Duben 2004

Jak se hraje cizincům na českém hřišti.

Pavla Boučková

Za jakých podmínek mohou v Česku podnikat nebo být zaměstnáni dlouhodobě usazení imigranti?

S největšími problémy se potýkají cizinci pobývající v Česku na dlouhodobá víza. Výhodnější pobytový režim či povolení k (trvalému) pobytu lze získat jen na základě kvalifikovaných podmínek, a pro většinu cizinců v ČR je proto obtížně dostupné.

Je obvyklé, že i v ostatních evropských státech žádají cizinci o povolení k zaměstnání. Zatímco v některých státech je nutno žádost o povolení k zaměstnání podávat na zastupitelském úřadě v cizině tak, jak je tomu také v ČR, jiné evropské státy umožňují podání žádosti již na svém území. Podmínky podnikání cizinců jsou v České republice komplikovány například povinností cizinců z nečlenských států EU nebo států Evropského hospodářského prostoru zapsat se do obchodního rejstříku. To s sebou nese povinnost účtovat v soustavě podvojného účetnictví. Samostatně výdělečně činní Češi mohou provozovat drobnou živnost bez těchto omezení.

V České republice jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění jen cizinci s trvalým pobytem a zaměstnanci. V západoevropských zemích mají cizinci s dlouhodobým legálním pobytem zaručen rovný přístup ke zdravotním službám. Obvykle jsou účastníky jednotlivých typů zdravotního pojištění podle svého socioekonomického postavení stejně jako občané. Cizinci, kteří jsou v České republice vyloučeni ze systému veřejného zdravotního pojištění, jsou povinni se pojistit smluvně u VZP. Cena smluvního pojištění činí například pro muže ve věku 32 let 1200 korun měsíčně; pro stejně starou ženu 1500 korun měsíčně. Dítě do sedmnácti let zaplatí 1200 korun měsíčně, v případě pojištění všech dětí v rodině 750 korun. Smluvní pojištění však nezahrnuje mnohé úkony zdravotní péče, jež jsou z veřejného zdravotního pojištění plně hrazeny. Na tomto typu pojištění jsou závislé nejen nezaopatřené děti cizinců-zaměstnanců, ale i cizinci, kteří v ČR podnikají nebo studují. Úplně jsou z něj vyloučeny starší osoby nad 70 let věku. Osoby s typy onemocnění náročnějšími na léčbu nebo děti s vrozenými vadami k němu rovněž nemají přístup. Tento stav je jednou z příčin, proč nezanedbatelný počet imigrantů není zdravotně pojištěn.

Cizinci přispívají na české nezaměstnané

V systému důchodového a nemocenského pojištění neexistuje rozdíl mezi občany a cizinci. Na dávky státní sociální podpory mají nárok osoby s trvalým pobytem, ostatní cizinci až po ročním pobytu ode dne hlášení. Kritérium trvalého pobytu pro poskytování dávek sociální péče a sociálních služeb je v Evropě rozšířené, ve vztahu k občanům smluvních stran Evropské sociální charty však odporuje této smlouvě, a musí být proto změněno. Cizinci zpravidla nemohou uplatnit nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, ačkoli do něj musí přispívat. V případě ztráty zaměstnání je jim totiž ukončen pobyt na území České republiky. Zahraniční modely řešení - vyplácení dávek do ciziny nebo vrácení zaplacených příspěvků - se v podmínkách České republiky nejeví jako realizovatelné, takže namístě by spíše bylo upuštění od přísného spojování ekonomické aktivity cizince s jeho povolením k pobytu.

V oblasti nákupu zboží a služeb neexistuje zákonné omezení cizinců kromě omezení při nabývání nemovitostí. V praxi se však stále uplatňuje diskriminační zacházení ze strany bank, pořadatelů spotřebitelských soutěží, kulturních nebo soutěžních akcí, vlastníků bytů nebo bytových družstev. Ti často podmiňují přístup ke svým službám nebo k členství občanstvím České republiky či trvalým pobytem, k němuž většina cizinců nemá přístup. V letních měsících stále "fungují" dvojí ceny pro česky mluvící osoby a osoby hovořící cizím jazykem. Návštěvy kulturních akcí jsou tak zdrojem stresu také pro "smíšené" manželské páry a rodiny tvořené cizinci a českými občany.

Zmíněné problémy si zaslouží poučenou diskusi o přehodnocování pravidel uplatňovaných vůči imigrantům a o ekonomických souvislostech tohoto procesu. Kromě toho, nikdo by se přece neměl bát vyjet za hranice.

(MFDNES)