Duben 2004

Když chudí chudým vládnou

Zdeněk Švácha

Společenská atmosféra v Česku je nepříjemně rozbahněná. Vláda vládne –nevládne, hospodářství žije-nežije, lidé se nemají zle, ale necítí se dobře.Tyto pocity mají s aktuální politikou státu společné jen máloco. Je to kulturní dědictví, které máme nataženo stejně důsledně jako skotský dudák sukni. Něco zde totiž stále chybí.

Česko je zemí bez elit, které by národní existenci dávaly směr a smysl. Elita bývá bohatá natolik, aby byla nezávislá na momentálních politických poměrech. Vlivná natolik, aby ubránila fungující a pomáhala odstranit přežilé. Chrání národ před revolucí, ale zametá cestu reformám. Čas měří v intervalech, které se rozhodně nekryjí s volbami. Ví, co je národní zájem. A má pro něj pochopení. Toto vše činí elity elitami.

V Čechách žádná taková skupina neexistuje. Celá naše politická scéna se skládá z dědičných chudáků. Drtivá většina našich poslanců a ministrů trne hrůzou z reálné představy, že prohrané volby znamenají návrat k igelitkám a cenově zvýhodněným jogurtům. Čeští diplomaté milují Evropskou unii i proto, že je dlouhodobě finančně zajistí. Neboť sedět v Černínském paláci bez výjezdu do ciziny obnáší svačiny z laciného salámu a desítky v restauraci U černého vola. V české armádě se napasou pouze byrokraté. České duchovenstvo je cílem pokleslého humoru, vliv nemá v podstatě žádný. Podnikatelé, zejména úspěšní, se politice vyhýbají. Plat je v ní nezajímavý, vliv proměnlivý a média, k bohatým nepřátelská, vždy za zády.

Důsledky jsou nasnadě. V národě, kde vládnou chudí chudým, jsou všichni ke koupi za garsonku na Žižkově. Ti, kteří neberou, se alespoň stávají trvalými součástmi partajních sekretariátů. Neboť oddanost straně je v párijských Čechách jednou z mála pojistek slušné existence. V takové atmosféře je otázka národního zájmu naprosto nezajímavou teorií.

To celé má jen jednu výhodu. V takovéto zemi nelze provést převrat, neboť neexistuje žádná dostatečně vlivná a k riziku ochotná skupina, o kterou by se mohli pučisté opřít Ale, není to málo?

(www.bohumildolezal.cz)