Leden 2004

Co je český, to je hezký? Jak nás vidí cizinci

Většinou se jim líbí český smysl pro humor a nemají rádi českou závist. Čtyři cizinci žijící a pracující v tuzemsku popisují, jaké jsou podle nich plusy a minusy české mentality. Mají od nás dostatečný odstup. Narodili se totiž daleko za našemi hranicemi a do Česka je většinou přivedly pracovní povinnosti.

Heiko Krebs, Němec, novinář na volné noze, píše mimo jiné pro Süddeutsche Zeitung

+ Na Češích, zejména na svých přátelích, si vážím jejich otevřenosti a pohostinnosti. Možná, že jsem to měl jednodušší také proto, že se domluvím plynně česky.

- Mezi nepříjemné vlastnosti, které Češi jako národ mají, patří strach o ztrátu vlastní identity, z čehož plyne jejich nacionalismus. Stále se tu setkáváte s tím, že se na cizince lidi dívají skrz prsty a Praha není zdaleka tak multikulturním městem jako například Berlín. Kromě toho se často setkávám s předsudky plynoucími z přesvědčení, že Němci se mají lépe než Češi. Z uvažování podle modelu "vy se máte dobře a my špatně" pak plyne česká závist.

Peter Morée, Holanďan, který přednáší na evangelické teologické fakultě českou historii

+ Češi mají smysl pro lidský rozměr. Co tím myslím? Češi vidí především člověka, až potom instituci. Odtud pochází podle mého názoru jejich smysl pro humor i jejich zdravý skepticismus.

- Nemám rád jejich slabý smysl pro odpovědnost, jejich snahu vytáčet se a bagatelizovat. Možná, že to rovněž souvisí s již zmiňovanou nechutí k institucím. Dalším negativním bodem je to, že český svět je v něčem prostě malý. Češi mají sklon vztahovat všechno na sebe - projevuje se to například v otázkách vstupu do Evropské unie nebo u Benešových dekretů. Občas jim chybí masarykovská velkorysost a vize vzdálenější budoucnosti.

Muriel Blaive, Francouzka, autorka knihy o Benešových dekretech

+ Líbí se mi český smysl pro humor, který pro mne znamená, že se tady pořád směji jako blázen. Kromě toho mám na Češích ráda, jak se chovají k dětem jsou to pro ně normální lidské bytosti a chovají se k nim podle toho, což je rozdíl například oproti Rakousku, kde s dětmi nikdo moc nepočítá.

- Naopak se mi nelíbí česká pasivita. Češi jsou vždycky ochotni vyplnit nařízení, ale jejich vlastní iniciativa je malá. Nejsou schopni něco vymyslet samostatně, vždycky jim někdo musí stát za zády. Kromě toho jsou přímo posedlí hledáním své národní identity.

Malgorzata Ebel, Polka, podnikatelka a teoretička kultury

+ Na Češích jsem vždycky obdivovala to, jak se dokázali vyhnout válečným konfliktům. Je to velice cenné a prozíravé z hlediska uchování kulturního dědictví, zejména barokní architektury, a také vlastního komfortu. Češi jsou také pohodáři a mají jemný smysl pro humor.

- Na úřadech mi vždycky úředníci připomenou, že tu doma nejsem, ačkoli se tu tak cítím. v Čechách je přebujelá byrokracie a lidé jsou tím moc unavení a naštvaní. A pak na sebe nejsou hodní a chybí jim nadhled a laskavost.

(MF DNES)