Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Únor 2004


Knihy za mřížemi.

Petruška Šustrová

Ruská „řízená demokracie“ získává jasnější vzhled

Koncem minulého roku vezla dodávka do Moskvy celý náklad, 4400 exemplářů knihy, kterou si vydavatel nechal vytisknout v Lotyšsku. Na hranicích byly splněny všechny celní náležitosti, a 28. prosince večer dodávka vyrazila ze Pskova po Volokolamské silnici k Moskvě. Brzy ráno ji však zastavila milice a všechny knihy vyložila. „Je to protistání propaganda,“ sdělil řidiči vyšetřovatel Federální bezpečnostní služby (FSB), ruské tajné služby.

Uvězněná kniha

Knihu, kterou v Lotyšsku nechala vytisknout informační agentura Prima, napsali Alexandr Litviněnko a Jurij Felštinskij a nazvali ji „FSB vyhazuje Rusko do povětří“. Autoři se v ní zabývají výbuchy obytných domů, ke kterým v roce 1999 došlo v Moskvě, ve Volgodonsku a v Bujaksku, a také dalším pokusem o výbuch v Rjazani, kde však byla na upozornění občanů výbušnina včas odstraněna. Ruské úřady a většina médií i veřejnosti přičetly výbuchy na vrub čečenským teroristům.

Jenže autoři knihy poukazují na přesvědčivé stopy, naznačující, že v teroristických aktech měly prsty tajné služby. O rjazaňském pokusu byl dokonce natočen dokumentární film, který obsahuje živou televizní debatu na dané téma. Z filmu přímo trčí neochota a neschopnost představitelů FSB a prokuratury odpovědět na otázky obyvatel postiženého domu. (Odborní znalci například nedokázali za šest měsíců vyslovit dobrozdání, jaký prášek pytle nalezené občany ve sklepě domu vlastně obsahovaly – zda to byl cukr, jak tvrdí FSB, anebo výbušnina, jak původně uvedla milice.) Film byl loni na podzim na poslední chvíli stažen z festivalu s tím, že je „protiruský“.

A sluší se také připomenout, že zmíněné výbuchy byly přímou záminkou rozpoutání druhé čečenské války a že Vladimiru Putinovi rozhodnost, jakou v této válce proti civilnímu obyvatelstvu projevil, vynesla nemalou popularitu a velkolepý úspěch v prezidentských volbách na jaře roku 2000. Je jasné, že poukazy na možnou účast státního aparátu v teroristických akcích by mohly narušovat mýtus prezidenta-ochránce pořádku a bezpečí občanů, a tudíž jsou – zvlášť před letošními prezidentskými volbami – naprosto nežádoucí.

Uvězněný advokát

Bylo by totiž omylem si myslet, že co bylo v roce 1999, je dávno pryč a nikoho to nezajímá. Naopak: už od konce října probíhá v Moskvě neveřejný soudní proces s údajnými pachateli výbuchů. Poškozeným však účast v soudní síni upřít nelze a dvě z poškozených, sestry Morozovovy, které ztratily při výbuchu matku, proces označily za „výsměch justici“ a podaly stížnost Mezinárodní právnické komisi v Ženevě.

Tím ovšem podezřelé okolnosti související s utajeným procesem nekončí: ještě před zahájením procesu byl uvězněn jeden z advokátů poškozených, Michail Trepaškin a obviněn z nedovoleného držení zbraně. Trepaškin ovšem tvrdí, že žádnou zbraň neměl, že mu ji policisté do auta, ve kterém byl zatčen, podstrčili.

Trepaškin byl před nástupem advokátské praxe plukovníkem FSB, ale v polovině devadesátých let musel z tajné služby odejít pro neshody s vedením. Nelíbilo se mu totiž, že musel na pokyn „shora“ uložit k ledu případ, kterým se zabýval: odhalil skupinu příslušníků FSB a vojenské rozvědky GRU, kteří pašovali zbraně do Čečenska. V roce 1997 byl přepaden na ulici a zbit, a později vyšlo najevo, že ho zbili příslušníci FSB na přímý pokyn svých nadřízených. Pachatelé se veřejně přiznali a obvinili tajnou službu jako zločinnou organizaci.

Zpátky do SSSR?

Ve výčtu dalších velepodezřelých záležitostí, které jsou spjaty s procesem, okolnostmi výbuchů z roku 1999 i dalších akcí a fungování FSB by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho. Proto také již v roce 2002 vznikla tzv. Společenská komise, která na své webové stránce zveřejňuje co možná všechny dostupné informace. V čele komise stojí známý ruský obhájce lidských práv Sergej Kovaljov.

Není to tak dávno, co měl Alexandr Putin projev k příslušníkům tajným služeb, z jejichž řad pochází. Řekl jim tenkrát, co je jejich úkolem: zajištění bezpečnosti státu a ochrana občanských práv a svobod. A jak vypadá skutečnost? Podle představ bývalého KGB. V Rusku neexistuje cenzura, knihu může zabavit jen soud, ale to by musela vyzývat k ozbrojenému svržení demokratické moci a zabavená kniha nic takového nečiní.

Šéfredaktor agentury Prima, tj. vydavatelů knihy, prohlásil: „Vracíme se čím dál rychleji do SSSR. Odůvodnění, proč byla kniha zabavena – ’protistátní propaganda’ – tomu přímo nasvědčuje.“

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)



Zpátky