Únor 2004 Jak změnit systémRoss HedvíčekNásledující článek byl napsán pro diskusní list SME-L někdy začátkem února 1997. Systém, který vám nevyhovuje, je nutno změnit - a opět bych doporučoval se dívat do historie, než vynalézat nějaké sametové nesmysly. Sametová revoluce měla být prvním příkladem "hladké" změny systému bez souvisejícího násilí - a jak jistě budou mnozí souhlasit - zase to nevyšlo. Sametový přechod od systému k systému je nemožný - nějaké to násilí je vždy nutné - i když se jistě dá omezit na minimum. Takže z historie máme spoustu příkladů změny systému (k lepšímu) - nejčerstvější jsou změny z Německa po roce 1945 a změny v různých státech Jižní Ameriky. Pokud šlo o změny k horšímu, za příklad může sloužit východní Evropa po roce 1948, Kuba, Haiti, většina afrických států či docela nedávno Jihoafrická republika. Pro ty kdo by chtěli protestovat, že JAR se zrušením apartheidu změnila k lepšímu, bych rád upozornil, že země, ze které po změně systému lidé utíkají po desetitisících se nemohla změnit k lepšímu - bez ohledu na to, co o tom tvrdí Václav Havel nebo výbor na udělování Nobelových cen. Změna systému je možná dvěma způsoby - násilnou formou (invaze, puč, celonárodní povstání, atd.) nebo formou demokratickou (referendum, volby, atd). Pro případ Slovenská je jistě možno vyloučit formu násilnou - držme se tedy forem demokratických. Otázkou je: Jak velké procento obyvatelstva je skutečně nespokojeno se současnou vládou? Pokud je procento nespokojených menší než polovina - pak logicky většina je spokojena a ta nespokojená menšina by se měla podřídit přání a vůli většiny a nebo se sebrat a jít jinam (tzv. Hedvíčkovo řešení). Obávám se, že to je váš současný případ - že SME-L je pouze tlupa nespokojenců - jakkoliv velká - stále je to jen skupinka nespokojenců a tzv. "průměrný Slovák" je docela spokojen. I kdyby příznivců SME-L a zastánců změny systému na Slovensku bylo (teoreticky) půl miliónů - tak stále prezentují jen 10 procent či méně obyvatelstva a vřele bych jim doporučil, aby se zamýšleli nad tím, proč jsou oni nespokojeni a proč je většina spokojena. Většina má pravdu - to je základní zákon demokracie. To jen na okraj, aby se z vás opozičníků náhodou nestáli teroristi. Řekněme tedy, že vás "opozičníků" volajících po změně systému je 10%. Jaké máte možnosti? Můžete legální cestou = referendem, volbami, atd., dosáhnout toho, že vaší představitelé (čím se myslí představitelé opozice) se stanou vládou či členy vlády a členy parlamentu a prosadí změnu zákonů, a tyto změny budou reflektovat vaše požadavky na nový systém. Teoreticky jsou vaše šance na prosazení něčeho takového velice mizivé - ale když se vezme v úvahu, že čím dále méně lidí je ochotno jít k volbám - pak, za předpokladu, že opozice je opravdu dobře zorganizována, má dobrou chytlavou propagandu vypočítanou na to, že lidé nemyslí a soustřeďují se jen na základní lidské pudy - jídlo, sex (jako třeba Clinton v USA), pak je možno vyhrát ve volbách i s minimálním počtem příznivců. Tento způsob je ovšem značně zdlouhavý, výsledky nejsou nijak zaručeny a i po vítězství opozice je očista společnosti věci velmi imaginární. A k té očistě dříve nebo později musí (nebo mělo by) dojít. K očistě společnosti = dekomunizaci. Pokud by Německo neprovedlo denacifikaci - bez ohledu na to, zda to bylo dobrovolné či vynuceno spojenci - pak by nikdy nemohlo dosáhnout statusu - jak ekonomického, sociálního i politického - který má dnes. Bez denacifikace by dnes - v 1997 - bylo Německo na úrovni Portugalska či Španělska - ekonomický třeba fajn, ale rozhodně žádná velmoc, kterou je nutno brát vážně. Očista společnosti JE zbavení se lidí nějak spojených s komunistickým režimem - už jsem to tu psal tolikrát! Jediným možným vzorem je denacifikace Německa po roce 1945. Hlavní viníky - celé kompletní ústřední výbory - odsoudit a pozavírat - náčelníky SNB - pozavírat - kolaboranty a bývalé členy KSČ (v případě že se neprovinili ničím jiným) doživotně zbavit možnosti být zvolen (volit mohou) a zastávat JAKOUKOLIV veřejnou funkci. Privatizační projekty, které byly zprivatizovány bývalými komunisty zrušit a vrátit do státního vlastnictví - jejich peníze zabavit - ponechat jim množství peněz, které měli v bance před listopadem 1989 - Ján Strasser byl komunista - nikdy nesmí být za cokoliv zvolen - pokud teď píše v demokratickém duchu, tak ať si píše - ale jako volitelná osoba JE VYŘÍZEN!!! Žádné funkce, žádné veřejné pozice a příjmy pro Strassera, pokud je schopen se uživit psaním textu, tak ať je píše a klidně ať se stane milionářem - ale ne v souvislosti s veřejnou funkci. Bývalý komunisté musí být zbaveni práva "privatizovat" - COKOLIV - Palo Hammel nesmí mít právo zprivatizovat OPUS nebo Supraphon. Už to chápete? Že nic takového na Slovensku nikdy neprojde? No jo, hošánkové - to je ale VÁŠ problém!!!! Vezměte-li v úvahu velikost a zalidněnost Německa v roce 1945 a velikost a zalidněnost Slovenska dnes - tak za předpokladu, že provedete onu dekomunizaci IHNED, tak máte šanci se stát takovým Rakouskem během 10 let - v případě, že ji neprovedete, budete stagnovat v ekonomickém a sociálním marasmu po desítky let - 30, 40 i 50 let - dokud vás některá sousední země (které se vám už dnes rychle vzdalují) nepřipojí a nezavede normální systém. Po příštích padesát let máte perspektivu sociálních podmínek jako Rumuni v Satu Mare. Takže je na vás si rozhodnout, co chcete. Nikdo vám nic nevnucuje. V okamžiku, kdy jste teoreticky odsunuli bývalé komunisty na vedlejší kolej a legálně zamezili jejich volitelnosti, nastává další kapitální problém. Jak udržet demokratický systém a jak ustanovit fungující ústavní a judiciální systém. A sem patří moje definice mentálního Slováka: "Mentální Slovák" je osoba jakékoliv národnosti či státní příslušnosti, která nebere ohled na věci, systémy a fakta, které již byly úspěšně a dobrými výsledky vynalezeny, odzkoušeny a ověřeny, a má neutuchající tendenci tyto vynalézat znovu a znovu (obvykle s rozdílným a chybným výsledkem), jelikož má idiotský dojem, že situace na Slovensku je jiná než kdekoliv jinde, a ověřené zkušenosti odjinud nelze na Slovensku uplatnit. Mentální Slovák odmítá přiznat, že kolo již bylo vynalezeno, a nejlépe funguje, když je kulaté - a proto je vynalézá znovu a snaží se nějak (vždy za cenu utrpení mnohých) dokázat za na slovenské podmínky by bylo nejlepší, kdyby to kolo bylo tak trochu hranaté do čtverečku. Námitkám o vyzkoušenosti kulatého kola je odolný a poukazuje na své akademické tituly a zaměstnání na vysoké škole či akademii (SAV). Definice "mentálního Čecha" je identická. Co tím chci říci? Sametová revoluce selhala po všech strankách - nejmarkantnější byla neschopnost ustanovit fungující ústavní systém a trestní řád - a s tím související několikaleté hádání se (tehdy česko-slovenských) poslanců o věcech nepodstatných, jako byly pomlčky v názvy státu a tak. Problém byl způsoben tím, že bývalí komunisté nebyli eliminování z parlamentního procesu a tím, že se parlament ve výše uvedeném MENTÁLNÍM duchu pokoušel vynaleznout již vynalezené. Řešení je zřejmě - přijmout systémy již vynalezené a věnovat energii poslanců vylepšování demokracie v oblastech jiných než základních. Jako základní premisa slouží fakt, že není možno dát napsat novou československou ústavu komunistickým právníkům a není možno dát reformu československého trestního řádu do rukou představitelům a produktům komunistické justice - což je přesně to, co se stalo v obou případech - komunisté Rychetský a Jičínský dostali na starost oboje. Už za toto patří Václav Havel do kouta na hanbu a zůstat na té hanbě ve všech historických učebnicích. Tady hloupý Vašek zklamal katastrofálně. A znovu tady máme příklady z historie: jako novou a bezchybnou československou (či jen slovenskou) ústavu je třeba přijmou a uzákonit překlad (s patřičnými úpravám) americké ústavy - se všemi dodatečnými dodatky. Zmíněný dokument prošel dvěma sty lety vývoje a milióny dolarů byly utraceny na jejím dovedení do perfektnosti ve formě dodatků. Nevěřím, že 4 komunističtí právníci - být se spoustou titulů - by byli schopni napsat něco lepšího. Něco takového není bez precedentu a ústavy téměř všech jihoamerických států jsou více méně kopiemi americké ústavy přeložené do španělštiny. A funguje to! A dobře! Proč by to nemělo fungovat na Slovensku? Jen je třeba nebýt MENTALNÍ SLOVÁK! Co se týká trestního řádu (či kodexu) - navrhují úplně stejný postup - jen s tím rozdílem, že tentokrát by se měl přeložit a uzákonit trestní řád Spolkové republiky Německo. Proč? Protože legální systém BRD je "evropský" (na rozdíl od precedentoveho systému amerického) a tudíž pro Slováky by byl snadněji stravitelný. Také ve značně míře pamatuje na trestní postihy a legální klíčky okolo nacistů - což americký trestní systém nemá (protože to nepotřeboval). Takže přeložit německý trestní kodex, tam kde zákony mluví o nacistech tak přidat komunisty a máte problém vyřešen. Západoněmecký trestní řád je navíc poměrně liberální (= západoevropsky liberální) - nemá trest smrti, atd - takže by měl vyhovovat. Jako příklad z historie dodávám, že i tohle už bylo někdy uděláno a moderní turecký trestní řád vznikl právě překladem (tehdy) západoněmeckého trestního řádu - a funguje to naprosto skvěle už přes 20 let! (Pro ty ochotně přemýšlet dodávám, že fakt, že Turecko mělo velmi sofistikovaný legální systém = kopii německého, sehrál značnou roli v okamžiku, když bylo Turecko přijímáno do NATO. Senátor Biden se v Praze v březnu 1997 vyjádřil ve smyslu, že by nerad viděl v NATO státy s PRIMITIVNÍM legálním a justičním systémem a s historii porušování lidských práv - Turecko bylo ochotno se zbavit svého balkánského legálního systému, tak Slovensko by mělo udělat to stejně). A navíc to funguje! A dobře! Proč by to nemělo fungovat na Slovensku? Jen je třeba nebýt MENTALNÍ SLOVÁK! Tyhle věci by vám měly pomoci udržet demokratický systém a ustavit fungující ústavní a judiciální systém. Ale zase - když nechcete sami, těžko to někomu nutit. 1997 Zpátky |