometrů, že trpí přeludy. Dnes „vědce přesvědčily důkazy z družic.“

Nebo z jiného soudku, o tom, že existuje duchovnost, je několik vědců již přesvědčeno (viděli to pomocí magnetické rezonance), velká většina odborníků ale stále tvrdošíjně a „vědecky“ lpí na bludech minulých generací.

Jako by se získanou odborností na škole všichni tihle „odborníci“ (dr. Koukolík v tomto ohledu používá termín homo sapiens stupidus) ztratili selský rozum.

Možná to ovšem souvisí s tím, že jsme již, co se týče pozornosti k průběhu těhotenství a způsobu porodů, třetí či čtvrtou generací „obětí“. Ne tak viditelná, ale stejně devastující jsou z toho vyplývající poškození emoční a charakterová. Přestože se ví, že když budoucí matka v těhotenství kouří nebo dokonce pije, má její dítě velkou pravděpodobnost, že se narodí s poškozeným mozkem či poruchami chování, reklamy na cigarety a alkohol tvoří většinový podíl zisku médií a dokonce i státu. Právě tak víme, že děti traumatizované necitlivým a zbytečně medikalizovaným porodem nebo nechtěné děti a ty, které nejsou první minuty a hodiny svého života na bříšku maminky, v budoucnu obstarají většinu kriminálních a násilnických činů. Zatímco při výrobě aut nebo počítačů a zvláště čipů do nich udržujeme výrobní linky v dokonalé čistotě a bezprašnosti, sami sebe „vyrábíme“ slepě otrocky (porodnice jsou v tomto smyslu továrny na poškozené výrobky), a přestože existují pádné důkazy o tom, že vše je jinak, tvrdošíjně dodržujeme překonané (zlo)zvyky. Lpíme na „vědeckých“ bludech, přestože nám zdravý a dokonce i selský rozum říká, že je to nesmysl.

Dokonalou ukázku profesní slepoty, nebo, jinými slovy, nedostatku selského zdravého rozumu, právě prokázal jeden nechvalně známý úřad. Provalilo se, že prezervativy totiž už nějaký ten rok smí prodávat jen ten, kdo od ministerstva zdravotnictví získá osvědčení. A k tomu musí mít vysokoškolské či odborné středoškolské vzdělání, dvouletou praxi a doklad o proškolení výrobcem (mimochodem, jak asi vypadá?).

Každý řidič musí udělat řidičskou zkoušku. Co takhle kdyby odpovědní úředníci napříště (už aby to bylo!) museli se podrobit psychotestům a každý státník, ministr, lékař a porodník či pedagog by musel před nástupem do své funkce kromě své odbornosti prokázat, že mu nechybí ani osvědčení o dostatku zdravého, chcete-li selského rozumu?