Únor 2004

Smějeme se s českým sněmem

Miroslav Sylla

Na přesnou statistiku o počtu právních předpisů za letošní rok si ještě musíme počkat, ale zdá se, že legislativní smršť už definitivně utichla. Přesto zákonů a norem, které v uplynulých měsících schválil český parlament, bylo požehnaně. Mnohé navíc přinášejí čtenáři nejedno potěšení a překvapivé zjištění. Podívejme se na některé z nich.

Cesta na 891 AQ

Významným počinem české legislativy v uplynulém roce byl zákon o Antarktidě. Tučňáky, a nejen je, náš zákon ochrání, neboť jeho hlavním účelem je právě ochrana životního prostředí v Antarktidě. Pražské ministerstvo životního prostředí k tomu získává nové kompetence při výkonu státní správy. Takže možná i nějaký úředník bude muset vyrazit do dalekých krajů na služební cestu jako „pozorovatel“ podle § 26 zmíněného zákona. Ba i český policista se může vydat na cestu, neboť tímto právním aktem byl změněn i náš trestní zákon a jeho působnost byla vztažena i na Antarktidu. Ještě zaznamenejme, že zákon o zemi věčného ledu přináší nově do českého právního řádu definici vody a to v § 2 písmena g): „sladkovodním systémem se rozumí tekoucí a stojatá sladká voda“. Zákonu se nicméně nepodařilo sjednotit legislativu v otázce označování Antarktidy. Podle opatření ČSÚ Op 27/99 se totiž Antarktida označuje i nadále kódem 891 AQ. Naopak dle vyhlášky ministerstva školství č. 28 690/2000-22 k vyplňování vysvědčení základních škol se Antarktida označuje zkratkou ATA. V platnosti zároveň zůstalo i jiné opatření statistiků o číselníku zemí, podle kterého má Antarktida kód 010. Tak si to přeberte.

Nová vyhláška ministerstva zemědělství o veterinárních požadavcích na obchod se zvířaty přinesla patrně jeden z rekordů české legislativy. Její tvůrce stanovil hned v úvodu třicet právně závazných definic z různých oborů lidské činnosti. Takto určil například, co se rozumí „obchodováním“, „prasetem“, „podnikem“ či „hejnem“. Takže vězte, že hejnem se rozumí „ptáci, kteří jsou ve stejném vzduchovém prostoru“.

Stranou nemůžeme ponechat ani zákon o zoo. Těžko vysvětlitelná vyšinutí z větné vazby v textu tohoto zákona vypovídají o úpornosti, s jakou bylo dosahováno souhlasu mezi poslanci. Zato dnes můžeme být klidní, díky tomuto zákonu máme kupříkladu novou definici akvária. Máme tedy zákonem stanoveno, že akvárium je zařízení, ve kterém se chovají ryby. Navíc zákonodárce považoval za potřebné výslovně stanovit, že akvárium není zoologická zahrada. To ovšem pouze pod podmínkou, že rybičky nevystavujete pro veřejnost.

Pozor by si ovšem měli dát hlavně majitelé různých „pet-shopů“, tedy obchodů se zbožím pro domácí mazlíčky. Zákon totiž zakazuje, aby název „zoo“ použil kdokoli jiný než ten, jenž je držitelem licence k provozování zoologické zahrady. Spousta podniků se takto ocitá mimo zákon a také v obchodním rejstříku najdeme několik „zoo“ firem, které evidentně nepatří provozovateli zoologické zahrady. Takže to vypadá, že budou lítat pokuty. V prvním kole je to za půl milionu, a když písmena „zoo“ ani poté nevymažete, sankce se stupňují.

Medaili, medaili

Odměněni budou naopak naši umělci. I když by se zdálo, že podle zákona může státní vyznamenání udílet jenom prezident, rozhodla vláda jinak a vydala o tom nařízení. Kabinet přitom zřejmě nevěděl, podle jakého zákona by mohl takové nařízení vydat, a tak tvrdí, že nařízením provádí zákon o rozpočtových pravidlech – nějakou korunu to koneckonců stát bude. Vláda tedy rozhodla, že ministr kultury může vyznamenávat umělce. Má k tomu podle inkriminovaného nařízení zřídit osm poradních výborů a ročně takto může rozdat na dvanáct medailí a vyplatit něco přes dva miliony korun. Kdybyste o to stáli, zkuste získat třeba státní ocenění „nositel tradice lidových řemesel“. Je za to diplom a třicet tisíc.

Bezmála stokrát se v uplynulém roce vyskytlo v našich právních předpisech slovo program, pětadvacetkrát slovo koncepce. Činnost státu tedy byla programová, méně už koncepční. Otázky antikoncepce naopak zůstaly řešeny pouze na úrovni předpisů nižší právní síly, a tak nabyl účinnosti „metodický návod ministerstva zdravotnictví k provádění antikoncepce“. Vypadá to pikantně, ale obsah za svým názvem pokulhává – jde o jakýsi technický návod pro lékaře. Nicméně máte-li zájem, podívejte se na ministerský věstník č. 13/2003.

Co říci závěrem? I v uplynulém roce naše legislativa pokračovala v utahování šroubečků. Těžko najít zákon, který by nějakou svobodu občanům rozšiřoval. Snad trochu volněji jsme vydechli pouze v případě, když stát nečekaně ustoupil a podle novely vyhlášky o registraci vozidel začal vyžadovat místo tří nálepek jen dvě. Alespoň tak.

(RESPEKT)