Únor 2004

Návod na použití muže aneb Proč mi ten můj nerozumí?

Vlastimil Marek

Vážené ženy všeho dospělého věku, tahle otázka zcela jistě napadla každou z vás. Pokud to tedy ještě nevíte, přináším vám radostnou zvěst: poprvé v historii lidstva už prokazatelně víme, že ženy jsou jiné než muži. Výzkum odlišností některých funkcí obou našich mozkových hemisfér začal v 60. letech, ale až od 80. let, kdy za něj dostal R. Sperry Nobelovu cenu, začínáme chápat důsledky tohoto objevu, jenž následně přinesl celou řadu překvapivých, ale vlastně i logických zjištění. Magnetická rezonance nebo pozitronová emisní tomografie, tedy dvě převratné techniky, jak “vidět”, co se děje v mozku, totiž celkem nedávno pomohly odhalit celá staletí tušené tajemství: díky evolučnímu vývoji a z ní vyplývající specializaci je muž jinak naprogramován. Má dokonce jinak strukturovaný mozek. Jinými slovy, muž a žena, pokud neovládají speciální překladatelský program, jsou v mnoha oborech lidské činnosti nekompatibilní.

Jeskynní prehistorie

Víme, že i dnes se mozek neustále vyvíjí. Na rozdíl od tvrzení vědců a učitelů předchozí generace jsme zjistili, že při každé nové a další dlouhodobější činnosti se v mozku tvoří nejen nová spojení, ale dokonce rostou i nové neurony. Začalo to kdysi dávno, když naši praprapředci ještě žili v jeskyních a živili se sběrem lesních plodů a lovem drobné zvěře. Zatímco vy, ženy, jste zůstávaly poblíž jeskyně a staraly se o děti, muži vyráželi na lov. Důsledky jsou zřejmé dodnes: zatímco vaše, ženské vidění a myšlení je obsažnější, holističtější, a zaměřeno na detail (maliny a borůvky jsou sice malé, ale rostou všude kolem dokola), myšlení a vidění muže se specializovalo, je tunelové a motivováno jednou činností. Aby ulovil jelena, musel se muž naučit komunikovat krátkými pokyny a umět být tiše. Kdyby si cestou na lov s kolegy dlouze povídal o tom, co měl včera k večeři a jestli se ta rákosová sukně bude družce líbit, jelen by dávno utekl. Když pošlete svého muže do ledničky pro máslo a on už potřetí volá, že to máslo tam není, nezlobte se na něho, on to máslo, na rozdíl od vás, opravdu nevidí. Když na něho mluvíte, zatímco on s otevřenými novinami přepíná televizní programy, je to marné, on vás vůbec nevnímá.

Komunikace

Jedním z důsledků odlišného vývoje mozku ženy a muže je právě styl vzájemné komunikace. Zatímco vy, ženy, si povídáním odpočinete, a nevadí vám povídat si s kamarádkami jedna přes druhou, muž umí buď jen něco říkat, nebo jen poslouchat. Mimochodem, proto jsme si my muži museli vymyslet hudbu: když hrajeme nebo soustředěně posloucháme hudbu, fungujeme i my v obou mozkových hemisférách.

Když po muži něco chcete, musíte mu to říci jednou holou větou. Jakmile mu svým obvyklým způsobem okomentujete, co všechno má koupit a kde to asi mají nebo nemají, a navíc připomenete i jeho poslední nakupovací neúspěch, můžete si být jisty, že bude totálně zmaten, zahanben, a místo s pokličkou na hrnec přijde s udicí. Dodnes vzpomínám s jistou hrůzou, jak mne babička posílala do “konzumu” pro pět nebo dvanáct rohlíků.

To ovšem souvisí s formou odpočinku. Když muž ulovil jelena a přivlekl ho k jeskyni a stáhl z kůže a naporcoval, odpočíval tak, že buď s ostatními kumpány koukal do ohně, nebo na hvězdy. Dnes kouká na televizi nebo do novin. Neberte tedy svým dnešním mužům, když “ulovili jelena”, když se tedy každý den vrátí ze zaměstnání, jejich formu odpočinku, a už vůbec po nich nechtějte nebo dokonce nevyžadujte, aby si s vámi povídal.

Právě tak muže neberte s sebou, když si jdete koupit nějaký ten svetřík nebo lak na nehty. Zatímco (díky evoluci) vy si užíváte a odpočinete právě tím, že pobíháte od jednoho obchodu ke druhému, a vyzkoušíte to i támhleto, muž trpí! On je (evolucí) naprogramován na ulovení konkrétního jelena, a tak z jeho pohledu bezcílné a pošetilé pobíhání sem a tam je pro něj vyčerpávajícím a nesmyslným utrpením.

Láska

Když je muž zamilován, je schopen pro svou vyvolenou udělat neuvěřitelné věci. Jenomže, jakmile vás “uloví” a je rok dva po svatbě, z jeho organismu přirozeně vymizí příslušné hormony a nemůžete po něm chtít, aby pokračoval ve všemožných pozornostech a neustále znovu a znovu opakoval, že vás miluje. On vám to přece už kdysi řekl a hotovo. A už vůbec ho neponižujte tím, že to budete ono zamilované vyznání vyžadovat ve společnosti, nebo dokonce před kamarádkami, či, hrůza hrůz, před tchýní!.

Z pohledu muže není třeba o tom znovu a znovu mluvit. Dokazuje vám přece svou lásku každodenním ulovením jelena. Když se tedy přítelkyni svěříte do telefonu, že vám ten váš už nerozumí, není to ani jeho, ani vaše vina. Vaše způsoby vnímání reality jsou prostě nekompatibilní. Je to jako u psa a kočky: také se nemohou, od přírody, pokud spolu nevyrůstají od mládí, domluvit. Když pes vrtí vodorovně ocasem, znamená to obrovskou radost a přátelství. Když kočka takto švihá ocasem, je to známka nejvyššího rozčilení. Když pes podá packu, je to pozdrav ahoj. Když kočka zvedne přední tlapku, je to příprava na útok.

A aby toho nedorozumění nebylo dost, potíže ženy s mužem v lásce hluboce souvisí i se sexem.

Sex

Žena má totiž až desetkrát citlivější kůži než muž, a to po celém těle. Když tedy po svém partnerovi chce, aby ji v posteli při milování pohladil, a on ji plácne jak kobylu, není to jeho vina. Muž je citlivý především jen na tom jediném místě (a je tak lehce zkrotitelný a ovládnutelný), ale jinak je jeho kůže desetkrát méně citlivá (musel se kdysi prodírat za svým jelenem křovím a mlázím). Když navíc postmoderní žena na mužovu překvapivou otázku, jak že tedy chce pohladit, odtuší: “Kdybys mě opravdu miloval, věděl bys to,” ubližuje oběma. Jak to má muž proboha vědět? Jeho způsob hlazení souvisí se silou a plácnutím, nebo drbáním na jednom jediném místě. Představa, že by někdo mohl chtít pohladit po ušních lalůčcích nebo podkolenních jamkách, nebo dokonce zádech, je pro muže absurdní a nepochopitelná. Pokud tedy chcete po svém milenci, aby vás uměl hladit, jak je vám milé a příjemné, musíte mu to ukázat a trpělivě opakovat.

To samozřejmě souvisí s průběhem milostného aktu. Muž je naprogramován na krátký intenzivní akt (říká se, že je jako plynový sporák, hoří okamžitě, ale také okamžitě zhasne), zatímco vy jste pomalejší, zato ale delší (jako elektrická plotna). Pokud se tedy vzájemně nedomluvíte, a příroda zařídila, že žena je zvláště ve věcech komunikace a v sociálních vztazích vždy dospělejší a moudřejší, takže je na vás, abyste to začaly a byly trpělivé, nedosáhnete svého potěšení. Pak je tu další problém.

Syndrom Hollywood

Vážené paní a dívky - milionář, jehož koníčkem by byly domácí práce, a který si pro vás přijede do místní kavárny když ne na bílém koni, tak v mercedesu, ve skutečnosti neexistuje. Nenechte se mást hollywoodskými (a jinými) filmy a ženskými časopisy.

A dále, život není televizní seriál, a ve čtyřiceti je podstatně jiný než v sedmnácti – ale také, i když jinak, krásný. Nevyčítejte svému muži, že už se vám nedvoří jako tehdy. Pamatujte si spíše, že každou vaši výčitku muž vnímá tak, jakoby neuspěl v dalším životním testu a cítí se provinile a ponížen. On přece chyby nedělá.

Máte nad svými muži obrovskou (i když jimi nevnímanou) moc, tak ji užívejte opatrně a s mírou. Pozor na předávkování – velká část domácího násilí pramení právě z toho, že muž je nějakou pro vás nepatrnou poznámkou tak vykolejen a tak hluboce si to bere, že, zahnán jako krysa do kouta, agresivně zaútočí jediným, co na vás má, tedy silou.

To souvisí s mluvením a způsobem vnímání řeči. Dámy, zatímco vy v řeči proberete páté přes deváté, a zároveň jste v minulosti i budoucnosti, pro muže je buď to nebo ono, a nikdy to nejde dohromady. Ne aby vás tedy někdy napadlo říci tomu svému, když vás naštve: “Tak si sbal svých pět švestek a vypadni,” protože on to, k vašemu překvapení, udělá. Vy jste to sice tak nemyslely, vy jste si o tom chtěly popovídat, jenže pro muže je příkaz příkazem a on tu osudnou větu nemůže nechápat doslova.

Couvání a mapy

Protože muž se kdysi musel umět rychle orientovat v terénu a dokonce i v noci, vidí, na rozdíl od vás, milé ženy, prostorově a i v šeru. Naproti tomu vám, dámy, dělá potíže zaparkovat auto nebo se trefit do vrat garáže. Proto se také často v noci, když jdete ve tmě na toaletu, udeříte do boku, probudíte muže a on vám vyčítá: “Jak to že nevidíš, kde končíš?” Vy za to ale opravdu nemůžete, vaše vidění vám v šeru neslouží tak, jako mužské. To souvisí také s tím, že právě ne-umění zacouvat autem by mělo být ženám v autoškolách tolerováno.

Podobné je to s mapami. Zatímco když muž otevře mapu, vždy ji nasměruje stranově správně, a dokonce je schopen se v ní orientovat, vaše vidění světa je holistické a určujete směr podle kostela, drogerie na rohu atd. Ne tedy podle jakýchsi abstraktních a nic neříkajících značek na papíru. V Anglii dokonce začali tisknout speciální mapy pro ženy, které jsou označeny tak, že když je podle nějakého bodu nasměrujete, vždy ukazují, to co vidíte, a vy se pak můžete dokonale orientovat. Nebuďte smutné, vy se zase, na rozdíl od muže, nestydíte zeptat na cestu.

Závěr

Mužský i ženský mozek mají své přednosti a výhody. Není to tak, že by jeden byl lepší než ten druhý. Muž se umí rychle a konstruktivně rozhodnout, ale nedokáže vám vůbec lhát, a to, že je jeho žena, natož sousedka, v třetím měsíci, by nepoznal, ani kdyby mu to řekly, žena zase dokáže vycítit i ty nejjemnější rozdíly v intonaci hlasu partnera, šéfa nebo dětí, uvidí blond vlas na saku muže i na deset metrů, a na rozdíl od něho, jež používá jen tři tóny hlasu, ona jich zvládá pět. Zatímco když odpočívá muž, jeho mozek je vypnut na 35%, když odpočívá žena, její mozek stále funguje na 90%. Zatímco muži milují ticho, žena je tiše, když je naštvaná.

“Uvidí-li muž nahou ženu, potěší ho to a vzruší, uvidí-li žena nahého muže, obvykle se dá do smíchu.” To jsem citoval z knihy manželů Peasových “Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách”. Vřele doporučuji i další díly. Tahle kniha, ve které se vtipnou a výstižnou formou dovíte vše o tom, jak jsou muži jiní než vy, mi dnes šetří spoustu námahy a přesvědčování žen, že jsou jiné. Když jsem na počátku 80. let začal šířit tyhle a podobné zvěsti, které jsem vyčetl z různých materiálů, zasílaných z USA, nikdo mi nevěřil. Dnes jsou tedy tyhle tak životně důležité informace k mání v každém knihkupectví, a takové a podobné knihy by se měly rozdávat s převzetím občanského průkazu. Jistě by tisícům dvojic ušetřily stovky hodin nedorozumění a statisíce korun za zbytečné rozvody.

Muži jsou jiní, milé ženy, ale když zvládnete jejich program, budou vám, tak jako počítač, velmi dobře sloužit. (To vám přeje autor, dvakrát ženatý otec dvou dcer a dědeček dvou vnuček.)