Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Leden 2004


Černé díry ve státní kase.

Tomáš Němeček

Z rozpočtu na rok 2004 máme platit ligový fotbal a sedm let staré škody

Zní to neuvěřitelně, ale je to tak: státní rozpočet bude v době ohlašovaných úspor dotovat profesionální fotbal. V příštím roce SK České Budějovice dostane 10 milionů korun na umělý trávník, Slovan Liberec stejnou sumu na rekonstrukci stadionu a Viktoria Plzeň si za sedm milionů opraví šatny a toalety. Desetimilionová suma je vyhrazena pro druholigový Most a trávník za státní čtyři miliony si dopřeje i FC Mariánské Lázně, hrající krajský přebor.

Není to jediný sporný výdaj. Na miliardové „černé díry“ lze narazit především v resortech zemědělství a průmyslu. Právě tam mohou poslanci škrtat, až budou nyní v závěrečném čtení debatovat o jednotlivých výdajích.

Palas zdraví Krnov

Pět zmíněných klubů samozřejmě v rozpočtu s plánovanými výdaji ve výši 869 miliard tvoří zanedbatelný zlomek. Ale přesto: jak se tam vzaly? Subvence na fotbal patří do pestré změti jednorázových výdajů, které se tradičně shrnují do kapitoly Všeobecná pokladní správa. Tu má na starosti samo ministerstvo financí. Proč chce Bohuslav Sobotka dotovat profesionální fotbalové kluby? „Tyto návrhy vzešly z podnětu poslanců,“ sděluje jeho mluvčí Marek Zeman. „Jejich jména mi však nejsou známa.“ Až dosud delegáti, kteří chtěli lobbovat za svůj volební okrsek, museli své požadavky veřejně obhájit na jednání sněmovny nebo aspoň svého výboru, teď zaslali své požadavky diskrétně přímo ministrovi. Proč se jim rozhodl vyhovět? „Předpokládáme, že se tyto stadiony využívají i na akce určené pro širokou veřejnost,“ říká lakonicky mluvčí Zeman.

Jinou ukázku, jak se dají hájit lokální zájmy, předvádí ministr zemědělství Jaroslav Palas. V návrhu na příští rok počítá jeho resort se štědrými povodňovými programy, kde už nejde o pouhé desítky milionů. Na „odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku“ má být vyhrazeno 2,2 miliardy, na „protipovodňová opatření“ 1,2 miliardy a v příštím roce se mají platit ještě „škody způsobené povodní 1997“ za 135 milionů. A právě na poslední položce vydělají šťastnou náhodou i obce na slezském Krnovsku, kde ministr Palas bydlí. Například vesnice Zátor a Lichnov dostanou sedm let po velké vodě celkem půl milionu na vodovod. Účelnost těchto výdajů by měl prověřit Nejvyšší kontrolní úřad.

Svobodova noční můra

Státní kontroloři loni upozornili na program, při němž se zvlášť nehorázně plýtvá penězi daňových poplatníků: budování průmyslových zón. Čtyři z 18 kontrolovaných zón nebyly využity vůbec, zbylé ze třetiny. Dnešní šéf resortu Milan Urban bude v této velkorysosti pokračovat. V průmyslové zóně v Žatci, kam chce Urban nalákat korejský Hyundai, se má letos utratit 300 milionů, napřesrok dalších 100 a výhledově něco přes miliardu. Očekávaný celkový účet za zónu v Kolíně, kde otevřely automobilku Toyota a Peugeot, v letošním rozpočtu zněl na 1,7 miliardy – v návrhu na příští rok už se však píše rovnou o dvou miliardách.

Při srovnání účtů na letošní a na příští rok ovšem lze bezkonkurenčně nejvyšší a nejčastější prodražování státních zakázek nalézt v resortu zahraničí. Například u položky „Černínský palác – slavnostní vstup a severní křídlo, Janákova přístavba“ úřad Cyrila Svobody loni ujišťoval poslance, že celkové výdaje se vejdou do třinácti milionů. V rozpočtu na příští rok však stojí: 66 milionů. „Při opravě jsme zjistili, že tam máme v havarijním stavu elektřinu, takže děláme kompletní opravu,“ vysvětluje generální sekretář ministerstva Vladimír Zavázal. Podobně položka „výstavba oplocení, víza a vrátnice“ na velvyslanectví v Moskvě stoupla z osmi milionů na trojnásobek. „Když už se dělal plot, vznikla potřeba přistavět i konzulární dům,“ pokračuje sekretář. A do třetice Česká národní budova na newyorském Manhattanu. Ve státním rozpočtu 2004 se nenajde jiný jednotlivý objekt, kde by se z roku na rok tak výrazně zvýšily očekávané celkové výdaje – konkrétně z 211 na 448 milionů. Jde o pětipatrový dům, který v 19. století postavili krajané v USA z veřejných sbírek. Posledních třicet let byl nevyužívaný a chátral, krajanské spolky ho proto předaly českému státu. Nevzroste za rok celkový účet za opravy o další desítky milionů? „Bojím se, že můžete mít pravdu,“ připouští sekretář Zavázal. „Sotva se tam koplo, narazili dělníci na azbest, a ten se musí ekologicky odstranit podle amerických předpisů. Pak nám tam vinou sousedů nateklo tisíce litrů nafty. Kdo ví, co bude za rok.“

(Respekt)



Zpátky