Prosinec 2003

Vzhůru na Vaduz, tuhle vojnu vyhrajeme!

Jiří Loewy

Občasná četba internetových chatů nejen pobaví, nýbrž i poučí. Kde jinde lze získat takový přehled o veřejném mínění oněch vrstev, které už zvládly nejen abecedu, ale dokonce i tastaturu počítače? Nevadí, že si někteří pisatelé pletou Lichtenštejnsko s Lucemburskem, knížete Hanse-Adama II. zaměňují s panem Kinským a že by Vaduz zaručeně nenašli na mapě: v bezpečné anonymitě jim veřejná ostuda nehrozí. Pálí tudíž jednu salvu ignorantství za druhou. Lze namítnout, že pokleslé chaty není nutno číst. Avšak ani média neplní zrovna na jedničku úkol věcného informování, neřku-li lidové osvěty. Kauzy, v nichž oběma stranám jde o peníze až v první řadě, svádějí ovšem k zjednodušování faktů. Snažme se navzdory tomu o trochu nadhledu: v tomto sporu opravdu nejde jen o Benešovy dekrety. Jedná se spíše o to, jestli kterýkoli národ má právo upírat druhému, byť hodně malému, jeho etnickou identitu a zpochybňovat jeho státní svrchovanost. Obyvatelé Lichtenštejnska (zhruba 31 000) jsou z 65,7 procenta lichtenštejnské národnosti. Zbytek tvoří cizí státní příslušníci, především Švýcaři, také něco Rakušanů, Italů, Němců a dalších. Ať se nám to hodí nebo nehodí do krámu, knížectví Liechtenstein je svrchovaná země, členský stát OSN. Těch Spojených národů, které v samé preambuli své Charty vyhlásily "rovná práva národů velkých i malých". Není naší věcí posuzovat, jestli se Lichtenštejnsko stalo nezávislým díky Napoleonovi už roku 1806, anebo až 1918, když se rozpadlo Rakousko-Uhersko, s nímž knížectví žilo ve volném státoprávním svazku. Od roku 1924 má Lichtenštejnsko celní, měnovou a hospodářskou unii se Švýcarskem, která zemi obvykle zastupuje i v zahraničněpolitických otázkách. Místo věcných informací zaznívají u nás arogantní výroky o "nějakém Lichtenštejnsku" a rady, aby česká vláda ve sporu s tak nedůležitým soupeřem dělala i nadále mrtvého brouka a neustoupila mu ani o píď. Knížectví Liechtenstein skutečně patří mezi hodně malé země. Ve světovém pořadníku států zaujímá s plochou pouhých 160 čtverečních kilometrů až 189. místo. Česká republika je na tomtéž žebříčku na 114., Slovensko na 127. místě. Jak by se asi líbilo nám, kdyby si média té stovky velkoprostorových "prvoligistů" tropila šprťouchlata z ČR pro její malou rozlohu a nízký počet obyvatel? Je to balzám na komplex malosti, když je možno pohrdavě shlížet na někoho ještě menšího? Měli bychom vědět, že Lichtenštejnsku nehrozí izolace. Ve sporu s námi se s ním zatím solidarizovaly Norsko a Island. O postoji Švýcarska není nutno pochybovat: jestliže považujeme za Němce Lichtenštejnce, pak stejným právem a stejnou logikou musíme prohlásit za Němce i pět milionů německy mluvících Švýcarů. Schválně, jestli si to nechají líbit...

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)