Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Únor 2004


Případ Grebeníček: vydírání i vraždy

Luděk Navara

Spisovatel Jaroslav Pospíšil po deseti letech pátrání objevil nové důkazy o praktikách StB v Uherském Hradišti. Objev donedávna neznámé informace o mučírně tajné policie v Uherském Hradišti. Lidé i archivy potvrzují, že Grebeníček a spol. mučili vězně a vydírali jejich příbuzné.

Pravda o působení vyšetřovatelů komunistické tajné policie v Uherském Hradišti, kde sloužil i Alois Grebeníček, je horší, než se tušilo. Kromě mučení vyšetřovatelé vězně okrádali, vydírali jejich manželky a nutili je k sexuálním stykům. A co hůř: ve vězení jim dokonce někteří vězni zemřeli přímo pod rukama. Donedávna neznámé informace o mučírně StB v Uherském Hradišti získal z archivů a výpovědí svědků spisovatel Jaroslav Pospíšil a zahrnul je do své připravované knihy mapující komunistické zločiny na Moravě. Dnes se jeho zjištění mohou stát novým podnětem k vyšetřování. "Pokud někdo tvrdí, že tam docházelo i k jiným skutkům, jako například vraždám, je naší povinností to prošetřit," řekl náměstek Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret. Potrestáni však mohou být jen žijící lidé. Po smrti Grebeníčka se dnes ví jen o dvou: bývalém veliteli Ludvíku Hlavačkovi, jehož trestní řízení je stejně kvůli velmi špatnému zdravotnímu stavu přerušeno, a Vladimíru Zavadilíkovi, odsouzenému za mučení vězňů na dva roky. I jemu zdravotní stav už znemožnil nástup do vězení.

Podle Pospíšila bylo mrtvých ve vyšetřovně nejméně pět. Většinou jejich vraždy vysvětlili vyšetřovatelé jako "sebevraždu v pomatení smyslů". Jedním z nich byl Alois Pohůnek, který zemřel 11. března 1949, den po zatčení. Pohádce o "pomatení smyslů" málokdo věřil, takže v roce 1968 smrt začala vyšetřovat prokuratura, ale příjezd sovětských tanků zase všechny pokusy o zjištění pravdy umlčel. Zbyl však dokument, v němž prokurátor Ivo Míka v roce 1968 píše: "Uvedená příčina smrti neodpovídá skutečnosti. Naopak se konkretizuje jisté podezření z násilného usmrcení orgány StB ." V té době v Hradišti působili Grebeníček, Hlavačka i Zavadilík. Některé z vražd se pokoušela objasnit policie i po pádu komunismu, ale bezvýsledně. Pospíšil také zjistil, že příslušníci StB parazitovali na už tak malých přídělech stravy pro vyšetřovance, a tak vězni trpěli ještě větším hladem.

Dejte peníze, nebo vlastní tělo

Příslušníci si z peněz určených na vězeňskou stravu totiž platili večírky. "O těchto flámech věděl Šobáň (tehdejší náčelník vyšetřování), který se jich zúčastňoval, mimo to propůjčoval soudružkám svůj soukromý byt," stojí v jednom úředním zápise, který byl ukryt v archivu. Velitel krajské správy StB ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově) Antonín Prokeš zase ukradl z konfiskovaných věcí stříbrnou jídelní soupravu, až po zásahu kontroly z Prahy ji vrátil. Ale byly i horší případy. Pospíšil zjistil, že příslušníci StB obcházeli manželky zatčených mužů a vydírali je. Říkali jim, že s manželem to vypadá špatně, a zkoušeli je tak přinutit k sexuálním stykům nebo od nich získávali peníze, obrazy nebo cennosti. Spisovatel Pospíšil získával unikátní doklady asi deset let a shrnul je do knihy s názvem Hyeny II. Získal řadu materiálů, které nebyly dosud známé, neboť po dobu trestního stíhání Grebeníčka byly součástí neveřejného spisu. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu si již Grebeníčkův spis od soudu vyžádal a chce maximum informací zdokumentovat a zveřejnit. "Chceme ukázat, jak doopravdy vypadalo vyšetřování v Hradišti," říká Bret.

(MF DNES)



Zpátky