Březen 2004

Nechte mě projít! Jsem polský prezident

Vojtěch Krasnický

V Americe se snažil dojednat zrušení víz a v Kanadě si ho prý málem spletli s žadatelem o azyl. Návrat polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského z úspěšné cesty do USA poznamenala kuriózní událost na letišti v kanadském městě St. John's, kde musel letoun polské delegace nečekaně přistát kvůli sněžné bouři. "Zažili jsme pocity, jaké má každý, když přijede nečekaně a když je s ním zpočátku zacházeno jako s potenciálním ilegálním imigrantem," postěžoval si Kwaśniewski. "Cestující z mého letadla byli drženi v místnosti, kterou nesměli opustit," řekl novinářům. Kanadské úřady sice popřely, že by se k prezidentovi chovaly nepěkně, Kwaśniewski ovšem tvrdil, že se k nim začali chovat lépe až poté, co jej v tranzitní zóně zahlédli polští námořníci a začali jej žádat o autogramy. Tím dali místním orgánům najevo, že jde o někoho významného.

Paradoxní na tomto incidentu je to, že Kwaśniewski odletěl do USA s cílem přimět Američany k tomu, aby zrušili polským občanům víza, a na zpáteční cestě se ocitl v nesnázích právě kvůli chybějícím vízům. A navíc: byla to cesta, při níž se Poláci snažili dávat najevo, že jsou opravdu těmi "nejvěrnějšími z nejvěrnějších" spojenců USA. Kwaśniewski sice Američany o zrušení víz nepřesvědčil, mohl však z Washingtonu odjíždět vcelku spokojen. Američané mu slíbili, že posílí počty svých konzulárních úředníků v Polsku. Imigrační úředníci budou zřejmě již na polských letištích a bude se diskutovat o změnách poplatků za vízum. Všechny náklady zaplatí americká strana. Jako bonus si Kwaśniewski odvezl nevratnou půjčku pro polskou armádu. Letos bude činit 20 milionů dolarů, a příští rok dokonce 66 milionů.

To vše jen ilustruje tradičně vřelé vztahy mezi Polskem a největší mocností současnosti, které se datují již od americké války za nezávislost. Tehdy výrazně pomáhal Američanům mladý polský vojenský inženýr Tadeusz Kosciuszko a jeho jméno dosud není zapomenuto. Za oceánem si také cení účasti polských vojáků ve spojeneckých vojskách během druhé světové války. Poláci zase rádi vzpomínají na prezidenta Kennedyho, který Polsko navštívil několikrát a po válce byl iniciátorem zákona, který umožnil příjezd do USA bývalým polským vojákům, v té době emigrantům v západní Evropě. Varšava se ráda prohlašuje za nejbližšího spojence USA v Evropě. Zvláště poté, co podpořila Washington v boji proti terorismu a v irácké válce přímou účastí svých vojáků. Odměnou jí byla správa jednoho ze čtyř vojenských sektorů. I to mělo vliv na jednání Kwaśniewského o vízech. Když polský voják prolévá svou krev v Iráku, neměli by jeho spoluobčané mít jakékoliv překážky při vstupu do USA, říkali před odletem prezidenta někteří polští politici. USA sice vnímají Polsko jako svého důležitého partnera v Evropě, ale ne toho nejdůležitějšího. "Nemějme iluze, že je Polsko klíčovým světovým partnerem USA. Ale co se týče Evropy, a zvláště Evropy střední, tam je Varšava určitě nejdůležitějším spojencem Washingtonu," řekl polskému listu Rzeczpospolita bývalý poradce prezidenta Cartera Zbigniew Brzezinski.

(MFDNES)