Prosinec 2003

Nejobávanější protivník Čchien Süe-sen

Karel Pacner

Když prodal profesor Čchien Süe-sen svůj dům na předměstí Los Angeles, někteří přátelé ještě znovu usilovali o to, aby jeho vypovězení ze Spojených států bylo zrušeno. Neuspěl však ani bývalý náměstek ministra válečného námořnictva Kimball. Profesor a devětatřicet čínských studentů měli být vyměněni za jedenáct amerických letců, kteří upadli za nedávné korejské války do čínského zajetí. Velvyslanci obou zemí v Ženevě údajně podepsali dohodu, podle níž nebudou jejich vlády bránit cizím státním příslušníkům, když projeví zájem vrátit se domů. Začátkem října 1955 přijel tedy profesor Čchien s rodinou domů, do komunistické Číny. Dr. Wernher von Braun, německý raketový konstruktér, jehož hvězda začala vycházet v USA, si povzdechl: „Bude to můj nejobávanější protivník.“

Žákem profesora Kármána

Čchien Süe-sen se narodil 11. listopadu 1911 do rodiny bohatého šanghajského obchodníka. Vystudoval strojírenství na Ťiao-tungské univerzitě a na jaře 1935 odjel do USA. Na slavné Massachusettské vysoké škole technické (MIT) v Cambridgi navštěvoval přednášky z leteckého inženýrství. Po roce se přesunul do kalifornské Pasadeny. Pracoval zde jeho idol - profesor Theodore von Kármán, světový odborník v aerodynamice, původem z Maďarska.

„Okamžitě mi zaimponoval svou dychtivostí a bystrostí myšlení,“ napsal později von Kármán. „Jako mladý student mi dokonce pomohl zpřesnit některé mé vlastní nápady, nezbytné pro řešení různých obtížných úkolů. Měl nadání, s jakým jsem se málokdy setkal, a tak jsme se stali blízkými kolegy.“

Na jaře 1937 otiskl student českého původu Frank Malina v místních novinách článek o raketových letech. Čchiena to zaujalo a přidal se k Malinovi a dalším raketovým nadšencům.

Tajným členem komunistické strany?

Mladý Číňan miloval klasickou hudbu. Nyní chodil s Malinou a s chemikem dr. Sidneym Weinbaumem na koncerty losangeleského orchestru. Byl oblíbený společník, zvaný na různé večírky. U Weinbaumů se scházela jednou týdně vybraná intelektuálská společnost vědci, lékaři, právníci, scenáristé, výtvarníci... Číňan si schůzky oblíbil a rád na nich hovořil o milované Číně, sužované japonskou okupací. Neuvědomil si, že některé večírky organizuje „tajný okruh intelektuálů“ jako schůze komunistické strany. A už vůbec netušil, že ho někdo z nich zapsal do členské kartotéky.

„Často chtěli lidé znát mé názory, neboť jsem byl Číňan,“ vzpomínal Čchien. „O komunismu se často diskutovalo, ale vždycky jsme se přeli. Diskuse nebyly organizovány a systematicky připravovány, nelišily se od setkání lidí na ulici.“

V prosinci 1938 si vyzvedl automechanik Robert Kimple u manželů Reznickových kartotéku části losangeleských stranických buněk. Byl zástupcem vedoucího členského oddělení sanfranciské pobočky komunistické strany - ale i policejním agentem. Kartotéku odnesl do bytu policejnímu kapitánovi Williamu Hynesovi, veliteli místního protikomunistického oddílu.

Každý podzim organizovala komunistická strana v Los Angeles nábor nových členů, někdy za ně formuláře vyplňovali sami staří členové strany. Tak to aspoň tvrdili novináři W. L. Ryan a S. Summerlin v knize Čínský mrak. Snažili se tím objasnit události v Hynesově bytě. Avšak všechno mohlo být úplně jinak. A právě tam si policejní důstojník zapsal Čchienovo jméno jako člena „buňky číslo 122“ v Pasadeně. Jejím vedoucím byl Weinbaum, členy Malina, Frank Oppenheimer, bratr známého fyzika, několik vědců, filmový výtvarník. Koncem třicátých let se intelektuálské kroužky v Pasadeně - včetně buňky „salonních komunistů“ číslo 122 - rozpadly.

Plukovníkem letectva

Začátkem druhé světové války se stal von Kármán jedním z hlavních vědeckých poradců Pentagonu. Navrhl své kolegy dr. Franka Wattendorfa a dr. Čchien Süe-sena do Vědeckého poradního výboru letectva. Čchiena letectvo prověřilo, jmenovalo plukovníkem, potom i poslalo do Německa zkoumat výsledky raketového a leteckého výzkumu. Právě plukovník Čchien vyzval von Brauna, aby napsal úvahu o budoucích letech do vesmíru, která otevřela Američanům nové obzory. Demobilizoval se všemi poctami. Za výzkumnou práci, jež „přispěla k vítězství ve druhé světové válce“, dostal vyznamenání.

Raketoplán přes kontinenty

Na jaře 1947 navštívil Čchien rodnou zemi. Potkal tehdy svou kamarádku z dětství Jing Ťiang, jejíž otec patřil mezi přední Čankajškovy generály. V létě se vzali a koncem září odlétli do USA. Čchien pokračoval v přednáškách na MIT, pak přijal křeslo profesora letectví v Laboratoři tryskového pohonu (JPL) v Pasadeně (dnes odpovídá za expedice automatů k Měsíci a k planetám). Ke konci roku 1949 Čchien na zasedání Americké raketové společnosti v New Yorku přednesl, že brzy přijde doba, kdy budou lidé létat z New Yorku do Los Angeles za hodinu v obrovských raketoplánech. Pohánět je bude tryskový či raketový motor, poletí po eliptické dráze atmosférou, a jakmile dosáhnou výšky až 500 kilometrů, poplachtí k cílovému letišti. Byl to nejslavnější den profesora Čchiena v USA. „Jeho závěry byly jasné a úžasné,“ psal týdeník Time.

Byl jste komunistou!

V říjnu 1949 ovládli čínští komunisté téměř celou zemi. Čchien se rozhodl zůstat v Americe. Na jaře 1950 krátce potom, co Severokorejci zaútočili na Jižní Koreu - však přišli za Čchienem do jeho vily dva agenti tajné policie FBI. Víme, že jste byl okolo roku 1939 členem komunistické strany. Vědec to popřel, hrdě se však rozhodl, že se vrátí domů do Číny. „Vychovali mne, že host nedělá nic, čím by se dotkl svého hostitele. Ve vaší zemi jsem nežádoucím hostem! Proto se vrátím domů.“ Začátkem června se dověděl, že mu úřady neprodlouží prověření k tajné práci. Začal přednášet matematiku, k níž prověření nepotřeboval. Přítel Dan Kimball, náměstek ministra vojenského námořnictva si oddechl. Odjezd tohoto geniálního čínského vědce s veškerými znalostmi o raketách v hlavě by mohl poškodit obranyschopnost USA. Na jeho význam upozornil ministerstvo spravedlnosti. Přání náměstka spustilo mašinerii. Úředník přistěhovaleckého úřadu předal Čchienovi příkaz, že nesmí opustit zemi. Zatkla jej FBI. Soud rozhodl: Nesmí opustit okres. Po pěti letech ministerstvo zahraničí a spravedlnosti usoudily, že Čchien přestal mít přehled o amerických tajných projektech. Teď musíte odjet!

V komunistickém vedení

Deset dnů po návratu byl reemigrant jmenován ředitelem Ústavu aplikované mechaniky akademie věd. Okamžitě se začal zabývat vývojem raket. Vše se muselo pracně budovat - od roku 1958 pod šéfováním Čchiena. Členskou legitimaci Komunistické strany Číny dostal v roce 1958. Později se stal členem ústředního výboru strany. V roce 1965 zastupoval ve vládě ministra průmyslu. Několikrát se sešel i s Mao Ce-tungem. V říjnu 1964 vyzkoušela Čína první atomovou bombu. O dva roky později vynesla její hlavici na cíl řízená balistická střela - Čchienovo dílo a jeho odborníků. Čchien myslel od začátku nejen na družice, ale i na vysílání lidí do vesmíru. V roce 1968 začal chystat plán letu kosmonauta. V roce 1978 dokončil Čchien projekt raketoplánu, který měla dopravovat do vesmíru raketa. Avšak vzhledem k nedostatku peněz se tento stroj nezačal vůbec stavět. Stejně skončily i další projekty. Nabídku prezidenta Ronalda Reagana na vyslání čínského kosmonauta v americkém raketoplánu Peking v roce 1984 odmítl. Koncem roku 1991 odešel zakladatel čínské kosmonautiky v osmdesáti letech do penze. Tehdejší prezident Ťiang Ce-min mu udělil nejvyšší titul, jmenoval jej státním vědcem vynikajícího významu. Teprve pak se začal objevovat na veřejnosti. Plán na vypuštění člověka s krycím označením 921 schválilo nejvyšší vedení až v roce 1992.

Deset ztracených let

Dlouhou dobu neměli američtí přátelé s Čchienem žádný kontakt. Až po roce 1981 ho několikrát navštívil Frank Marble. Jednou si mu jeho čínský přítel postěžoval, že i když se v zemi udělalo hodně, lidé mají dost jídla, ale nejsou šťastni. Čchienovi kolegové zase prozradili, že profesor měl velké trable v průběhu takzvané velké kulturní revoluce. Někteří raketové specialisté se západním vzděláním museli manuálně pracovat. Čchien jednou prohodil, že tím vším se ztratilo deset let. Start prvního tchajkonauta mohl sledovat dvaadevadesátiletý Čchien ze svého lůžka. Dnes se jen obtížně pohybuje. I nadále však zůstává vládním poradcem pro rakety a vesmír.

(MF DNES)