Leden 2004

Česko in natura.

Marek Švehla

Vláda řeší hrozbu gigantických pokut z Evropské komise

Resty, které musíme vyřešit před vstupem do Evropské unie, neubývají, naopak. Parlament totiž odmítl zákon, který zavádí v Česku evropský systém ochrany přírody známý jako Natura 2000. Stalo se tak i přesto, že stát Naturu přijmout musí a za prodlení mu hrozí astronomické pokuty. Jak tedy chce vláda a poslanci postupovat dál?

Tři miliony korun denně

Projekt zvaný Natura 2000 začal vznikat už počátkem devadesátých let a přinesl do Evropy bez nadsázky revoluční změnu. Vědci sestavili seznam ohrožených druhů zvířat a rostlin a soupis jejich stanovišť. Členské státy Unie pak rozhodly, že na těchto územích bude mít ochrana přírody přednost před ekonomickými aktivitami. To byla předtím výsada jen přírodních rezervací. Teď se tak může dít třeba na periferii velkého města. Členské země si navíc dodržování pojistily tím, že systém spadá pod dohled Evropské komise a Evropského soudu, které jsou imunní vůči místním lobby.

Od předloňska vyrazilo v Česku do terénu přes šest stovek expertů a výsledkem je mapa všech lokalit, které je třeba podle regulí unie chránit. Práce ještě není hotová, předběžně z ní ale vyplývá, že bychom v rámci Natury 2000 měli bez nároků na ministerské výjimky chránit zhruba 18 % území státu oproti dnešním patnácti. Průměr EU je asi 13 %, některé menší, hustě osídlené státy (Nizozemsko, Dánsko) mají přes dvacet. Opoziční ODS, hlavně jejím hejtmanům, připadá tato hodnota příliš vysoká. Bruselské regule totiž říkají, že pokud stát pomocí Natury chrání více než pět procent svého území, může si rozlohu trochu přizpůsobit svým potřebám. Prostoru k manévrům ale není mnoho, komise totiž zatím postupuje přísně. Například Rakousko chtělo v tyrolském údolí Lechtal stavět elektrárnu, a proto je do sítě Natury nezařadilo. Bruselští úředníci ale prohlásili, že tam naopak rozhodně patří, a Rakušané museli pod tlakem ztráty peněz z evropských fondů ustoupit. A když Francie nezařadila do Natury mokřady v povodí Loiry, Evropský soudní dvůr ji v roce 1998 odsoudil k pokutě 105 tisíc eur denně až do zjednání nápravy.

Bič v podobě pokut a hrozby zastavení evropských dotací tedy funguje. Jak minulý týden uvedly Hospodářské noviny, i český stát již začal počítat při plánování velkých staveb s principy Natury s předstihem. Příkladem je plánovaná stavba průmyslové zóny u Karviné, dálnice z Ostravy do Polska a rychlostní silnice z Olomouce do Pardubic. Ve všech třech případech se má stavět v místech, kde jsou významná ptačí hnízdiště. Místní samospráva tlačí na to, aby úřady daly přednost stavbám, vláda se bojí evropské pokuty. Jak s tím vším jde ale dohromady to, že český parlament řekl 4. listopadu Natuře NE?

Starý skaut a zhouba

Projednávání Natury spadlo do doby, kdy českou politikou zní zcela opačný hlas – omezme ochranu přírody. Každý rok poslanci různých stran předkládají návrhy na to, aby občanská sdružení nemohla tak jako dnes mluvit do významných staveb ve svém okolí. Poslední takový návrh byl podán i v rámci Natury a neprošel, protože neprošla celá Natura.

Dalším důvodem nepřijetí je špatná docházka a rebelští poslanci: koalici chybělo sedmnáct poslanců včetně pěti ministrů. Proti hlasovala celá ODS, dva lidovci, devět sociálních demokratů. Komunisti zvedli ruku zhruba půl na půl. Proti hlasoval i ekologický exministr Miloš Kužvart s vysvětlením, že zákon vadí sdružení krkonošských obcí. Chování bývalého ministra ale svědčí spíš o tom, že jde o zástupný problém. Zákon se totiž projednával rok a Kužvart vznesl své pozměňovací návrhy teprve na poslední chvíli. (Tisku odmítl své pohnutky vysvětlit.)

Proti Natuře vystoupily silné zájmové skupiny – myslivci, lesáci a zemědělci. „Sokolníkům vadí, že budou vystaveni větší kontrole, co dělají s mláďaty,“ říká právní expert myslivecké jednoty Vladimír Čechura a pokračuje v obecnějším duchu: „Vadí nám rozšiřování rezervací. Zvěř se tam nechová a vysazují se predátoři.“ Myslivecká jednota sice nehlasuje, jejími členy je ale celá řada poslanců a – jak informoval list MF Dnes – několik z nich se ještě víkend před hlasováním nechalo pozvat na hon.

Státním lesům zase vadí, že na rozdíl od soukromníků a obcí nemají mít možnost pozemky, které spadají do Natury, vyměnit. „Na vlastnických právech budou omezeny i státní organizace, na náhrady by tedy měly mít nárok i ony,“ míní neformální mluvčí lesáků, lidovec Jan Grůza. „Proč by měl stát platit náhradu sám sobě?“ oponuje stoupenec Natury František Pelc (US). „A kde jinde by měl uplatňovat ochranu přírody, než na svých pozemcích?“ Jiné vzrušené hlasy znějí z řad ODS. „Jsem starý skaut a ochránce přírody, ale tohle by znamenalo pro některé kraje ekonomickou zhoubu. Třeba pro hory, které potřebují oživení, turistiku, nebo třeba okolí Ostravy,“ sděluje poslanec Petr Bratský obavy, které ale zatím evropská zkušenost nepotvrzuje.

Teoreticky má nyní parlament do příštího května, kdy země vstoupí do EU, čas. „Máme asi osm scénářů, jak dál postupovat,“ říká mluvčí ministra životního prostředí Karolína Šůlová. Sdílnější chce být ale teprve ve chvíli, kdy úřad vše projedná s poslanci. Půjde pak jen o to, v jaké podobě se zákon vrátí do hry. ODS chce agendu kolem Natury svěřit obcím a krajům, vláda speciálnímu, lobbistům lépe odolávajícímu úřadu s celostátní působností. ODS také žádá podstatné zmenšení rozlohy chráněných území. To ale vláda odmítá. Poslanci naslouchající myslivcům, lesákům či zemědělcům budou žádat více peněz na náhradu za omezení vlastnických práv, vláda už ale považuje systém náhrad i tak za velkorysý. Majitelé pozemků spadajících do území Natury jsou jistým způsobem omezeni, nejde ale o nic drastického. Jde vlastně o podobný režim známý dnes z CHKO (Chráněná krajinná oblast, pozn. red. CS-magazínu). Všichni navíc mohou žádat o náhradu ušlého zisku nebo výměnu pozemků za jiné, které do Natury nespadají. (Ostatně poslanci nedávno kvůli stavbě obchvatu kolem Plzně neváhali vyvlastnit pozemky pomocí speciálního zákona.) „Teď musí následovat nějaká jasná koaliční dohoda,“ říká František Pelc. „Jednání bude těžké, ale patrně pak zákon projde. Riziko, že sem nepotečou peníze z Evropské unie, je příliš veliké.“

(Respekt)