Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Duben 2004


Jak se zbavit komunismu

Benjamin Kuras

Vstupte do strany. Než se nad tím dáte do smíchu, nechte si napřed vysvětlit, že komunistická strana je opět nejúspěšnější a nejpočetnější česká politická strana. Má už dnes zase víc členů než - ne jenom kterákoli jiná, nýbrž všechny ostatní dohromady. Vím to z nezveřejněných statistik jedné soukromé firmičky, která ten součet zpracovávala pro Američany. Takže CIA o tom ví. Zda jí to bude něco platné, či zda se toho komunisté zaleknou, nedovedu odhadnout.

V parlamentě, jak známo, mají komunisté přibližně 18%, to nepočítáme-li komunisty ve všech ostatních stranách. Což působí dojmem, že KSČ opět reprezentuje 18% národa. To je samozřejmě optický klam, protože reprezentuje jen 18% z těch 57% procent, která volila. Celkově by to tedy vycházelo na 11%, což je samo o sobě dost trapné. Je to jako kdyby v roce 1959 11% Němců volilo nereformovanou a nezakázanou stranu nacistickou, jejímž předsedou by byl syn Goebbelsův.

Člověk, který nerozumí české politice a dívá se na ni, dejme tomu, z Marsu, by si mohl myslet, že má-li někdo zákon zakazující propagaci totalitních ideologií včetně komunistické, neměl by mít organizaci propagující právě to, tím méně v parlamentě. Jenomže Češi odjakživa umějí všecko hrát na obě strany. Jako třeba tvářit se, že vojensky podporují Ameriku, aniž jí ve skutečnosti pomohou jediným vojákem, takže v případě úspěchu mohou tvrdit, že k němu přispěli, v případě fiaska dokazovat, že s ním neměli nic společného.

Nejsilnější českou politickou silou však není žádná strana politická, nýbrž strana nepolitická. Ta donedávna vládla na Hradě, a dodnes vládne na veřejnosti. Nejlíp by se jí asi říkalo Strana rozšafné apatie. To jsou ta zbývající 43 procenta, která nevolila, aby dala najevo, že politika je svinstvo, čímž dala komunistům 7%, aby tomu svinstvu ještě pomohla. K těm je potřeba připočítat dalších 13%, která volila pidistrany, o nichž věděla, že nemají šanci se dostat do parlamentu, a že tudíž jejich hlas bude stejně užitečný, jako hlas těch apatyků. Těchto stran bylo snad dvacet, a u málokteré z nich by z názvu člověk dokázal odhadnout, co vlastně chtějí. Ty daly stejným způsobem komunistům další 2%. Takže polovinu mandátů získali komunisté od 56-procentního bloku nevoličů a voličů nevolitelných stran. Což je zpráva dobrá i špatná. Dobrá proto, že snižuje skutečný počet komunistických sympatizantů na polovinu. Špatná proto, že jediný způsob, jak se zbavit komunismu, je jít volit někoho jiného.

Jestli jste byli mezi těmi šestapadesáti procenty a pořád nenacházíte stranu hodnou vašich hlasů, doporučuji vám zpozornět. Protože se teď pokusím hádat, jak si asi jako členové tohoto nejsilnějšího politického bloku představujete, aby politika vypadala, či přinejmenším jak byste si to představovali, kdyby vám to nebylo lhostejné.

Vsadím se, že chcete mít veřejnou kontrolu nad státem, jeho institucemi a činiteli, rovnost před zákonem pro všechny občany, poctivé jednání a otevřenost ve věcech veřejných, minimální státní regulace věcí osobních, právo na soukromí, právo usilovat o osobní štěstí a prosperitu a právo na vlastnictví, výměnou za dodržování zákonů a maximální osobní odpovědnost. Že vám záleží na tom, aby se stát řídil nějakými vyššími principy nadřazenými ambicím, touhám a rozmarům individuálním, skupinovým, sektářským nebo etnickým. Aby hájil vaše práva, když vy plníte svoje povinnosti. Aby vám umožňoval sociální a ekonomický růst tím, že vám ponechá co nejširší svobodnou volbu, jak nakládat se svým nadáním, příjmem, časem a majetkem. Aby byl přirozenou a zaslouženou autoritou dobře fungujících institucí s přesným vymezením pravomocí. Aby stál na důvěře mezi vládnoucími a ovládanými.

Že se zatím nemýlím? Tak zkusme víc.

Aby stíhal korupci a zneužívání moci u veřejných činitelů. Aby ekonomický růst spojoval s péčí o životní prostředí a podporoval rozvoj místní ekonomiky a podnikatelských a pracovních příležitostí, především soukromého sektoru. Aby jeho zákony a soudy byly prostředky na ochranu občanů, ne na jejich šikanování. Aby se jeho zákony co nejvíce blížily přirozené spravedlnosti a dávaly občanům smysl, aby je mohli ochotně dodržovat. Aby chránily oběti před pachateli a ne naopak. Aby hájily občanská a kulturní práva všech občanů bez rozdílu etnické příslušnosti a náboženství a netolerovaly diskriminaci, včetně takzvané diskriminace “pozitivní”. Aby ale zároveň omezovaly skupiny, které propagují nastolení totality, náboženské netolerance, okupace, nebo jiného ohrožení výše uvedených všeobecných práv a svobod. (K těmto skupinám by vedle všelijakých rasistů a neofašistů měli tak nějak logicky patřit i ti komunisté, že).

Asi si představujete, že by bylo dobře, kdyby český stát zůstal nedílnou součástí západní demokratické civilizace a obranných struktur a zároveň si uchoval svou identitu, suverenitu, celistvost a právo rozhodovat o svých zájmech.

Dokonce třeba i sníte o tom, že vám stát na daních svévolně a neoprávněně nebude odebírat víc, než potřebuje ke svému efektivnímu řízení. Že vás daňový systém nebude trestat vyšší daňovou sazbou za lepší pracovní či podnikatelský výkon a za vytváření pracovních příležitostí. Že se z vašich daní nebude přiživovat zbytečná a dotěrná byrokracie, a nebudou se z nich subvencovat pitomosti. A že byste konečně uvítali, kdyby o něco takového skutečně v české politice někomu šlo.

Jestliže to souhlasí, řeknu vám něco, co možná netušíte: Jste přirození konzervativci. Jestli nevíte, co to je, začněte být zvědaví. Konzervatismus právě v této chvíli v Česku přichází do módy, a přesně na čas. Je tady od toho, aby “konzervoval” to nejhodnotnější, co západní civilizace vytvořila. Hlásí se k němu přinejmenším citově víc lidí, než by se na první pohled mohlo zdát. Jenom to ještě všichni nevědí. Jedna z těch pidistran, které to vědí, si říká jednoduše - divte se - Konzervativní strana. A vůbec není nutné ani logické, aby zůstávala pidistranou, když zastupuje cítění poloviny národa.

Přišel jsem na ni úplně náhodou. Kdykoli přijdu úplně náhodou na něco zajímavého, rád se o to podělím. Ale protože tento časopis důsledně nepropaguje žádné politické strany, hledejte si ji, jak umíte.

(www.AAAWebPages.cz)



Zpátky