Prosinec 2003

Václav Klaus v Rusku

Petruška Šustrová

O tom, že se český prezident Václav Klaus chystá na návštěvu do Ruska, se předem moc nepsalo, prostě jsme se o ní najednou dozvěděli. Přitom právě o Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi se v posledních týdnech ve sdělovacích prostředcích mluví a píše hojně. Ruská policie totiž před deseti dny velmi okázale zatkla jednoho z nejbohatších ruských podnikatelů Michaila Chodorkovského, a četní západní komentátoři i někteří státníci dávají toto zatčení do politických souvislostí.

Někdo by tedy mohl Václavu Klausovi vytýkat, že si pro návštěvu u Vladimira Putina nevybral nejvhodnější dobu, ale podobné návštěvy se neplánují ze dne na den, a tak by výtka nebyla na místě. Ostatně Klaus podle svého vyjádření pro BBC s Putinem o incidentu, kterým se zabývají sdělovací prostředky, vůbec nemluvil. Zato s ním mluvil o ruském dluhu České republice, a prý dospěli k uspokojivým výsledkům – ovšem zatím jen na úrovni rozhovoru prezidenta s prezidentem, nikoli na úrovni jednání úředníků ministerstva financí. To se dá vykládat ledasjak: buď jako důležitý příslib, nebo také jako nezávazné popovídání. Nic přesnějšího zatím nevíme.

Z novin jsme se o návštěvě dozvěděli sice mnohé, například že ruský prezident pozval Václava Klause a jeho manželku do svého soukromí, co měla prezidentská společnost k večeři nebo co měli pánové na sobě, ale obávám se, že podobné informace jsou vzhledem k obsahu návštěvy spíš okrajové a možná by se hodily spíš pro setkání filmových hvězd.

Konkrétněji Václav Klaus mluvil o tom, že česká nedůvěra plynoucí z dlouholeté okupace sovětskou armádou je překonána. To je nejspíš pravda, uplynulo už víc než deset let od doby, co tehdejší Československo opustil poslední sovětský voják a někdejší okupace je nepochybně věcí minulosti.

Nejsem si ale jista, zda pro nedůvěru k Rusku neexistují i jiné než historické důvody. Mít dobré vztahy s nedalekou velmocí je jistě dobré, na druhé straně bychom ovšem neměli zapomínat, že Rusko je velmoc poněkud jiného druhu než velmoci západní. Připomenu jen dvě věci: dlouholetou válku v Čečensku a již zmíněné nedávné zatčení ruského miliardáře Michaila Chodorkovského. Několik dní po jeho zatčení totiž ruská prokuratura zabavila téměř polovinu akcií jeho firmy, což je nepochybně velmi neobvyklé a rozhodně to nesvědčí o tom, že by se na Rusko dala používat měřítka, běžná pro demokratické státy, kde je nejvyšším vládcem zákon.

(ČRo - Regina)