Duben 2004

Lex Beneš

Ivan Klíma

Jako by naši poslanci neměli už vůbec co na práci, nebyla u nás nezaměstnanost, nebylo daňových problémů či potíží s penzijní reformou, vymysleli si tedy, že k výročí únorového vítězství pracujícího lidu zákonem uvedou druhého československého prezidenta do síně zasloužilých.

Shodou okolností jsem právě v těchto dnech dočetl pravděpodobně nejobsáhlejší benešovskou studii od Tomana Broda. Obraz Eduarda Beneše, jak jej kreslí přední znalec úseku dějin, v nichž prezident působil, je působivý a zdaleka ne jednoznačně pozitivní. Historik netvrdí, že se prezident Beneš zasloužil o nástup komunistů k moci, jen to, že jim rozhodně kladl menší odpor, než od něho demokraté v tehdejší době očekávali. Jeho zásluhy o hladké předání moci do jejich rukou se zdají nesporné. Zřejmě i to měli aspoň někteří zákonodárci na mysli.

Podobný zákon má jediný precedens. Stejně byl oceněn T. G. Masaryk jako zakladatel a první prezident nové republiky. Zákon o T. G. M. však byl přijímán v roce 1930, tedy v čase narůstajících totalitních tendencí v blízkém okolí republiky. Zákon o tom, že se Masaryk zasloužil o stát, tedy zároveň vyhlašoval, že se republika hlásí k demokratickému programu svého prvního prezidenta. Tento program měl střežit později i prezident Beneš. O to, jak uspěl, mohou se po více než půlstoletí, jež uplynulo od jeho smrti, historikové přít.

Ale nejde o to, jaký byl prezident Beneš, pozoruhodná je domněnka poslanců, že mají právo či dokonce povinnost přijímat zákony o významu dávno mrtvých osobností. Co se stane historikovi, který v rozporu se zákonem dojde na základě rozboru dokumentů k názoru, že prezident Beneš se o stát nezasloužil? Bude po komunistickém způsobu zbaven místa a půjde mýt výkladní skříně, anebo se naopak bude zákon novelizovat?

A když dodatečné ocenění prezidenta Beneše, proč ne také zákony o těch ostatních? Proč nevydat zákon, že Karel IV. byl Otcem vlasti? A Jiří z Poděbrad se zasloužil o evropský mír? Proč zákony nezhodnotit vládu všech Habsburků? Proč nepřijmout zákon, že Gottwald byl masový vrah a zasloužil se o nastolení bezohledné diktatury? Že Zápotocký byl notorický lhář, že Gustáv Husák kolaboroval s cizí mocností a pokusil se potlačit českou i slovenskou kulturu?

Všechny takové zákony jsou stejně logické jako lex Beneš. Daly by se zdůvodnit jedině tím, že činí zbytečným povolání historiků, tedy všechna historická pracoviště, muzea či památníky, a tím ušetří něco z peněz daňových poplatníků. Namísto výuky dějepisu zavedlo by se pak na školách čtení vybraných zákonů z dílny českých poslanců.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)