Březen 2004

Spor o Zakavkazsko Moskva prohrála

Petra Procházková

"Legenda se mění v realitu," prohlásil dojatě prezident Ázerbájdžánu Ilcham Alijev při podpisu dohod o získání půjčky ve výši 2,6 miliardy dolarů na dostavbu slavného strategického ropovodu Baku - Tbilisi - Ceyhan. Tečka za osudem tohoto velkolepého projektu byla učiněna tento týden v ázerbájdžánském Baku za přítomnosti vysokých amerických činitelů a představitelů západních ropných společností. Ruské zájmy nehájil nikdo, ostatně, o ty tady vůbec nešlo. Právě naopak. Moskva prohrála jednu z mnoha bitev, které svádí s USA o Kavkaz a Střední Asii. Obě velmoci ale čekají ještě další kola zápasu.

Koncem loňského roku se do moskevského Kremlu dostavila v plné zbroji a parádě tehdejší úřadující prezidentka Gruzie Nino Burdžanadzeová. Její přísná tvář se nezměnila, ani když ji její starší a zkušenější kolega Vladimir Putin nechal čekat déle, než připouští diplomatický protokol. Nino přijela zlepšovat špatné rusko-gruzínské vztahy. Ty se však od této památné návštěvy dramaticky zhoršily. Tbilisi podporováno Američany se rozhodlo, že definitivně odstraní poslední dvě ruské vojenské základny v Batumi a Achalkali. Energetická závislost na Rusku dostává spolu s novým ropovodem úplně jiné obrysy. Jestliže se v roce 2005 skutečně podaří ropovod uvést do provozu, Gruzie, která jako tranzitní země získá na důležitosti, se může začít tvářit ještě méně pokorně než dosud.

Varování opozice

Na dosud obsazené místo se už tlačí nový zájemce. Američtí vojenští poradci se v Gruzii usadili v roce 2002 a vybrali si základnu v Krcanisi. Spojené státy, pokládané nyní za strategického partnera Gruzie, nabídly Moskvě za odsun vojáků dokonce velkorysou sumu. Ruští generálové ovšem trvají na tom, že na odchod potřebují 11 let a 500 milionů dolarů. I v Tbilisi je však slyšet hlasy opozičních politiků, kteří varují nové proamerické vedení: "Nechovejte se jako nedočkavé děvky a nevrhejte se hned z jedné náruče do druhé."

Opuštění Gruzie by pro Rusko bylo tvrdou ranou. Ztratilo by pozemní kontakt se svým největším zakavkazským spojencem Arménií, nemohlo by blokovat snahy Gruzie vstoupit do NATO, a kdo ví, jak by to dopadlo s "mírovou misí" Rusů v separatistických oblastech Gruzie - v Abcházii a Jižní Osetii.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)