Prosinec 2003

Technická rarita stále nefunguje

Jan Ziegler

Technickou raritou je síť potrubní pošty v pražském podzemí. V loňském roce ji těžce poškodila povodňová vlna, od té doby nefunguje, a její budoucnost je nejistá.

Rychlá doprava zásilek pomocí potrubní pošty začala v hlavním městě před více než sto lety. Památným dnem byl 4. březen 1899, kdy v Praze, jako pátém městě Evropy, začala fungovat. První trasa na tehdejší dobu supermoderního dopravního prostředku vedla mezi poštami v Jindřišské ulici a na Malém náměstí na Starém Městě, kde později bylo proslulé železářství u Rotta. Opravdový rozmach potrubní pošty nastal až v období první republiky, kdy tehdejší ministerstvo pošt a telegrafu nechalo postavit síť o pěti základních trasách a délce 55 kilometrů s centrální stanicí na hlavní poště v Jindřišské ulici. Roury jsou položeny v chodnících obvykle 80-120 centimetrů hluboko.

Výhody spojení

Princip spojení je dost jednoduchý. V podzemí je potrubí o průměru šest a půl centimetru a jeho vnitřkem pohání stlačený vzduch válec o rozměrech třicet krát šest centimetrů, do kterého je možné uložit až tříkilogramovou zásilku. V ní se přepravují většinou různé písemnosti, ale v době pražského povstání v roce 1945 posloužila potrubní pošta velmi originálním způsobem. Povstalci jí posílali do obleženého rozhlasu na Vinohradské třídě potraviny.

Mohlo by se zdát, že v době elektronické pošty a faxů je tento způsob dopravy překonaný, ale Jiří Hák z Telecomu, který má potrubní poštu na starosti, upozorňuje, že tomu tak není. "Je to nespolehlivější způsob, který zajistí neporušenou dopravu zásilky mezi dvěma místy, fax se může rozmazat, e-mail ztratit, ale dopis se v potrubní poště nikdy neztratí," tvrdí Hák. Opravdový rozkvět prožívala potrubní pošta hned po svém otevření v třicátých letech. Tehdy ji kromě poštovních úřadů používalo i šestnáct soukromých uživatelů, sloužila například ČTK, která podzemím posílala zprávy do pražských redakcí, zákazníky byly i banky.

Budoucnost nejistá

Potrubní pošta je schopna dopravit zásilku z Jindřišské na Pražský hrad za osm minut a na smíchovské nádraží za deset minut. V srpnu loňského roku zaplavila metropoli ničivá povodňová vlna. Rozbila také zařízení potrubní pošty, která od té doby nefunguje. „Hodně strojů bylo totálně zničeno a opravují je jenom čtyři pracovníci, a proto také nejsem schopen říci, jak dlouho budou ještě opravy trvat," tvrdí Hák. Mluvčí Českého Telecomu Vladan Crha potvrdil, že potrubní pošta není pro společnost prioritou. "Proto tam pracuje tak málo lidí," řekl Crha.

Potrubní pošta ještě v sedmdesátých letech minulého století dopravila měsíčně až sto tisíc zásilek. Její budoucnost je však nejistá Telecom, totiž neví, jak dlouho jí ještě bude provozovat. "Jednáme se čtyřmi novými zákazníky, ale také s ministerstvem kultury, aby ji prohlásilo za národní technickou památku," tvrdí Hák.

(MF DNES)