Leden 2004

Český komisař by neměl mít minulost v StB

Rozhovor s Günter Verheugen

Komisař Günter Verheugen věří, že ústava se schválí. Přiznává však, že po Češích jsou nyní oříšek Poláci. Rozhovor vedli Hana Lešenová a Jiří Nádoba

Komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen dorazil do letištní haly pražské Ruzyně s opálením a úsměvem na tváři. Venku sice sněžilo, on však strávil víkend u moře a pak se jel podívat do Terezína a do Plzně, kde otevíral dostavbu dálničního obchvatu. Vyhnul se tak kromě počasí i nepříjemnému zážitku z víkendového summitu Evropské unie v Bruselu, kde kvůli tvrdému postoji Poláků a Španělů zkrachovalo jednání o evropské ústavě. Ale jak říká, náladu mu summit určitě nezkazil, protože už mu bylo jasné předem, jak to dopadne.

Během summitu jste v Bruselu nebyl?

Ne. Byl jsem v Maroku. Měli jsme tam jednání v rámci "širší Evropy". Ale byl jsem pořád on-line, takže jsem měl neustále informace, co se děje.

A jaký máte z neúspěchu pocit?

Pro mne to nebylo překvapení. Nedávno jsem navštívil Varšavu a Berlín a mluvil jsem jak s Poláky, tak s Němci, takže mi bylo jasné, že k žádné dohodě nemůže dojít, a věděl jsem, jak to dopadne.

A neohrozí to celou unii i její rozšíření? Nedá se to chápat tak, že unie propadla ve zkoušce, zda je schopna se dohodnout i v rozšířeném počtu 25?

Určitě ne. Věřím, že ještě existuje cesta zpátky.

Proč si myslíte, že se nenašel kompromis?

Všichni byli pod příliš velkým časovým tlakem, proto to nešlo. Ale za příštího prezidentství Evropské unie, které bude mít Irsko, už v taková časová tíseň nebude. Takže věřím, že ústava se schválí.

Myslíte si, že nějakou roli v krachu hrál i vyjednávací styl italského premiéra Silvia Berlusconiho? Jako když třeba na začátku jednání vykládal vtip o házení lidí z helikoptéry a polský premiér Leszek Miller přitom ležel v nemocnici se zraněním způsobeným pádem z helikoptéry. Liší se nějak od irského stylu vyjednávání?

Myslím si, že to bylo dáno hlavně časovým tlakem, ne stylem. A o rozdílu v irském a italském způsobu vyjednávání nechci mluvit. O tom jen mimo záznam.

Jak si myslíte, že to nakonec s ústavou dopadne? Ustoupí Poláci a Španělé, nebo Němci a Francouzi?

Výsledkem bude určitě nějaký kompromis. Je to tak, jak říká můj přítel Vladimír Špidla, že nikdy není úplných vítězů nebo poražených. I když jste vítězové, tak jste vždycky i trochu poražení. A vždycky byste měli hledat kompromis.

Mluví se o tom, že Poláci a Španělé pocítí na vlastní kůži to, že ústavu zablokovali a že by to mohlo snížit částky, které z unie dostanou.

Určitě nesouhlasím s tím, že by šlo o jakoukoliv pomstu nebo odvetu. Ale fakt je, že pro největší přispěvatele do rozpočtu EU (jakými jsou právě Německo či Francie) bude těžké tyto dvě věci, tj. ústavu a rozpočet, úplně oddělit. Ale opakuji, že odmítám slovo pomsta.

Nemohou tyto rozpory vést až k tomu, že se omezí příspěvky novým zemím včetně Česka?

Ne. Jak už jsme říkali, Česko dostane víc, protože chceme, aby nové země dostávaly víc. A chceme, aby se rozpočet zvýšil až na 1,24 procenta hrubého národního důchodu zemí EU, což je v rámci - maximum je 1,27 procenta.

Češi byli na rozdíl od Poláků o dost vstřícnější k ústavě. Máte nás teď v Bruselu raději než Poláky?

Češi byli zase úplně ze všech nejhorší země při vyjednávání o vstupu do unie. Jen si vzpomeňte na Benešovy dekrety, na protokol z Melku (týkající se Jaderné elektrárny Temelín, pozn. redakce). A to kvůli vám jedna z členských zemí (Rakousko, pozn. redakce) vážně hrozila, že váš vstup zablokuje. Kdyby tam nebyly volby, tak nevím, jak by to dopadlo. A navíc problémy v Česku byly hlavně politického charakteru, kdežto v Polsku to byly spíše věci technického rázu - jako hutě nebo zemědělství. Ale faktem je, že v Polsku je nyní úplně jiná situace než v Česku. Vládne tam minoritní vláda, vy máte sice jen taktak majoritní, ale aspoň ne minoritní. A v Polsku je právě silná opozice, která je velice protievropská. Ta přišla se sloganem "Nice, nebo smrt" (summit EU v Nice schválil volební systém, který Polsko preferovalo a jejž měla ústava nahradit systémem, který by státy jako Polsko významně oslabil ve prospěch největších zemí, pozn. redakce).

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že v souvislosti se vstupem do EU se Češi nejvíc bojí ztráty národní suverenity. Co si o tom myslíte?

Takové průzkumy jsou zavádějící, všechno závisí na otázce, jakou se zeptáte. Já osobně tomu vůbec nevěnuji pozornost. Protože kdybyste se lidí zeptali, jestli dávají přednost národní suverenitě v boji proti terorismu, v otázkách monetární politiky či mezinárodního obchodu, tak dostanete úplně jiné odpovědi. A navíc rekordně pozitivní výsledky referend v devíti zemích dokladují, že lidé jsou pro unii.

Mít vliv v unii, to může pro někoho znamenat mít v Bruselu svého komisaře. Česko teď hledá kandidáty. Co by takový člověk měl splňovat?

Určitě stoprocentní osobní a politickou integritu. Taky jazyky budou potřeba. V komisi jsou hlavními jazyky angličtina, francouzština a němčina a aspoň jeden z nich by měl ovládat bezvadně, protože jinak se těžko domluví. Já sám mluvím dvěma. Kandidát by měl mít také politické a profesionální zkušenosti, neměl by to být žádný nováček. Měl by mít i manažerské schopnosti, být týmovým hráčem, a také podporu nějaké politické strany.

Co přesně myslíte tou osobní a politickou integritou?

Například v regionech, jako je střední a východní Evropa, hrozí, že ten člověk by mohl mít minulost v KGB nebo v jiné její sesterské organizaci. A kdyby se takový člověk objevil v Bruselu, to by bylo asi docela nepříjemné překvapení.

A členství v komunistické straně taky vadí?

To ne.

Kolik návrhů na komisaře bude Česko posílat? Mluvilo se o třech, z čehož jeden měla být žena.

Ne, teď když nebyla schválena ústava, to znamená, že se bude prezidentu Evropské komise Prodimu posílat jenom jeden návrh za každou zemi.

Mezi českými kandidáty do Evropského parlamentu se objevila i jména jako Viktor Kožený, jehož policie stíhá za miliardové podvody, či pornohvězda Dolly Buster. Neznevažují taková jména celý proces voleb?

Já volby do parlamentu nekomentuji.

Nehrozí, že s 25 komisaři nebude komise příliš dobře fungovat?

Noví komisaři nebudou mít portfolio a tak to bude možná vypadat, jako by tam bylo 15 původních komisařů a 10 mluvčích, kteří budou mít jen lepší auto. Ale dlouhodobě to bude těžké to v tak velkém počtu udržet.

Některé země trvají na tom, aby jim zůstalo právo veta. Jak se k tomu stavíte vy?

Myslíme si, že by se všechna veta měla zrušit. Právě ústava měla vést k tomu, že se usnadní rozhodovací proces, který je čím dál komplikovanější.

(MF DNES)