Březen 2004

Jak zastavit řídnutí kostí, pozor na zemědělce a stařičká mnohonožka

Jaroslav Petr

Prospat zimní plískanice a nepohodu jako svišť nebo medvěd – to je tajné přání mnoha lidí. Zimní spánek čili hibernace ale není prostý nebezpečí. Vystavil by nás například značnému riziku osteoporózy čili řídnutí kostí. Zvířecí zimní spáči jí trpí stejně jako lidé upoutaní dlouhodobě na lůžko nebo kosmonauti pobývající ve stavu beztíže na oběžné dráze kolem Země. Mezi zimními spáči však najdeme i čestné výjimky. Americký medvěd černý zvaný též baribal se na jaře budí s pevnější kostrou, než s jakou se na podzim ukládal k pětiměsíčnímu spánku.

Americký biolog Seth Donahue z Michigan Technological University se pokusil přijít téhle záhadě na kloub. Podle něj se tajemství silných kostí baribalů skrývá za jejich zvláštním hospodařením se zplodinami látkové výměny. Baribalové jako jedni z mála zimních spáčů za celou zimu nemočí ani nekálejí. „Nemají možnost zbavit se vápníku odbouraného z kostry a nezbývá jim nic jiného, než jej recyklovat a vrátit jej do kostí,“ vysvětluje Donahue. Baribalové odolávají osteoporóze dokonce i ve vyšším věku a to znamená, že jsou v recyklaci vápníku skutečnými přeborníky. Seth Donahue se už pustil do výzkumu hormonů, které mají vápníkové hospodářství baribalů na starosti, a doufá, že mezi nimi najde inspiraci pro syntézu léku, který by chránil před osteoporózou především starší ženy po menopauze. Čísla zdravotnických statistik hovoří jasně – vážnou zlomeninu utrpí v důsledku osteoporózy každá padesátá žena této věkové kategorie.

S buřičskou teorií globálního oteplení přichází americký klimatolog William Ruddiman z University of Virginia. Podle něj začalo abnormální ohřívání pozemského klimatu už před 8000 roky a mají je na svědomí zemědělci. Ruddimanovy argumenty jsou na první pohled přesvědčivé. Před 12 000 lety skončila v důsledku přiblížení Země ke Slunci poslední doba ledová. Kdyby vše probíhalo podobně jako v předchozích cyklech ledových dob, měli bychom mít na krku novou dobu ledovou. Kanada by se ocitla pod ledovým krunýřem už před 4000 lety. Tentokrát však bylo všechno jinak. Před 8000 roky začala v atmosféře zcela nečekaně růst koncentrace oxidu uhličitého a k němu se před 5000 roky přidal i metan. Tyto tzv. skleníkové plyny začaly ohřívat naši planetu a zabránily polárním ledovcům v pochodu na jih. Ruddiman tvrdí, že planetu ohřáli skleníkovými plyny první zemědělci. Z vykácených a spálených lesů se v Evropě a Asii hrnul do ovzduší oxid uhličitý a o metan se postarala rozsáhlá rýžoviště a početná stáda domácích zvířat. Ruddiman nabízí i vysvětlení pro tzv. malou dobu ledovou z období kolem roku 1300. Tehdy se světem přehnaly morové epidemie a počet lidí na Zemi drasticky poklesl. Zemědělství skomíralo a přestalo produkovat skleníkové plyny. Naopak, lesy rostoucí na neobhospodařovaných polích odčerpávaly z ovzduší oxid uhličitý a dále oslabovaly kabát, jejž si planeta ze skleníkových plynů vytvořila. Mnozí vědci ale Ruddimanovu teorii odmítají. „Je to zajímavé, ale je to jen spekulace. Pochybuji, že pravěcí lidé způsobili něco podobného,“ tvrdí geochemik Jeff Severinghaus ze Scripps Institution of Oceanography v kalifornském San Diegu.

Mike Newman jezdí autobusem po skotském Aberdeenu, ale ve volných chvílích prchá z rušných ulic na pobřeží mořské zátoky Cowie, kde pátrá po zkamenělinách. Tak se stalo, že sebral i kámen s otiskem podivné, asi centimetr dlouhé mnohonožky. Podobné zkameněliny našel už dříve, ale tahle byla výjimečně zachovalá. Newmana zaujaly na tělíčku dávného bezobratlého živočicha především malé dírečky. Protože si s nimi nevěděl rady, zašel pro radu k odborníkům z Národního skotského muzea. Skotští paleontologové spolu s americkými kolegy z Yale University fosilii důkladně prozkoumali a jejich závěry šokovaly nejen nálezce: malá mnohonožka žila na území dnešního Skotska před 428 miliony roků a je nejstarším známým suchozemským tvorem. O jejím způsobu života výmluvně vypovídají právě ony podivné „dírečky“, které zaujaly Mika Newmana. Paleontologové v nich rozpoznali otvory uzpůsobené k dýchání vzduchu. Mnohonožka připravila o primát nejstaršího suchozemce záhadné pavoukovité stvoření, jehož fosilie se našly rovněž v okolí Aberdeenu. Trumfla ho o plných 20 milionů let. Spokojený je nakonec i nálezce, protože živočich pojmenovaný jako Pneumodesmus dostal na počest svého objevitele druhové jméno newmani.

(Respekt)