Leden 2004

Trik s nálepkou Beaujolais Nouveau

Laďka Bauerová

"Beaujolais nouveau est arrivé!" Tímto válečným pokřikem přivítal minulý čtvrtek (20. 11. 2003, pozn. red. CS-magazínu) milovníky mladého vínka nespočet restaurací, kaváren a vinoték po celém světě. V Japonsku, které dováží nejvíce beaujolais na světě, čekali netrpěliví fanoušci na první dodávku už ve středu večer na letišti a nezastavila je ani cena: neuvěřitelných 21 dolarů za láhev. Šílenství neminulo dokonce ani Spojené státy, kde se jinak francouzské víno, sýry a další dovozní artikly staly v uplynulých měsících spíše terčem nenávisti a sabotáže. Podle dovozců Beaujolais Nouveau do USA se letos objednávky jen hrnou a překonaly již loňský rok. Proč se toto mladé víno, nad nímž znalci ohrnují nos, stalo po celém světě takovým hitem? Beaujolais Nouveau se vyrábí z ručně nasbíraných hroznů odrůdy Gamay z regionu kolem města Lyon. Sklizeň obyčejně probíhá v září, takže víno má na uzrání jen několik málo týdnů, neboť na nálevní pulty musí dorazit už 3. listopadový čtvrtek. Výsledkem je příliš lehké víno bez hloubky a výrazné barvy. To ale Japoncům, Němcům ani Američanům (třem největším dovozcům beaujolais na světě) nebrání v nadšené konzumaci. Možná jim vyhovuje právě nekomplikovaný charakter tohoto vína, které nevyžaduje nijak zvlášť zhýčkané chuťové pohárky. Nebo se jim líbí jeho "globalizovaný" image: nezáleží ani tak na tom, z které vinice beaujolais v mojí sklence pochází, hlavně že ho se mnou pijí statisíce dalších lidí!

Veleúspěšný marketingový trik s Beaujolais Nouveau ostře kontrastuje se zbytkem francouzského vinařského průmyslu, který v posledních letech ztrácí půdu v boji proti narůstající konkurenci ze zámoří, převážně z Austrálie, Jihoafrické republiky a latinskoamerických zemí. Mnoho vinařů si totiž zakládá na tradičním způsobu výroby. Jejich víno je tedy pochopitelně dražší a na světovém trhu ztrácí. I ti, kteří nové beaujolais normálně moc nemusejí, uznávají, že se letošní ročník obzvláště vydařil. Díky kombinaci chladného jara a tropického léta byla sklizeň o 40 procent nižší než loni, zato však přežily jen ty nejkvalitnější hrozny. Červencová parna zvýšila koncentraci cukru a posunula sklizeň o rekordní měsíc napřed, takže letošní beaujolais mělo možnost zrát v sudech o několik týdnů déle než obyčejně. To se odrazilo na jeho syté barvě a nebývale výrazné chuti. Pro mnoho Francouzů je ale šílenství kolem nového beaujolais jen důkazem, že většina světa vínu nerozumí. "Tohle je tak vínko na pařbu, kde je v podstatě jedno, co se pije, hlavně když to teče," pošeptal mi pohrdlivě majitel pařížského bistra v den, kdy se beaujolais objevilo na pultech. "Je to zkrátka trik, který se ujal. Něco jako Den díkůvzdání v Americe nebo Oktoberfest v Německu," pokrčil rameny a jal se oním "patokem" obsluhovat početnou klientelu. Pochopitelně oděn do zástěry s palcovým nápisem Beaujolais Nouveau.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)