Prosinec 2003

Dědictví Beneše a jiné veteše

Petr Zavoral

Tak vida. Přeslavné Benešovy dekrety už zase zamotaly hlavu pokrytecké české diplomacii. Tentokrát se o to přičinilo nepatrné Lichtenštejnsko, které minulé úterý (07.10.2003, pozn. red. CS-magazínu) odmítlo podepsat smlouvu o rozšíření Evropského hospodářského prostoru (EHP) o deset nových členů Evropské unie včetně Česka. Příčinou lichtenštejnského trucu je oprávněný požadavek tohoto knížectví, aby mu byla přiznána neutralita v době druhé světové války, dokonce i jeho suverenita od okamžiku svého vzniku. Jakkoliv se zdají být tyto požadavky samozřejmé a historicky potvrzené, česká reprezentace před nimi strká hlavu do písku, protože v opačném případě by musela uznat, že Benešovy dekrety, na jejichž základě byli po válce Lichtenštejnci okradeni o miliardové majetky, nemají nic společného s atributy právního státu.

Argumenty naší diplomacie jsou směšné a k pláči zároveň. Česko by rádo stvrdilo oprávněnost lichtenštejnských nároků, ale nemůže tak učinit, protože by to znamenalo otevření majetkových sporů. Jinak řečeno, je lepší posvětit loupež než riskovat, že by mohla zvítězit spravedlnost. Je to stanovisko ubohé, sprosté, a budoucnost ukáže, že v konečném důsledku i sebezničující.

Lze s notnou dávkou otrlosti pochopit, že kdyby se oloupená lichtenštejnská knížata zčistajasna začala domáhat svých předválečných majetků, mohlo by to znamenat malér s těžko odhadnutelnými následky pro současné majitele či správce Benešem zposvátnělé kořisti. To ale nikoho z českých politiků přítomného času neopravňuje k tomu, aby se šmahem stavěl zády ke všemu, čemu se v civilizovaném světě říká právo. Hokynářské kupčení s touto všude jinde než v Česku nedotknutelnou hodnotou znamená, že nejenže nemáme co pohledávat v EHP, ale ani v Evropské unii.

Připusťme, že by skutečně došlo k hromadným lichtenštejnským »nájezdům« proti místodržícím původního knížecího vlastnictví. No a? Proč se už předem třeseme, že by nájezdníci mohli uspět, když v civilizovaném světě to chodí tak, že o každém konkrétním sporu rozhodují nezávislé soudy? Inu asi proto, že kdesi v podvědomí sami cítíme, že Benešem nadekretovaná »spravedlnost« stojí na vodě, lépe řečeno na vratkých základech kolektivní viny a pomsty za nespáchané skutky.

Dnes nás znervózňuje Lichtenštejnsko, zítra to budou možná větší a vlivnější evropští partneři, kteří budou spoluurčovat příští podobu starého kontinentu. My se svými Benešovými dekrety... Jednou třeba přijde čas, kdy z rozeschlé nacionalisticko-bolševické almary vypadnou rovnou na hnojiště, ale to už bude Evropa zase o kus dál a Češi se budou honit za jejím ocasem. Jako pokaždé, když promarnili svou šanci.

www.freewebs.com/vanek/index.htm