Únor 2004

Otevřený Dopis - causa Jeseník

Ladislav Prouza

Okresní státní zastupitelství Jeseník

Dukelská 2a

79001 Jeseník

podatelna@osz.jes.justice

V Praze, dne 13. 1. 2004

Vážený pane,

obracíme se na Vás s otevřeným dopisem, kterým bychom rádi vyjádřili krajní znepokojení, obavy a hněv, jaké v nás vyvolává dosavadní přístup Vašeho úřadu k případu brutálního napadení manželů Lydie a Jana Žigových z Jeseníku.

Jak jistě víte, tři občané České republiky - Petr Blajze, Martin Jaš a Martin Stiskala dne 28. června 2003 napadli manželskou dvojici Žigových z důvodu, který většina civilizovaného světa odmítá tolerovat: impulzem k násilí se totiž stala výhradně skutečnost, že manželé Žigovi jsou Romové. Obžalovaní přiznali, že se uvedený den v podnapilém stavu dohodli „na výpravě na cikány“. Blajze, Jaš a Stiskala zabušili v ranních hodinách na dveře bytu manželů Žigových, představili se jako policisté a poté, co je důvěřivá dvojice pustila do bytu, na ni v přesile zaútočili. Demolovali byt, Lydii Žigovou, která byla v té době v pátém měsíci těhotenství, udeřili dlažební kostkou do hlavy a Jana Žigu pořezali na hrudi a v obličeji.

Útok způsobil Lydii Žigové zranění, kvůli němuž dodnes prakticky nevidí na jedno oko. Vyšetřování prokázalo, že napadení manželé neměli s Blajzem, Jašem ani Stiskalou nikdy žádné konflikty. Jediným motivem útoku byla podle všech dostupných důkazů rasová nesnášenlivost (jeden z útočníků koneckonců přiznal svou příslušnost k hnutí skinheads).

Navzdory tomu, že okresní soud v Jeseníku nezpochybnil ani jednu z výše uvedených krajně znepokojivých skutečností a uznal Blajzeho, Jaše a Stiskalu vinnými z pokusu trestného činu ublížení na zdraví a z porušování domovní svobody, vyměřil obžalovaným 5. ledna 2004 pouze podmíněné tresty. Obžalovaní se proti rozsudku neodvolali. Pokud tak v zákonem stanovené lhůtě neučiní Váš úřad, nabude rozsudek právní moci. Vaše rozhodnutí samozřejmě nelze předjímat, ale z toho, co jste prohlásil v médiích vyplývá, že jste s rozsudkem spokojen.

Rádi bychom Vám dali touto cestou najevo, že Váš dosavadní přístup považujeme za krajně nebezpečný. Coby příslušníci majority v této republice jsme nuceni vyjádřit svůj odpor k tomu, aby představitelé státu, činili rozhodnutí, které i naším jménem hrubě pošlapává práva našich spoluobčanů.

Domníváme se, že jedním ze smyslů soudního řízení je i snaha pojmenovat zlo a hledat spravedlnost. Není snadné vymyslet čistší naplnění pojmu zlo, než je útok tří zdravých silných mužů na těhotnou ženu, která je napadena jen proto, že má jinou barvu pleti. Jen těžko hledáme jeho čitelnější příklad pokud víme, že útok byl doplněn popřením základního tabu, tedy narušením intimního prostoru domova, jehož relativní bezpečí představuje pro lidské bytosti (a zvláště pro matky, nosící pod srdcem dítě), jednu z podstatných hodnot.

Chtěli bychom zdůraznit, že je naprosto nepřijatelné, aby státní moc i našim jménem naznačovala, že podobné činy bezpodmínečně nemusí být aktem zla. Jedním z úkolů státu a snad i naplněním jeho smyslu je chránit slabé před silnými. Napadení těhotné ženy a to ze zvlášť zavrženíhodných důvodů je nepřijatelné pro každou civilizovanou společnost. Rozsudek i Váš postoj jako by se nás ale snažil přesvědčit o tom, že my, jako občané České republiky, příslušníky civilizované společnosti nejsme a vnucuje nám pocit, že tolerujeme a dokonce snad i schvalujeme zákeřné a zbabělé napadání bezbranných lidí. A to v nás vyvolává obrovské zděšení a stud. Rozsudek navíc naprosto popírá preventivní úlohu trestu a případnými budoucími pachateli takových činů musí být chápán jako oficiální ujištění o jejich beztrestnosti.

Jistě je vám známo v jak tíživé situaci se v České republice nachází romská menšina. Kromě sociálního a kulturního vyloučení, v němž žije její značná část, je výsledkem jejího bolestného soužití s majoritou v realitě svobodného státu i několik desítek rasových vražd. Jejich pachatelé odcházeli v minulosti od soudů v mnoha případech se zcela neadekvátními tresty. V posledních letech jsme se ale upřímně těšili z pocitu, že se postoj policie a soudů České republiky k rasově motivovaným trestným činům začíná posouvat pozitivním směrem: že začíná převládat názor, podle něhož je rasové násilí neomluvitelný trestný čin a že jeho oběti je třeba chránit. Pondělní rozsudek ale celou věc opět obrací naruby. Opět jsme nuceni z úst úředníků poslouchat, že pachatele rasového násilí automaticky omlouvá jejich dosavadní bezúhonnost a jejich prohlášení, že své noční akce litují. O upřímnosti této reakce lze s úspěchem pochybovat. Neumíme si představit, jak bychom ve světle tohoto “trestu“ nyní mohli své romské přátele, sousedy nebo neznámé spoluobčany přesvědčit o pravdě, o níž nepochybujeme: že s nimi chceme v této zemi žít v míru jako slušní lidé.

Dovolujeme si připomenout, že shodou okolností jste velmi podobný trest jako pro zmíněnou trojici rasistických násilníků, v roce 1996 požadoval například pro vydavatele českého překladu knihy Adama Gottlieba Vaříme s konopím. Absurdita této podobnosti je nadmíru zřejmá: nemůžeme přeci přijmout fakt, že vydání publikace, byť pro někoho kontroverzního obsahu, je pro českou společnost stejně nebezpečné jako napadat nevinné a bezbranné lidi kvůli barvě pleti.

Jsme si vědomi omezených možností, jimiž coby pisatelé tohoto dopisu disponujeme. Jeho smyslem je především pokus inspirovat vás k přehodnocení Vašeho dosavadního stanoviska k tragédii manželů Žigových. Vy sám nejlépe víte, že pokud se Váš úřad neodvolá, rozsudek nabude právní moci. Oběti násilí budou jen těžko přemáhat hořkost a jejich oprávněný hněv se v budoucnu může vymstít nám všem. Česká veřejnost přijde o naději, že zdejší právní systém chrání slabé před silnými. Věříme, že nepatříte k těm, kdo napomáhají zlu a bezpráví v této zemi a zkusíte se na celu věc podívat i z jiného úhlu – třeba očima lidí, kteří byli bezdůvodně a brutálně napadeni v klidu svého domova.

S pozdravem

(Tento dopis sepsali a signovali Martin Kontra, Filip Horáček, Ondřej Šturma, Pavel Poslušný a Matouš Řeřicha a zaslali jej na vědomí těmto institucím: Lidové noviny, Mladá Fronta Dnes, Česká televize, Právo, Hospodářské noviny, Týden, Respekt, vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Výše uvedení autoři a signatáři tohoto dopisu souhlasí s jeho dalším použitím pro další potenciální signatáře.)