Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Duben 2004


Mít ukrajinský pas znamená pro člověka velkou smůlu

Oleksa Livínský

V českých věznicích, kde si odseděl více než dva roky, získal přezdívku Kladivo. Jako nástroj zločinu bylo toto nářadí uvedeno v jeho vyšetřovacím spise. Soud nakonec nic neprokázal, ale přezdívka zůstala. A byla také jediným jménem, pod kterým muž z nevelkého ukrajinského města souhlasil vyprávět svůj příběh. Ještě než poznal české věznice, sloužil Kladivo jako policista. Z řad ukrajinských ochránců pořádku byl vyštván kvůli své přílišné lásce ke spravedlnosti a neochotě přijmout pravidlo: "stačí, když bude člověk, paragraf se vždy najde". Z Česka, kam v 90. letech vyrazil za obživou, se však vrátil s eskortou a v poutech.

Ukrajinská "střecha"

Ani ne třicetiletý Kladivo po odchodu od policie odjel do Prahy. Doma zůstala žena s dcerkou. Na pražském Výstavišti, které sloužilo jako jakési tržiště s ukrajinskou pracovní silou, si svalnatého mladíka brzy všiml český "klient" - zprostředkovatel práce. Kladivo získal první práci: zedničil, pokládal dlažbu. Nakonec mu "klient" vyřídil živnostenský list, čímž jeho zdejší pobyt zlegalizoval. Bývalý policista dostal nový úkol: chránit nelegální ukrajinské dělníky na jejich pracovišti a "vytloukat" peníze od zaměstnavatelů, kteří nedodržovali dohody. Ukrajinština má pro tento pololegální byznys označení "střecha". Odměnou za služby pobíral tisíc korun za nelegálního dělníka a pětistovku za dělníka, který pracoval legálně.

Později však přestal vyplácet peníze ukrajinským dělníkům i sám český prostředník a zaměstnavatel Kladiva. "Po dobrém to nešlo. Pokusil se zmizet, ale našli jsme ho v jednom baru a vzali mu naše živnostenské listy. Údajně u sebe neměl hotovost, doprovodili jsme ho tedy do banky. Chtěli jsme pouze tisícovku zálohy pro každého, dohromady 13 tisíc. Ale on z banky zavolal policii a oznámil, že z něj ukrajinská mafie vymáhá peníze. Při zatýkání jsem dostal ránu do hlavy a ztratil vědomí. Když jsem se probudil, našel jsem v kapse hodinky. Opatrně, abych nezanechal otisky, jsem je vytáhl a poprosil vyšetřovatele, aby ze mě nedělali idiota," vzpomíná Kladivo.

V údajích Interpolu česká policie zjistila, že někdejšímu ukrajinskému kolegovi, který má navíc právnické vzdělání, nebude jednoduché účast na zločinu dokázat. Všechna obvinění byla založena na výpovědích českého "klienta". Kvůli nedostatku přímých důkazů strávil ve vazební věznici v Ruzyni téměř rok. Kladivo vzpomíná na pochmurný svět za mřížemi. Řada Ukrajinců zde prý skončila jen proto, že v Česku těžce pracovali bez různých povolení. "Ve vězení jsem potkal spoustu krajanů, kteří seděli jen proto, že měli ukrajinský pas a měli tu smůlu, že se právě pohybovali blízko místa, kde byl vykraden obchod," vzpomíná Kladivo. Žena, matka ani děti o něm celou tu dobu nevěděly. Dopis či stížnost Kladivo napsat nemohl, dopisy z Ukrajiny končily v sejfech vyšetřovatelů nebo překladatelů.

Vyšetřování případu se dalo do pohybu až po zásahu soukromého advokáta. Dva z obviněných Ukrajinců byli osvobozeni přímo v soudní síni, Kladivo a jeho dva kolegové dostali dva roky. Kladivo byl převezen do tábora v Říčanech. Doma ho už pochovali, mezi lidmi se šeptalo, že byl zastřelen při vyřizování účtů. Veškeré peníze, které měl na účtu, padly na stravu ve vězení.

Spojilo nás vězení

Štěstí se na Kladiva usmálo až díky českému spoluvězni, který po svém propuštění kontaktoval ministerstvo spravedlnosti, zorganizoval i schůzku Kladiva s jeho ženou, která již nevěřila, že by mohl být její muž naživu. "Myslím, že na svobodě by se mě ten Čech asi bál, ale společné neštěstí - byl obviněn z vraždy, soud mu však nic neprokázal - nás dalo dohromady," říká. Po odpykání trestu byl Kladivo deportován na Ukrajinu s pětiletým zákazem vstupu na území Česka a Slovenska. Doma se živil prodáváním na trhu, jako ochranka či poskytoval konzultace lidem, kteří se chystali za prací do ciziny. Celou tu dobu toužil se do Česka vrátit. Bývalý spoluvězeň ho na Ukrajině již několikrát navštívil. Pět let uplynulo, avšak Kladivo nevěří, že by české vízum získal. I když ví, že by bylo jednoduché si například změnit příjmení, jako to již udělalo mnoho Ukrajinců, kteří byli z Česka deportováni. Pokud by se přece jen do Česka znovu dostal, co by Kladivo dělal? "Zametal bych ulice, uklízel v supermarketu, lepil plakáty, ale v žádném případě nic, co by bylo na hraně zákona. Jedna hořká zkušenost stačí."

(MFDNES)



Zpátky