Leden 2004

Česku hrozí ostuda. Udává uprchlíky

Jana Blažková, Luděk Navara, Radek Kedroň

Česku hrozí mezinárodní ostuda. Ministerstvo vnitra přiznalo, že uprchlíky proti jejich vůli běžně vodí za úředníky vyslanectví zemí, odkud utekli. I když tím ohrožuje jejich bezpečnost.

O život jim nešlo. Jen o to, že přijdou o sociální dávky, které tu - zatímco v Británii žádali o azyl - pobírali nelegálně. I přesto Velká Británie odmítla před časem vyhovět Česku, když se snažilo získat seznam romských žadatelů o azyl s odůvodněním, "že se to nedělá". Česko si s ochranou uprchlíků takovou hlavu jako Británie nedělá a běžence zemím, z nichž utekli, dokonce samo udává. Přiznali to úředníci ministerstva vnitra. Jen tomu říkají jinak: tvrdí, že zastupitelské úřady informuje o tom, že se tu jejich státní příslušníci pohybují nelegálně. To, že zároveň žádají o azyl, prý tají. Postup úředníků ministerstva vnitra ukázal případ íránského běžence Alího Rézy Jadolláhího, na který upozornila MF DNES. Muže - bez jeho souhlasu - policisté dovedli na schůzku s tajemníkem íránské ambasády. Následky schůzky Jadolláhího rodina v Íránu pocítila okamžitě. Jeho mladšího bratra si předvolala k výslechu íránská policie a pohrozila mu zatčením. "Schůzkou jsme jeho právo na ochranu neporušili. Šlo jen o ověření jeho totožnosti, protože neměl doklady," odmítá pochybení náměstek ministra vnitra Miloslav Koudelný.

Irácký nábor v Bálkové

Jadolláhího případ přitom není žádnou výjimkou. Tak třeba přesně před rokem a půl vpustilo ministerstvo vnitra do svého zařízení pro vyhoštění cizinců v Bálkové zástupce iráckého vyslanectví. Zástupce režimu Saddáma Husajna přišel osobně přemluvit tři desítky tamních Iráčanů k návratu domů. Byli mezi nimi i žadatelé o azyl. Úředníci ministerstva vnitra na svém postupu neshledávají nic divného. "Velvyslanectví pouze oznámíme, že je tu jeho občan neoprávněně a že mu hrozí vyhoštění. To, že tu cizinec zároveň žádá azyl, přísně tajíme. Uvolnit takovou informaci by bylo zcela nepřípustné," vysvětluje Koudelný. Že to už v takovém případě vyjde nastejno, si nepřipouští.

Postup prověří ombudsman

Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky, Rada vlády pro lidská práva i úřad ombudsmana jsou ovšem opačného názoru. Přiznání ministerstva vnitra tyto organizace šokovalo. "V azylovém řízení platí obecně zásada zákazu podávání jakýchkoli informací o uprchlících úřadům země jejich původu. To samozřejmě platí i pro ambasády těch zemí. Musíme si uvědomit, o jaké režimy jde. Sama informace, že ten člověk opustil nelegálně Irák či Írán a přicestoval sem, je v těchto státech důvodem k věznění a perzekuci jeho rodiny. Není ani třeba sdělovat, že tu žádá o azyl," upozornila Marta Miklušáková z české mise Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Jiné sankce než mezinárodní ostuda však podle ní Česku v této souvislosti nehrozí. "Musel by to zažalovat některý z postižených žadatelů o azyl, my to sami udělat nemůžeme," řekla Miklušáková. Více pravomocí než UNHCR má v tomto ohledu kancelář veřejného ochránce práv. "Je to špatné. Ti lidé se na nás obracejí v naději o pomoc a my jsme povinni informace o nich před státem, odkud přišli, chránit," vysvětlila zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová, proč se tím kancelář bude zabývat.

(MF DNES)