Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Duben 2004


Na velkého Nicola vždy dojde

Zdeněk Švácha

Premiér Špidla není oblíben u studentů. Praví tak průzkum MF Dnes, který tímto pojmenoval další občanskou skupinu, která premiéra nemiluje. Lze tvrdit, že premiér je nemilován všemi, kromě útlého kruhu oddaných soudruhů. Zaslouží si to? Jeho sokové Klaus s Havlem mají přeci stabilní kádr obdivovatelů i odpůrců, přestože četnost jejich nemoudrých činů se premiérovým výstřelkům vyrovná. Je to možná tím, že premiéra nemiluje Štěstěna.

Nicolo Machiavelli ve spisku Vladař říká: “Záruka trvalého úspěchu je dílem přizpůsobování. Ale přesto si myslím, že je vždy lepší jednat rázně než opatrnicky, protože Štěstěna je žena a jen dokud ji ovládáš pevnou rukou, udržíš si ji. Přeje prudkým a smělým a odvrací se od chladných počtářů”.

Asi to tak bude. Václavu Havlovi lze upřít mnohé, tak jako všem nadaným intrikánům. Odvaha, například postavit se lidovým vášním a předsudkům, mu však nechyběla. Václav Klaus je ve využívání lidových předsudků mistrem a nikdy se jim nepostaví, ve zbylém prostoru však jedná jasně a důrazně. Jejich obliba jejich postojům odpovídá, neboť každý člověk nadaný jasným myšlením, vůlí a odhodláním budí respekt a vážnost. Pokud má navíc slabost, která národ vzrušuje, ale neponižuje (což pro oba Václavy není problém), pak jej podstatná část občanů může dokonce mít v oblibě.

Vladimír Špidla je jiný. V jistém smyslu mu velikost nelze upřít, neboť přežívá v horších podmínkách, než kdy poznali Václavové dohromady. Velí nesourodé vládě, kterou porodilo společenské zoufalství. Vstup do EU, hlavní vládní (a řádně klamná) karta, se ukazuje být rozčarováním. Spojenecké závazky jsou plněny s českou mazaností, která se jako obvykle nevyplácí. Daňová politika je prostým odíráním, zjevně inspirovaným Marxovým Kapitálem. Prakticky všichni usilují o premiérovu eliminaci od prvního povolebního dne a spolehnout se nemůže nikdy a na nikoho. Být ve starém Římě, musel by si pořídit pretoriánskou gardu, armádu udavačů a ochutnavače jídel, aby dožil příštího jitra. Přesto se jeho loď potápí pomaleji, než by se kdy dalo tušit. Taková schopnost přežít je neuvěřitelná.

O to právě běží. Vladimír Špidla je chladný technolog moci, schopný obratného manévrování za oponou. Jenže to v bouřlivých časech, kdy se mocenské siločáry dramaticky mění, nestačí. Doba si žádá umění dramatu, silných slov pronášených ve správnou chvíli, pevnou ruku a pevný a jasný kurs. A odvahu riskovat.

Štěstěna nemá ráda české bláto, dostatečně teplé, aby se v něm dalo přežít, ale příliš smradlavé, aby dalo vážnost. A bez Štěstěny dlouhodobý úspěch neexistuje. Asi proto se naší politice vyhýbá.

(www.bohumildolezal.cz)



Zpátky