Duben 2004

Vítězné tažení našich předků

Martin Uhlíř

Profesor Musil: Současný člověk "bleskově" obsadil planetu. Jaká vlastnost mu to umožnila?

O neandertálcích, moderních lidech a životu v době ledové s LN hovořil profesor Rudolf Musil z Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity v Brně, účastník unikátního projektu Stage 3.

LN: Na otázku, proč vyhynuli neandertálci, projekt Stage 3 jednoznačně neodpověděl. K jaké teorii se přikláníte vy?

Každý druh musí jednou uvolnit místo jiným. Domnívám se, že zánik je naprogramován přímo v genech. To, kdy k němu skutečně dojde, ovšem určují vnější podmínky. Jsou-li příznivé, organismus přežívá delší dobu, pokud se zhorší, vymírá. Je to ale jen moje hypotéza, která není prokázána.

LN: To znamená, že by v dědičné výbavě každého druhu byla zakódována maximální doba, po kterou může existovat?

V podstatě ano, ale znovu říkám, nastanou-li nepříznivé podmínky, k zániku dojde dříve. Týká se to neandertálců i mnoha živočichů, kteří na konci poslední doby ledové mizí. Někdy se říká, že tato zvířata mamuty, nosorožce srstnaté a další - vyhubili naši předkové. Já tomu ale nevěřím. Pravěcí lidé byli dobrými lovci, ale zabíjeli jen tolik zvěře, kolik potřebovali. Mohli samozřejmě přispět k tomu, že tihle živočichové vymizeli, ale nejsou jedinými viníky.

LN: Mohli také vyvražďovat neandertálce, a přispět tak k jejich zániku?

Nevím. Netroufám si o tom spekulovat. Podívejte se ale na něco jiného: na to, jak strašně rychlá byla expanze našich předků do celého světa. Moderní člověk vznikl zhruba před 150 tisíci lety ve východní Africe. Vzešel z velmi malé populace, podle některých odborníků to bylo dokonce jen deset, sto lidí. Před sedmdesáti tisíci lety se dostal na Blízký východ, před padesáti tisíci do Austrálie, krátce nato do Evropy. Postupně ovládl celý obyvatelný svět. To je obrovská, dříve nevídaná migrace. Musel mít nějakou novou vlastnost, která neandertálcům scházela. Něčím se od nich musel lišit.

LN: Co to mohlo být?

Můžeme jen hádat. Byl vyspělejší technicky, sociálně? Nevíme. Oni neandertálci také nebyli na nízké úrovni, pohřbívali lidi, měli bezpochyby určité náboženské představy. Někdy ale stačí maličkost. To máte jako zánik kultur. Jedna kultura vytlačí jinou, často ani nevíte, čím to bylo způsobeno.

LN: Byl nějaký rozdíl v tom, jaká zvířata lovili neandertálci a jaká naši předkové?

Neandertálci i moderní lidé lovili většinu živočichů, s nimiž se setkávali. Alespoň pokud je potřebovali k tomu, aby přežili. Ke specializaci na určitý druh zvířat dochází v širším měřítku až později, v kultuře zvané magdalenien, kdy se setkáváme například s lovci koní. Je ovšem pravda, že se lidé některým zvířatům vyhýbali. Třeba obyvatelé našeho území téměř nelovili nosorožce srstnaté. Musíme si také uvědomit, že ne každá lovená zvěř byla určena pro výživu. Vlky zabíjeli především kvůli kožešině, rosomáky zřejmě proto, aby před nimi uchránili zásoby. Rosomák je strašně chytrá šelma, která dokáže ukrást úplně všechno.

LN: Jak lovili mamuty?

Afričtí domorodci lovili slony poměrně snadno. Přeřezali jim šlachy na nohách a slon pak nemohl utéci. Lovci mamutů na to mohli jít podobně. Není také vyloučeno, že mamuty zaháněli do rašelinišť a tam je dobíjeli. Je zajímavé, že střední Evropa doby ledové se k lovu nesmírně hodila. Žilo v ní například mnohem víc druhů zvířat než v pozdějších obdobích. Říkáme, že byla vyšší druhová biodiverzita.

LN: Dobu ledovou si člověk představí spíš jako období, kdy se dařilo jen těm nejodolnějším živočichům...

Dříve jsme si mysleli, že zdejší podmínky se podobaly těm, které známe ze severní Kanady nebo Sibiře. Ale mýlili jsme se. V tehdejší Evropě se vůbec nesetkáváme s vegetačními zónami - arktickou pouští, pak směrem na jih s tundrou, tajgou a tak dále. Všechny zóny tu byly smíchány dohromady, toto prostředí nemá dnes žádnou analogii. Vědci si dříve při vykopávkách mysleli, že mají na nalezišti pomíchanou faunu z různých období. Jenže to byly zbytky zvířat, která žila současně. Dnes víme, že tehdy vedle sebe existovaly druhy, které se nyní společně nevyskytují. Třeba různé druhy lumíků. A jestliže se tu dařilo tolika různým zvířatům, musel být velmi bohatý i vegetační pokryv. Jinak by se velká stáda býložravců neměla v průběhu celého roku na čem pást.

LN: Jak vypadala tehdejší krajina?

Řeky byly lemovány lesy, převážně jehličnatými, ale tu a tam rostly i listnaté stromy. V rašeliništích, která se před 26 tisíci lety rozkládala nedaleko dnešních Dolních Věstonic (vesnice Bulhary), se dokonce zachovaly zbytky dřeva pocházející z jilmů, javorů, lip a dubů. Směrem dále od řek přecházely lesy do parkového porostu, různých keřů a ojedinělých stromů. Pahorkatiny pokrývala step a ještě vyšší polohy byly bez rostlinného pokryvu. V této krajině se lovilo velmi dobře. Mnohem lépe než v jednotvárných lesích, které pokryly Evropu později.

LN: Pevninský ledovec po desítky tisíc let zůstával na sever od Baltu. Na Moravě rostly duby. Má vůbec ještě smysl mluvit o době ledové?

Jižní Morava mohla být "ostrovem", kde bylo tepleji. Nezapomínejme také, že se podnebí měnilo v překvapivě krátkých intervalech. Jestliže zůstávalo čtyři tisíce let bez větších změn, šlo o něco neobvyklého. Některé poznatky z poslední doby jsou ale skutečně překvapující. Profesor Rabeder z vídeňské univerzity nedávno zkoumal vysokohorské jeskyně v Alpách, například jeskyni Ramesch v Toten Gebirge. V jeskyních ve výšce kolem 3000 metrů našel sedimenty z teplého období a spoustu kostí jeskynních medvědů. V této výšce - to může být jedině z doby meziledové, mysleli si odborníci. Pak se ale zjistilo, že pocházejí z období před 64 až 34 tisíci lety.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)