Leden 2004

Výnosné povolání: obchodníci s prací

Oleksa Livínský, René Kočík

Cizinci se v Česku často spoléhají na zprostředkovatele práce. Někdy ale naletí a přijdou o těžce vydělané peníze. Zahraničním dělníkům v Česku zajistí práci, ubytování a prý i ochranu. Za to si ale vezmou velkou část mzdy nebo ji někdy uloupí celou. Říká se jim "klienti".

Jurij Lypčak stojí na zápraží svého domu ve stráni nad vsí Kosivská Poljana v rachovském okrese Zakarpatské Ukrajiny. Rukou ukazuje na výstavní domy v údolí. "V tom velkém s červenou střechou žije žena, která dělá klientku v Česku. A ten bílý dům pod ním patří rodině bývalého předsedy družstva. Hodně vydělal na kácení lesa a jeho syn je také klientem v České republice. A vidíte tu vilu na úpatí kopce? Ta patří člověku, který podniká jako klient na Slovensku," zasvěcuje do místních poměrů Lypčak, který sám coby dělník strávil několik let na stavbách převážně v Česku a v Rusku. Majitelé honosných staveb v chudé karpatské vsi se tím, že se jim daří dobře, nijak netají. Pramen příjmů mají společný: pololegální zaměstnávání svých krajanů v zahraničí. Nejhornatější ukrajinský okres patří k největším "exportérům" pracovní síly. Podle oficiálních statistik ze 47 tisíc práceschopných obyvatel rachovského okresu nemá práci 15 tisíc lidí, asi 7 až 8 tisíc lidí odjíždí za prací na část roku, především během letní sezóny. Zhruba stejný počet zdejších rodáků se ze zahraničí vrací jen čas od času, neboť za prací vycestovali již v polovině 90. let, v novém prostředí se adaptovali, našli si stálé zaměstnání, nové přátele, založili rodinu. Podle Lypčaka jsou ale skutečné počty dvakrát až třikrát vyšší než oficiální údaje. Příčiny vysoké pracovní migrace z tohoto horského regionu jsou tradiční: vysoké procento nezaměstnanosti a velká porodnost. Výjimkou nejsou rodiny s pěti a více dětmi a skutečná nezaměstnanost v Zakarpatské oblasti dosahuje přibližně 40 až 45 procent. Česko je jednou z nejoblíbenějších zemí, kam zakarpatští horalé za prací směřují. Obecně platí, že obyvatelé Zakarpatské oblasti tvoří třetinu až polovinu všech ukrajinských dělníků v České republice. Okres Rachov je navíc proslulý svými "klienty" - podnikateli, kteří se specializují na zprostředkování práce svým krajanům v Česku. Podle nejskromnějších odhadů působí v České republice okolo třiceti klientů z Rachova a z okolních vsí Kostylivka, Velykyj Byčkiv, Kobylecká Poljana a Kosivská Poljana.

Privilegovaná vrstva

První ukrajinští dělníci se v Česku objevili již na počátku 90. let. Tuto nejaktivnější vrstvu novodobé pracovní migrace tvořili téměř bez výjimky obyvatelé Zakarpatské oblasti, kteří se zpočátku na zdejším trhu práce pohybovali prakticky naslepo. Když v roce 1994 nastal mohutný příliv Ukrajinců do Česka, první příchozí se již dobře orientovali v místních zákonech, zvládli jazykovou bariéru, vybudovali si kontakty v úřadech práce, u policie i v podsvětí. Díky mimořádně liberálním zákonům o pobytu cizinců na území České republiky začali zakládat soukromé firmy, které nově příchozím krajanům začaly zprostředkovávat práci. Vznikla privilegovaná vrstva "klientů". Princip, podle kterého klienti pracují, je jednoduchý: z peněz, které vydělá, dostává dělník třetinu, třetina putuje na konto klienta jako platba za poskytnuté služby, třetina pokrývá úplatky různým úředníkům. Tento model je typický pro nelegální zaměstnávání, které však značně zkomplikoval nový zákon o pobytu cizinců z roku 1999 a zavedení vízové povinnosti o rok později. Počet Ukrajinců, kteří v zemi pracovali nelegálně, se snížil, ale ne natolik, jak úřady očekávaly. Procedura zaměstnávání Ukrajinců se zkomplikovala do té míry, že mnoho Ukrajinců přestalo věřit, že je možné získat práci legálním způsobem. Na Ukrajině se začaly objevovat zprostředkovatelské firmy, které úzce spolupracují s "klienty" v Česku. Především v Zakarpatské oblasti zveřejňují místní noviny inzeráty nabízející služby a konzultace kolem vyřizování víz do evropských zemí. Za vyřízení půlročního pracovního víza si rachovský klient účtuje 550 dolarů. To je sice dvojnásobek oficiální ceny, ale zájemce nemusí jezdit do Kyjeva a vystát frontu před českým konzulátem. Peníze na vystavení dokumentů si navíc může půjčit přímo od prostředníka, který kromě pracovního místa v Česku zajišťuje i ubytování, stravování či bezpečnost "svých" dělníků. To jsou důvody, proč Ukrajinci služeb zprostředkovatelských firem a klientů stále využívají. Platí si průvodce složitým byrokratickým labyrintem a ochranu před podsvětím. A v malém rachovském okrese všichni dobře vědí, nakolik je možné tomu kterému klientovi důvěřovat. Ne všichni ukrajinští dělníci ale mají na klienta štěstí. Nezřídka si klient vydělané peníze ponechá s výmluvou, že je odevzdal vymahačům výpalného nebo rozdal na úplatky. Časté jsou případy spolčování klientů s podsvětím - v den výplaty či při odjezdu domů peníze dělníkům násilím odeberou mladíci v kožených bundách. V drtivé většině oloupení ze strachu nekontaktují policii, a to i v případech, že v Česku pobývají legálně.

Vydírání a okrádání

Loňská zpráva zmocněnkyně ukrajinského parlamentu pro lidská práva Niny Karpačové informuje o porušování zákonů v oblasti zprostředkování práce. Jen v minulém roce bylo ukrajinským firmám odebráno 454 ze 749 licencí na zprostředkovatelskou činnost v oblasti zaměstnávání v zahraničí. Důvod? Vymáhání plateb předem za neposkytnuté služby, nulová odpovědnost za osud občanů Ukrajiny v zahraničí. Zpráva ukrajinského ombudsmana vycházela z četných svědectví obyvatel západních oblastí Ukrajiny. K dalším porušením práv pracovních migrantů se řadilo nedodržení dohodnutých pracovních podmínek a výše výdělku či neexistence pracovních smluv. Nejvíce porušení práv dělníků zpráva zaznamenala v Česku, celých 43 procent. Ze svědectví Ukrajinců, kteří mají zkušenost s prací v Česku, vyplynulo, že 85 procent z nich nebylo dostatečně ochráněno před vydíráním a okrádáním, 77 procentům se nedostalo náležité právní pomoci, 64 procent se necítilo bezpečně. V ještě horších podmínkách žijí podle ukrajinského ministerstva práce a sociálních věcí dělníci v Rusku a v Polsku. Podle českého velvyslance na Ukrajině Karla Štindla by problémy měly být řešeny novou dohodou mezi Českou republikou a Ukrajinou o vzájemném zaměstnávání občanů. Mechanismy zjednodušení formalit projednávají experti z českých a ukrajinských ministerstev vnitra a práce a sociálních věcí. Situaci má usnadnit i otevření nového českého konzulátu v západoukrajinském Lvově.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)