Únor 2004

Knihy za mřížemi.

Petruška Šustrová

Ruská „řízená demokracie“ získává jasnější vzhled

Koncem minulého roku vezla dodávka do Moskvy celý náklad, 4400 exemplářů knihy, kterou si vydavatel nechal vytisknout v Lotyšsku. Na hranicích byly splněny všechny celní náležitosti, a 28. prosince večer dodávka vyrazila ze Pskova po Volokolamské silnici k Moskvě. Brzy ráno ji však zastavila milice a všechny knihy vyložila. „Je to protistání propaganda,“ sdělil řidiči vyšetřovatel Federální bezpečnostní služby (FSB), ruské tajné služby.

Uvězněná kniha

Knihu, kterou v Lotyšsku nechala vytisknout informační agentura Prima, napsali Alexandr Litviněnko a Jurij Felštinskij a nazvali ji „FSB vyhazuje Rusko do povětří“. Autoři se v ní zabývají výbuchy obytných domů, ke kterým v roce 1999 došlo v Moskvě, ve Volgodonsku a v Bujaksku, a také dalším pokusem o výbuch v Rjazani, kde však byla na upozornění občanů výbušnina včas odstraněna. Ruské úřady a většina médií i veřejnosti přičetly výbuchy na vrub čečenským teroristům.

Jenže autoři knihy poukazují na přesvědčivé stopy, naznačující, že v teroristických aktech měly prsty tajné služby. O rjazaňském pokusu byl dokonce natočen dokumentární film, který obsahuje živou televizní debatu na dané téma. Z filmu přímo trčí neochota a neschopnost představitelů FSB a prokuratury odpovědět na otázky obyvatel postiženého domu. (Odborní znalci například nedokázali za šest měsíců vyslovit dobrozdání, jaký prášek pytle nalezené občany ve sklepě domu vlastně obsahovaly – zda to byl cukr, jak tvrdí FSB, anebo výbušnina, jak původně uvedla milice.) Film byl loni na podzim na poslední chvíli stažen z festivalu s tím, že je „protiruský“.

A sluší se také připomenout, že zmíněné výbuchy byly přímou záminkou rozpoutání druhé čečenské války a že Vladimiru Putinovi rozhodnost, jakou v této válce proti civilnímu obyvatelstvu projevil, vynesla nemalou popularitu a velkolepý úspěch v prezidentských volbách na jaře roku 2000. Je jasné, že poukazy na možnou účast státního aparátu v teroristických akcích by mohly narušovat mýtus prezidenta-ochránce pořádku a bezpečí občanů, a tudíž jsou – zvlášť před letošními prezidentskými volbami – naprosto nežádoucí.

Uvězněný advokát

Bylo by totiž omylem si myslet, že co bylo v roce 1999, je dávno pryč a nikoho to nezajímá. Naopak: už od konce října probíhá v Moskvě neveřejný soudní proces s údajnými pachateli výbuchů. Poškozeným však účast v soudní síni upřít nelze a dvě z poškozených, sestry Morozovovy, které ztratily při výbuchu matku, proces označily za „výsměch justici“ a podaly stížnost Mezinárodní právnické komisi v Ženevě.

Tím ovšem podezřelé okolnosti související s utajeným procesem nekončí: ještě před zahájením procesu byl uvězněn jeden z advokátů poškozených, Michail Trepaškin a obviněn z nedovoleného držení zbraně. Trepaškin ovšem tvrdí, že žádnou zbraň neměl, že mu ji policisté do auta, ve kterém byl zatčen, podstrčili.

Trepaškin byl před nástupem advokátské praxe plukovníkem FSB, ale v polovině devadesátých let musel z tajné služby odejít pro neshody s vedením. Nelíbilo se mu totiž, že musel na pokyn „shora“ uložit k ledu případ, kterým se zabýval: odhalil skupinu příslušníků FSB a vojenské rozvědky GRU, kteří pašovali zbraně do Čečenska. V roce 1997 byl přepaden na ulici a zbit, a později vyšlo najevo, že ho zbili příslušníci FSB na přímý pokyn svých nadřízených. Pachatelé se veřejně přiznali a obvinili tajnou službu jako zločinnou organizaci.

Zpátky do SSSR?

Ve výčtu dalších velepodezřelých záležitostí, které jsou spjaty s procesem, okolnostmi výbuchů z roku 1999 i dalších akcí a fungování FSB by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho. Proto také již v roce 2002 vznikla tzv. Společenská komise, která na své webové stránce zveřejňuje co možná všechny dostupné informace. V čele komise stojí známý ruský obhájce lidských práv Sergej Kovaljov.

Není to tak dávno, co měl Alexandr Putin projev k příslušníkům tajným služeb, z jejichž řad pochází. Řekl jim tenkrát, co je jejich úkolem: zajištění bezpečnosti státu a ochrana občanských práv a svobod. A jak vypadá skutečnost? Podle představ bývalého KGB. V Rusku neexistuje cenzura, knihu může zabavit jen soud, ale to by musela vyzývat k ozbrojenému svržení demokratické moci a zabavená kniha nic takového nečiní.

Šéfredaktor agentury Prima, tj. vydavatelů knihy, prohlásil: „Vracíme se čím dál rychleji do SSSR. Odůvodnění, proč byla kniha zabavena – ’protistátní propaganda’ – tomu přímo nasvědčuje.“

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)