Únor 2004

Teroristé jezdí do Prahy na odpočinek

Jaroslav Kmenta

Terorismus patří k nejzávažnějším hrozbám lidské civilizace. Svět žije ve válce s teroristy již řadu let. Jakou roli sehrává v tomto světě Česká republika?

V říjnu roku 2001 pobýval v republice významný člen Fronty pro osvobození Palestiny. Jmenoval se Tarík abú Bassam. Když jsme si s ním tehdy domluvili schůzku v restauraci obchodního domu Kotva, byl velice ochotný a slíbil pomoc ve zprostředkování rozhovoru s jednou bývalou palestinskou teroristkou. "Není problém, zavolejte za týden," řekl tehdy abú Bassam. Tento muž patřil k militantnímu křídlu palestinské organizace a v Praze byl jen na skok. Jeden z jeho spolupracovníků uvedl: "Nabírá sílu do dalších akcí. Nemá tu žádné zvláštní poslání. Prostě tu jen odpočívá." A měl pravdu.

Ve smluvený termín - 12. října - abu Bassam na schůzku nepřišel a poslal jen krátký vzkaz: "Bohužel, dnes nemohu. Máme hodně práce." O jakou práci mohlo jít, nebylo pochyb. Pět dní nato byl v Izraeli spáchán atentát na ministra cestovního ruchu Rechava Zeeviho. K útoku se přihlásila radikální Fronta pro osvobození Palestiny. A po abú Bassamovi se v Praze slehla zem.

Celá tato událost jen vystihuje, jakou roli sehrává Česká republika v oblasti světového terorismu: je to týlové pole, kam se členové radikálních organizací nebo přímo sami teroristé jezdí rekreovat, získávat kontakty, "vyprat" peníze nebo navázat obchodní styky. Jestliže rakouská Vídeň byla v době studené války považována za ráj špionů, kam se sjížděli agenti z celého světa, aby v pověstných kavárnách domluvili své tajné operace, Praha patří v posledních deseti letech k vyhledávaným místům pro dýchánky teroristických organizací.

Není to tak, že by tu Al-Kajda měla sto mužů a že by tu takoví lidé měli přechodné bydliště. "Myslím, že se dá použít výraz přechodná země. A dá se říci, že dokonce uzlový bod, protože lidé napojení na různé teroristické organizace tu čas od času jen projdou, získají potřebné informace, peníze nebo důležité kontakty a přemístí se do svého trvalejšího působiště. Většina jich míří do Německa, Francie a Španělska," řekl MF DNES zdroj z policie.

Vyslanci Talibanu

V roce 1998 přijela do Prahy skupina pěti důstojníků pákistánského ministerstva. Alespoň takovými dokumenty se tito lidé vykazovali. Byli ubytováni v hotelech Jalta a Palace v Praze. Shakeel Akhtar, Waquar Akhtar, Tahir Ghaznavi, Subhani Khan a Ghulan Khan. Přestože přijeli do Prahy s požehnáním pákistánského ministerstva obrany, na oficiální jednání s českými úřady si čas nenašli. Později se zjistilo, že pákistánští plukovníci byli ve skutečnosti vyslanci Talibanu a že přijeli přes Pákistán přímo z Afghánistánu. V Praze sháněli zbraně, ale i radioaktivní materiál. Na tuto podezřelou misi by se asi vůbec nepřišlo, jenže jeden z nich se pokoušel překročit hranice a dostat se do Německa. "To mu nevyšlo a pak dostal i zákaz vstupu do České republiky," vysvětlil zdroj z policie. Podle pracovníků české tajné služby, kteří až několik let potom analyzovali podobné aktivity podezřelých lidí, mohl některý z pětice "pákistánských plukovníků" patřit ke skupině, která se v Německu formovala kolem Muhammada Atty, vůdčí osobnosti teroristických útoků na USA.

Příběh české mise Muhammada Atty je už docela známou historií. Je bezpečně prokázáno, že i tento terorista využil Českou republiku jako tranzitní zemi, a než nadobro odcestoval v červnu 2000 z Německa do Spojených států, zastavil se na jeden den právě v Praze. Co tu Atta přesně dělal? Dodnes se vedou spory, jestli se tu setkal s iráckým špionem, nebo s jiným islámským předákem. Jeho pobyt tu žádná tajná služba nemonitorovala. Atta byl tehdy absolutně neznámá figura.

Aktivní studenti

Proč si však členové radikálních islámských skupin vybírají Prahu? Lidé z arabského světa tu mají velmi silné zázemí ještě z dob komunismu. Československo jim otevřelo svou náruč počátkem padesátých let, kdy se tehdejší vedení na popud Moskvy odklonilo od proizraelského směřování a zahájilo politiku podpory afrických a arabských států. A tak se stalo, že Československo vyváželo do arabských zemí celé strojírenské podniky, ale hlavně zbraně, a na druhou stranu si nechalo "dovážet" do země stovky mladých nadějných a prověřených kádrů z Libye, Sýrie, Iráku, Egypta. "V Československu byla zřízena speciální škola: Univerzita 17. listopadu. Jejím prostřednictvím vystudovaly civilní i vojenské vysoké školy tisíce arabských a afrických studentů. Mnozí z těchto studentů uzavřeli v Československu sňatek a žijí tu dodnes," uvádí se v tajné policejní zprávě o přehledu islámských subjektů v ČR. Řada z nich pak získala ve svých zemích politické a vojenské posty. Studoval tu i bratranec libyjského vůdce Muammara Kaddáfího Ismail Zentani.

Někteří "pražští" studenti se podle tajné policejní zprávy později stali členy zpravodajských služeb svých států, nebo dokonce příslušníky teroristických organizací. "Do Prahy teď jezdí tito lidé proto, že znají částečně jazyk, zdejší kulturu a velmi dobře i terén. To jim usnadňuje pohyb, protože vědí, kde se schovat. A u trvale usídlených Arabů mají oporu, kterou by nikdy jinde nezískali," dodává policejní důstojník z protiteroristického odboru.

Irácká buňka

O aktivitách iráckých tajných služeb, které údajně poskytují zázemí mnoha arabským teroristům, se dosud vědělo jen tolik, že v Praze řídil protizápadní akce bývalý konzul pražského vyslanectví Ibrahim Al Aní. Ten byl v dubnu 2001 z České republiky vyhoštěn a po teroristických útocích na USA dokonce obviněn, že to byl právě on, s kým se v Praze setkal Atta, než odejel do Spojených států. Jestli se oba skutečně setkali, zůstane navždy předmětem dohadů, protože pro to chybí hmatatelný důkaz. Tajné služby se však zaměřily na sledování jiného Iráčana, s nímž se Al Aní často setkával.

Hamid Alduri nevypadá na první pohled vůbec podezřele. Mluví velmi dobře česky, žije spořádaný život se svou ženou a dětmi a v centru Prahy má krámek na prodej broušeného skla a směnárnu. Přestože v Praze už vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou, nyní zdárně dokončuje druhou školu - zemědělskou. Jeho diplomová práce má název: Nutriční hodnota iráckých krmiv. Na otázku, zda se stýkal s bývalým iráckým konzulem Al Aním, odpovídá: "Jsem Iráčan, a když jsem potřeboval zařídit něco úředního, tak jsem se musel obrátit na ambasádu. Ale žádné jiné kontakty s nimi neudržuji."

Bezpečnostní složky se však domnívají, že Alduri není žádný pěšák. "Zjistili jsme, že před svým odjezdem ze země předal bývalý konzul Al Aní veškerou agendu tomuto muži. Alduri patří mezi významné představitele strany Baas," uvedl příslušník české zpravodajské služby. "Že to o mně říkají? Ale kde jsou důkazy? Není to prostě pravda. Nedělám nic proti České republice. Jsem tu už devatenáct let. Studuji tady a podnikám," prohlásil Alduri.

Al-Kajda v Česku?

V České republice však operuje i tzv. súdánská větev Al-Kajdy. Tato organizace se jmenuje Third World Relief Agency (TWRA) a v českém překladu to znamená Agentura pro podporu třetího světa. V Praze zastupuje tuto společnost čtyřicetiletý podnikatel Mohamed Abbas Al Mutasim. Je to syn bývalého súdánského velvyslance v Praze a v Česku je už od roku 1990. V Praze založil jednu firmu a stál u zrodu tří islámských organizací. "S TWRA spolupracuji již od roku 1991. Nevidím na tom nic špatného. Jsme humanitární organizace, která provádí osvětovou činnost," prohlásil Abbas.

Společnost TWRA se snažila v Praze zaregistrovat i oficiálně, ale ministerstvo vnitra to zamítlo. Bezpečnostní informační služba se v jedné ze svých zpráv o organizaci TWRA zmiňuje: "Islámská skupina TWRA tu není povolena. Navíc byla zaznamenána stagnace aktivit v organizování pobočky v Praze."

TWRA sice nevyvíjí svou činnost pod svým oficiálním názvem, ale v rámci soukromé Abbasovy firmy AMS Trading. V sídle této firmy v Praze na Václavském náměstí byla donedávna dokonce i modlitebna, kam chodili islámští věřící. O TWRA psal již v roce 1996 americký deník The Washington Post: "Bohatý saúdský Arab bin Ládin, který je podezřelý z podpory militantních islamistů na Blízkém východě, předal organizaci TWRA finanční prostředky k nákupu zbraní pro Bosnu." Ve Vídni, kde měla tato organizace své evropské sídlo, provedla rakouská policie po upozornění americké CIA razii a zjistila, že fondy TWRA proteklo více než 300 milionů dolarů z islámských států, ale také od bin Ládina. Většina peněz byla použita na nákup zbraní pro bosenské muslimy.

Fotograf a vrátný

Jedinou výjimkou v "bezproblémovém" soužití s teroristy byla informace, že se v Praze chystá útok na budovu Rádia Svobodná Evropa u Václavského náměstí. Bezpečnostní složky považovaly toto riziko za natolik vážné, že nechaly budovu zatarasit a strážit. Z kusých zpráv, které se dostaly na veřejnost, vyplývá, že podezření ze spáchání útoku, mířilo k jistému iráckému komandu. Měla to být odveta za to, že česká vláda souhlasila, aby se v budově Svobodné Evropy připravovalo vysílání Rádia Svobodný Irák.

V americkém časopise Newsweek byla před rokem zveřejněna fotografie, na níž byli vidět dva Arabové, jak si fotografují budovu Svobodné Evropy. Fotografie pocházela z průmyslové kamery monitorující okolí budovy. Američtí novináři začali dokonce spekulovat, že jsou na ní zachyceni bývalý konzul irácké ambasády Al Aní a možná i přímo Muhammad Atta. Podobnost byla čistě náhodná. Ale je pravda, že oba muži patřili k iráckému vyslanectví v Praze. Jeden z nich pracoval ve vyslanectví jako vrátný a druhý muž, který držel videokameru, je Iráčan trvale žijící v Praze.

(MF DNES)