Březen 2004

Víc peněz? To nestačí!

Pavel Kohout

Je-li řeč o ekonomickém růstu, dříve či později přijde řada na znalostní ekonomiku a roli vzdělání. Je pravda, že z hlediska prosperity je kvalitní vzdělání nutné. Žádná země na světě to nedokládá lépe než USA. V nedávném průzkumu vědeckých kvalit světových univerzit obsadily americké univerzity pětatřicet míst z prvních padesáti. Mezi deseti nejlepšími jsou neamerické pouze dvě: Oxford a Cambridge. Kromě těchto prestižních ústavů je v první padesátce jen šest škol z EU. Evropa zaostává jak ve vzdělání, tak v růstu HDP.

...s díky váš absolvent

Pomohly by vyšší státní dotace? Americké univerzity jsou skvělé proto, že stát se o ně stará málo nebo vůbec ne. Většinou jsou financovány štědrými mecenáši a vděčnými absolventy, kteří své almě mater vyjadřují díky, že jim poskytla vynikající vzdělání potřebné pro úspěšný život. Jedna ze špičkových amerických univerzit, Massachusetts Institute of Technology (MIT), uvádí zajímavý údaj. Pokud se sečtou tržby všech firem založených absolventy nebo učiteli MIT, výsledek převyšuje hrubý domácí produkt Thajska. Celkem těchto zhruba 5000 společností zaměstnává 1,1 milionu lidí. Vděčných absolventů se tedy najde dost.

Jak by asi dopadly české vysoké školy, kdyby byly odkázány na vděčnost absolventů? Třeba jedna nejmenovaná technická fakulta, jejímž posluchačům bylo onehdy hned v prvním ročníku sděleno "nepotřebujeme špičkové programátory, potřebujeme opraváře počítačů"? Americká univerzita je obchod, kde si student vzdělání kupuje. Evropské univerzity si často hrají na chrámy čisté vzdělanosti nezkažené mamonem, ale ve skutečnosti jde o státní úřady se všemi byrokratickými manýry. Student není "náš zákazník, náš pán", ale žadatel odkázaný na rozmary vrchnosti. Učitelé jsou mnohdy natolik propadlí úřednické mentalitě, že výuka se scvrkává na čtení zastaralých skript a zkoušky na reprodukci "navrčené" látky.

Učitelé na německých univerzitách například nesmějí při zaměstnání podnikat, a nemají proto motivaci snažit se uplatnit výsledky výzkumu v praxi. I ti z evropských učitelů, kteří ještě nerezignovali na vědeckou práci, jsou zaneprázdněni převážně administrativou. Podle výše zmíněné studie je nejlepší českou školou Karlova univerzita, která v celosvětovém žebříčku dvou tisíc univerzit zaujímá pěkné 301.-350. místo. Bez ironie, nejde o zcela špatný výsledek. Z bývalého komunistického bloku se lépe umístila již jen univerzita v Szegedu (201.-250. místo) a Moskevská státní univerzita (102.-151. místo). Na budování znalostní ekonomiky je to však přece jen trochu málo. Řešením nejsou vyšší výdaje na české vysoké školy, ať ze státního rozpočtu či ze školného. Pouze by zvýšily objem produkce průměrných vzdělanců. S "relativně vzdělanou" populací to ovšem dotáhneme nanejvýše na zásobárnu levné pracovní síly pro EU. Ekonomika potřebuje více špiček, průměru je dost. Ještě horší důsledky by mělo zrušení přijímacích zkoušek, které pomáhají udržovat alespoň průměrnou úroveň. Mimochodem, na špičkových amerických univerzitách jsou samozřejmostí.

Cestou mořských želv

Nabízí se lepší řešení. Před pětadvaceti lety na ně přišli Číňané. Tehdy, v období počátku reforem, si Čína uvědomila, že její socialistické školství je k ničemu. Od roku 1978 poslala 580 tisíc studentů do zahraničí. V USA jsou Číňané nejpočetnější skupinou zahraničních studentů. Absolventi zahraničních škol tvoří 81 % členů Čínské akademie věd. Mimochodem, zakladatel čínského kosmického programu profesor Tien Süe-šen působil již ve 40. letech v americkém raketovém výzkumu. V roce 2002 se do Číny vrátilo 180 tisíc "mořských želv", jak jsou absolventi zahraničních univerzit přezdíváni. Ne všichni jsou samozřejmě špičkoví, ale kvalita je důležitější než kvantita. K nastartování podstatného růstu stačí několik vynikajících jedinců.

Výzkum citovaný v tomto komentáři byl ostatně proveden Institutem vyššího vzdělání při univerzitě Jiao Tong v Šanghaji. Čína potřebuje objektivní přehled o kvalitě světových univerzit, aby věděla, kam posílat své studenty. Šanghajský žebříček vychází z objektivních dat: publikace v respektovaném odborném tisku, citační indexy, statistiky Nobelových cen. Nepokrývá humanitní vědy. Zájem je hlavně o technické, přírodovědné a ekonomické obory. Česká republika by měla pro podporu vzdělání dělat totéž co Čína - posílat nejlepší studenty do USA.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)