Březen 2004

Pravda o seznamech spolupracovníků STB.

Jiří Vaněk

Věnováno desátému výročí tragické smrti Davida Eledera

Rok 1992 byl pro Českou republiku velmi významným v její polistopadové historii. Už třetí rok nevládla v naší zemí KSČ, na jaře proběhly druhé svobodné volby a v Necenzurovaných novinách byly zveřejněny seznamy agentů StB. Právě s nimi je úzce spojena i událost, o které nemá širší veřejnost žádné vědomí. Za mnoho let se však možná stane předmětem zkoumání týmu historiků, jenž se budou snažit co nejvěrněji popsat počátek devadesátých let v České republice. V Chorvatsku za záhadných a doposud neobjasněných okolností tragicky zahynul autor převážně části seznamu spolupracovníků StB David Eleder. Sportovec a vynikající plavec byl přáteli nalezen utopen v místech, kde mu voda sotva sahala po kolena.

David Eleder pracoval po listopadu 1989 v Občanské komisi ministerstva vnitra a měl přístup k materiálům bývalé StB. "Cibulkovy seznamy" jsou dnes téměř historickým pojmem a dodnes z něj čerpají úřady, novináři, politici, i veřejnost. Skutečná role vydavatele Necenzurovaných novin Petra Cibulky na zveřejnění "Seznamu" je však poněkud jiná než se veřejnost domnívá. Cibulka má pouze zásluhu na tom, že je otiskl. Jejich pravým autorem je David Eleder.

Původní podoba "Seznamu" nebyla tak zavádějící jako následně v Necenzurovaných novinách v podání Petra Cibulky. Ten totiž změnil to nejpodstatnější. Původní označení "Seznamu" byl "NEUPLNÝ", v podání Petra Cibulky se objevil pod názvem " Kompletní seznam spolupracovníků StB". To byl první poměrně podstatný faul. Seznamy měly být původně vydány v médiu, které mělo být nástupcem zaniklých Studentských listů. Nové periodikum však nevzniklo a po krátkém rozhodování bylo dohodnuto, že Seznamy budou nabídnuty k otištění Petru Cibulkoví. Ten se ihned chopil díla a v sešitovém provedení čísel 13, 14, 15, 31, 32, 33, 34, 35 je chrlil na trh. Po první stotisících kusech kompletu se doslova zaprášilo. Následovalo několik dotisků. Menší zájem veřejnosti byl o sešity týkajících se obětí z řad komunistických vězňů. Seznamy se změnily na výnosný kšeft. Krátce po vydání tištěné verze začal Petr Cibulka distribuovat seznamy na disketách a o několik let později i na CD. Cena byla určena jednotně: 500,- Kč za seznamy na jakémkoliv médiu. Petr Cibulka doslova přes noc zbohatl. Nikdo z Cibulkových přátel, kteří mu seznamy dali ke zveřejnění se zcela jinými úmysly nedostali ani haléř. Přitom právě tito lidé svým krokem nejvíce riskovali. Někteří z nich museli následně opustit své zaměstnání v Úřadu na ochranu ústavy a demokracie (předchůdce BIS) a potýkali se z vážnými existenčními problémy.

Přátelé na Davida Eledera nezapomněli. Před časem zaplatili inzerát v Lidových novinách a veřejnosti jeho čin připomněli. Jen Petr Cibulka jaksi zapomněl. David zemřel před deseti lety a dozrál čas, aby lidé měli v této věci jasno. Cibulkový seznamy neexistují. Získaná jména spolupracovníků StB a jejich zveřejnění je spojeno se jménem Davida Eledera. Seznamy přinesly Petru Cibulkovi majetek a slávu. Davidovi smrt.

Možná se divíte, proč výše uvedena zpráva byla poslána z daleké Austrálie. Asi proto, že je tady menší šance že by jednomu na hlavu spadla čirou náhodou cihla, jak by se to mohlo stát třeba v Praze.

Jirka Vaněk

Sydney