Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Březen 2004


Jaroslava to věděla

Jaroslav Spurný

Přestože Jiřina Bohdalová byla po dva roky (1959–61) vedena v análech komunistické StB jako agentka Jaroslava, městský soud v Praze teď v jejím procesu s vnitrem rozhodl, že slavná herečka nebyla „vědomou spolupracovnicí“ politické policie. Bohdalová se tak zařadila mezi zhruba pět set lidí z oficiálního seznamu agentů komunistické tajné služby, kteří žalovali stát a dostali od soudu za posledních deset let stejný verdikt. A opět se vzápětí objevily výroky o „nespolehlivosti“ estébáckých seznamů a o tom, že si na ně členové komunistického gestapa mohli napsat „koho chtěli“. Není to pravda.

Stejně jako Bohdalová uspěl u soudu komunistický poslanec Vojtěch Filip: ani on podle rozsudku nespolupracoval s StB vědomě. Jsou tedy oba „očištěni“ a sobě rovni? Ani náhodou. Nadšený normalizační komunista Filip udával ochotně, několik let a za peníze, herečku přiměl ke schůzkám s estébáky pouze jejich tlak a nikdy neprozradila nic důležitého. Takže je to úplně naopak: Filip i Bohdalová spolupracovali s politickou policií vědomě, ale zatímco ten první byl sloupem režimu, ta druhá se jen snažila uniknout z jeho spárů.

Otázkou je, proč vnitro tak pravidelně a lehce prohrává své spory o důležitý dokument. „Dodáme veškeré materiály, ale stačí, když předvolaný estébák řekne, že si nic nepamatuje, a soud na základě jejich svědectví nemá jinou možnost než rozhodnout v náš neprospěch,“ říká šéf archivní služby vnitra Jan Frolík. Filipa takhle „očistilo“ jedno zkomolené jméno estébáka ve spise – muž takového jména samozřejmě neexistoval, Bohdalovou zase fakt, že jí služba nedala k podpisu písemný závazek. StB u ní využila směrnice, že „verbovku není nutné uzavírat, pokud by tím byl agent zneklidněn“.

Nicméně skončený proces má jeden klad: nebýt jeho, nikdy bychom se nedozvěděli, že herečku nutili policajti donášet na kolegy a jejího otce zavřeli na deset let za nesouhlas s komunistickým režimem. Je to cenná připomínka, co se dělo za fasádou dodnes oblíbených estrád a Dietlových seriálů. Z řečí samotné herečky a řady jiných politických a společenských celebrit se však často zdá, jako by strašný nebyl čas, kdy se „seznamy“ psaly, ale doba, která je vytahuje na světlo.

(Respekt)



Zpátky