Leden 2004

Prázdné hlavy nevadí.

Marek Pokorný

Poslanci při schvalování státního rozpočtu

Minulou středu (03. 12. 2003, pozn. red. CS-magazínu) krátce po čtvrté odpoledne se poslaneckou sněmovnou rozlehl potlesk: rozdílem jednoho hlasu prošel státní rozpočet na příští rok. Jeho celkové obrysy – především to, že deficit činí rekordních 115 miliard – byly nicméně už známy. Ve středu proběhla pouze tradiční mikulášská nadílka: poslanci se snažili na poslední chvíli pro své voliče přihodit pár milionů korun.

Když ne dveřmi, oknem

Na okraji Moravského krasu je vesnička Petrovice s pouhými 409 obyvateli. Na první pohled se od těch sousedních liší: vinou se tu čerstvě opravené silnice a chodníky, novotou září zrekonstruovaná radnice a nedaleko hlavní cesty jsou tenisové kurty s umělým povrchem. Ujdeme-li pouhých několik set metrů za vesnici, hladkou silnici vystřídá klasická hrbolatá cesta.

Důvod zázraku v Petrovicích je jediný: padesát milionů ze státního rozpočtu, které vesnice dostala za posledních sedm let. Mnohem větší obce v okolí přitom dostávají sumy maximálně v řadech statisíců korun. Jak to Petrovice dělají? „Musíte stále otravovat. Kde? Přece v parlamentu. Když vás vyhodí dveřmi, musíte vlézt oknem a říkat, že je to neodkladné, že je havarijní stav, a podobně,“ prozrazuje návod starosta Petrovic Vladimír Paulík, někdejší poslanec za Unii svobody.

Letos Petrovice požádaly o další miliony, aby si za ně vybudovaly novou hasičskou zbrojnici, a rozpočtový výbor je opět nezklamal. Sněmovně navrhl, aby na „rekonstrukci hospodářské budovy“ našla ve všeobecné pokladní správě dalších 13,2 milionu korun. Nadržování Petrovicím ale minulou středu ve sněmovně náhle skončilo. Na bohatou obec upozornila komunistická poslankyně z nedalekého Blanska Zuzka Rujbrová. Volných milionů se pak nejrychleji „ujal“ člen rozpočtového výboru Vlastimil Ostrý (US) a prosadil, aby dotaci místo Petrovic dostaly tři jiné projekty. V Ostrého volebním okrsku Brno-Žabovřesky tak budou mít mimo jiné mobilní ledovou plochu za pět milionů korun. „Bude to takhle prospěšnější. Jsem předsedou tamního fotbalového oddílu a vím, že plocha bude využita po celý rok,“ vysvětluje svůj návrh Ostrý.

Školy mají smůlu

Po prostudování rozpočtu vyjde najevo, že zdaleka nejúspěšnějším lobbistou byl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Ten svému resortu totiž z roku na rok dokázal přihodit neuvěřitelných deset miliard korun – místo loňských 14 miliard je letos na zemědělství vyčleněno rovných dvacet čtyři. Polovina navýšení je logická: Evropská unie totiž dá českým zemědělcům pět miliard korun na přímých platbách, ale peníze přijdou účetně až v roce 2005, takže příští rok musejí jít z české kasy. Na co je tedy zapotřebí zbývajících pět miliard? „Naši zemědělci přicházejí do náročnějšího prostředí. Když se v nějakém klubu chodí ve fraku, my nemůžeme přijít v pumpkách,“ vysvětluje suverénně Palas. Celkově si čeští agrárníci přijdou na čtyřikrát více peněz od státu než letos.

Zatímco zemědělcům vláda neobyčejně přeje, naopak rozpočet ministerstva školství se i přes proklamace o prioritách investic do vzdělání prakticky nezměnil. Ba co víc: poslanci při hlasování v rozpočtovém výboru sebrali 150 milionů vysokým školám a ministryně školství Petra Buzková je nakonec musela najít v jiných kapitolách svého úřadu. Celková čísla mluví ještě jasněji: výdaje na vzdělání se od roku 2000 snížily z 11,3 % na 10,4 % a jen mezi lety 2003 a 2004 poklesly o rovný procentní bod. Jak se to slučuje s vládními prioritami? „Tyto peníze byly prostě maximum možného,“ říká lakonicky ministr financí Bohuslav Sobotka. „Priority školství a zdravotnictví jsou jen politická hesla, rozpočtová realita je jiná,“ shrnuje analytik Patria Finance David Marek a před podobným trendem varuje: „Nedostatek investic do vzdělání se projeví v delším časovém horizontu problémy na trhu práce a obtížným udržením dlouhodobého hospodářského růstu. Pokud to takhle půjde dál, budeme jen montážní dílna střední Evropy.“

Celkově je podle Marka rozpočet na příští rok až příliš optimistický. „Hrubý domácí produkt včetně inflace poroste nejvýše o 5 %, ale rozpočet počítá s příjmy vyššími téměř o 10 %. Vláda sice dočasně stabilizovala státní finance, ale skutečné reformě se dosud vyhýbala.“ Na zvyšování dluhu zareagovali minulý týden investoři, když odmítli nakoupit státní dluhopisy ve výši půl bilionu korun za vládou navrhovaný úrok. „Je to signál, že i zadlužování má své meze. Investoři vyjadřují nižší důvěru české ekonomice,“ uzavírá David Marek.

Rámeček

Rozpočet v kostce

Vláda chce příští rok rozdat 869 miliard korun, vybere však o 115 miliard méně. Osmdesát procent rozpočtu jsou povinné výdaje – především mzdy státních zaměstnanců, důchody a sociální dávky. Na úroky celkového státního dluhu, který koncem příštího roku dosáhne 695 miliard korun, půjde téměř 28 miliard. Největší nominální pokles rozpočtu zaznamenalo ministerstvo zdravotnictví (napřesrok dostane 8,9 miliardy, tedy o 11 % méně než letos). Toto číslo ale není zcela vypovídající vzhledem k přechodu nemocnic do krajů. V absolutních číslech jsou na tom nejhůře ministerstva kultury a obrany: první dostane místo letošních 6,2 miliardy jen 5,8 miliardy korun (pokles o 6,1 %), druhé získá místo 52 miliard o 1,6 miliardy méně (pokles o 3 %).

(RESPEKT)