Leden 2004

Obeznik

Czech Coordinating Office

CZECH COORDINATING OFFICE

International non-governmental Czech organization

Contact info:

www.czechoffice.org w info@czechoffice.org w tel.416-665-7324

European Offices:

B. Meiser Straße 6, 91522 Ansbach, Germany

Mauritslaan 35, 3454 XR De Meern, Netherlands

Overseas Offices:

1103-100 Antibes Drive, Toronto, Ontario, Canada M2R 3N1

Wentworth Bldg.62, Univ. of Sydney, NSW 2006, Australia

tentokrát jsme dostali k vánocům dvě zajímavé zprávy. V 44. a 45. oběžníku jsme referovali o dvou peticích, které jsme podali k Evropskému parlamentu. Jsou vedeny pod číslem 270/2003. V těchto dnech obdržela naše německá kancelář od Evropského parlamentu zprávu, že jsou přijaty a budou projednány. Jednání bude veřejné, pravděpodobně v Lucemburku. Jakmile se dozvíme čas a místo, oznámíme vám je. Pro osvěžení paměti uvádíme, že jsme podali dvě petice proti dokumentu “Shrnutí nálezů”, který vydala Evropská komise. Třetí oddíl tohoto dokumentu pojednává o restitucích v České republice a je účelově zfalšovaný.

Druhá zpráva je o třech Češích, kteří, po splnění všech předpokladů, podali sedm stížností k Štrasburskému soudu. Říkají si Strasbourg Committee a budou se v těchto dnech zapisovat do rejstříku.

Když jim soud postupně odmítl přijmout pět z nich, rozjeli se do Štrasburku, nahlédli do archivu svých případů a zjistili, že se někteří čeští úředníci soudu neřídí soudním řádem, že většinu stížností nepřeloží do angličtiny nebo francouzštiny, a skoro všechny o své újmě zamítají. Tato zamítnutí jsou stylizována hrubým způsobem, jako třeba: “Vaše stížnost byla posouzená a bylo rozhodnuto o její nepřijatelnosti. Proti tomuto rozhodnutí není možné žádné odvolání a Vaše stížnost bude do jednoho roku skartována.”

Podnikneme kroky k tomu, aby taková neopodstatněná odmítnutí byla zrevidována. Štrasburský výbor nabízí každému, kdo obdržel dopis o nepřijatelnosti stížnosti, že přímo u soudu ve Štrasburku zjistí, jestli jeho stížnost prošla předepsanou procedurou, anebo ji také odložili do archivu, aniž ji soudci vůbec viděli. Je tedy teď třeba, abyste nám poslali kopie takových odmítavých dopisů od Štrasburského soudu. Neposílejte nic jiného, žádné doklady a podobně.

Budeme s touto skupinou úzce spolupracovat a je podporovat.

Přikládáme české i anglické znění jejich tiskové zprávy k vašemu volnému použití. My sami jsme poslali kopie Výboru pro lidská práva OSN, Helsinské komisi kongresu USA, velvyslanectví USA v Praze a Evropskému parlamentu.

Byl uvědoměn Spolek Šalamoun v ČR, Výbor pro krajany v českém senátu, tisk a rozhlas, různí advokáti a jiné organizace. Američtí Češi by měli informovat své reprezentanty.

Přikládáme vyúčtování, v kterém nakonci uvádíme příspěvky, které jsme nestačili uložit.

Jan Sammer, Secretary.

PRESS RELEASE

OF THE STRASBOURG COMMITTEE

Prague, 26.11.2003

We submitted seven complaints against the Czech Republic to the European Court of Human Rights in Strassbourg (ECHR). The Court rejected five of them as inadmissible. We were very surprised by that as in all those cases the Czech courts decided at a variance with the Czech law. In this way the Czech courts violated human rights guaranteed by the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms. Among others, also article 6 (Everyone is entitled to a fair and public hearing within a reasonable time). We always exhausted all domestic means available to us and submitted our complaints only after the Czech Constitutional Court rejected our constitutional complaints. In this way all conditions for the submission of our complaints to the ECHR were met.

According to the Rules of Court the President of the Section to which the case has been assigned shall designate a judge as Judge rapporteur, who shall examine the application and shall decide whether the application is to be considered by a Committee or by a Chamber. We wanted to see the files of our complaints. We expected to find wrong translations by the Czech employees of the Court, or perhaps that the judges did not have pertinent Czech laws available to them. From the paper published in the Czech Republic we know that judges of the ECHR make their decisions after due deliberation and a thorough study of the particular case.

What we found was shocking. No report of the judge rapporteur and no decision of committee of judges about the inadmissibility of the complaint were filed in any of the cases. No complaint of ours was translated into English or French, the official languages of the ECHR. How could anybody expect that the judges could reach a conclusion in any of these cases? We did not obtain a satisfactory answer. Czech employees either could not or refused to answer and were arrogant. They told us that the decision about inadmissibility of a complaint is confidential, not available to the appellant.

We are convinced that no judge of the ECHR ever saw our complaints and that complaints of many Czech citizens end up in the archive without being dealt with. Only those cases where the problem is an unreasonable length of time taken by the proceedings, were dealt with. In order that the Czech Republic should not appear to be entirely innocent it had to be condemned from time to time. In order to avoid being criticized by the international community for violating human rights, it settled for undue procedural delays, which are not considered to be serious violations of the Convention.

Each complaint coming from the Czech Republic comes obviously to one of the Czech employees of the ECHR, who passes it to the Second section. There the employees reply to the complainer that they obtained his complaint. After several months they send him another letter in which they notify him that a committee of three judges ruled that his complaint is inadmissible. They tell him that this decision is final, there will not be any more correspondence and his complaint will be shredded within a year.

Those who cannot afford to visit the ECHR and do not have a good lawyer, will never get any satisfaction and such letter from the ECHR will take away their last hope that Europe is built on the rule of law. This failure of some Czech employees of the ECHR reduces the support of Czech citizens for joining the European Union.

We do not want to stand idly by as civil and human rights are violated in the Czech republic. We will collect other complaints handled in the same manner and will contact the Council of Europe with our request for redress and for a fair hearing and due process of all our complaints.

Contact: strasbourg.committee@volny.cz, web page: http://strasbourg-committee.org,

Barrandova 16, 326 00 Plzeň, Czech Republic, Tel 420 608 731 044

Ing. Jan Roub Ing. Karel Berka Dalibor Pech

TISKOVÁ ZPRÁVA

ŠTRASBURSKÉHO VÝBORU

Praha, 26.11.2003

Podali jsme sedm stížností k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku (ECHR) proti České republice, ale soud již pět z nich odmítnul jako nepřijatelné. To nás velmi překvapilo, protože ve všech případech české soudy rozhodly v rozporu s platným právem. Tím porušily některé z práv zaručených Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, mezi nimi vždy právo na spravedlivý proces. Vždy jsme vyčerpali všechny opravné prostředky a stížnosti k ECHR podali až poté, kdy Ústavní soud odmítnul naše ústavní stížnosti. Takže jsme splnili všechny podmínky pro projednání stížností proti České republice u ECHR.

Podle jednacího řádu ECHR vede řízení o přijatelnosti stížnosti: jakmile ji obdrží, předseda sekce, ke které byla přidělena, určí soudce, jenž posoudí splnění podmínek, vypracuje zprávu a rozhodne, zda má být přijatelnost stížnosti projednána výborem nebo senátem.

Chtěli jsme proto vidět, co obsahují spisy o našich stížnostech. Očekávali jsme, že zjistíme to, že čeští zaměstnanci soudu naše stížnosti špatně přeložili nebo že soudci neměli k dispozici právě platné české zákony. Z u nás vydaného přehledu nejzávažnějších případů totiž víme, že soudci ECHR rozhodují velmi uvážlivě a vždy pečlivě.

Co jsme našli bylo šokující: v žádném spisu nebyla zpráva soudce zpravodaje ani rozhodnutí výboru soudců o nepřijatelnosti stížnosti. Žádná naše stížnost nebyla přeložená do angličtiny či francouzštiny, jednacích jazyků ECHR. Jak by tedy o nich mohli soudci rozhodnout? Nedostali jsme uspokojivé vysvětlení. Čeští úředníci nám buď neuměli, anebo odmítali odpovědět a byli arogantní. Řekli nám, že rozhodnutí o nepřijatelnosti stížnosti je pro stěžovatele tajné.

Domníváme se, že žádný ze soudců ECHR naše stížnosti vůbec neviděl a že stížnosti českých občanů končí rovnou v archívu bez projednání. Výjimkou jsou pouze stížnosti na průtahy v říze-ní. Aby Česká republika nevypadala bezchybně je nutné, aby byla občas také odsouzena. Aby však nebyla mezinárodním společenstvím kritizována za porušování lidských práv, může být odsuzována jen za procedurální chyby. Ty nejsou tak závažným porušením Úmluvy.

Každou stížnost z České republiky zřejmě nejprve vyřizuje některý z českých úředníků ECHR, který ji rovnou předá Druhé sekci. Její úředníci stěžovateli odepíší, že ECHR stížnost přijal a po několika měsících mu pošlou druhý dopis, že výbor tří soudců rozhodnul, že jeho stížnost je nepřijatelná. Upozorní jej, že toto rozhodnutí je konečné, že mu již nebudou odpovídat a že spis s jeho stížností bude do jednoho roku skartován.

Ti, kdo si nemohou dovolit navštívit ECHR ani nemají odhodlaného advokáta, se svého práva nedomůžou a dopis od ECHR jim vezme i poslední naději, že západní Evropa stojí na pevných právních základech. Toto selhání některých (českých) úředníků ECHR tak snižuje míru podpory českých občanů ke vstupu do Evropské unie. My ale nechceme nečinně přihlížet porušování občanských a lidských práv v České republice. Budeme shromažďovat další takto nevyřízené stížnosti, obrátíme se na orgány Rady Evropy se žádostí o nápravu a budeme usilovat o řádné projednání a rozhodnutí všech našich stížností.

Ing. Jan Roub Ing. Karel Berka Dalibor Pech

mluvčí mluvčí mluvčí