Duben 2004

Na stíhačkovém nebi další skandál.

Jaroslav Spurný

Muž, který rozhodl o vítězství gripenů, přešel z ministerstva k firmě, která je bude dovážet

Šéf výběrové komise pro nadzvukové letouny Radek Novotný nastoupil do „společnosti spojené s firmou BAE Systems“, která se podílí na výrobě a prodeji gripenů. Na první pohled banální zpráva pražského listu Fleet Sheet způsobila v odborných kruzích neobyčejný poprask. A ten neutichl ani poté, co vyšlo najevo, že Radek Novotný nepřechází k BAE, nýbrž do Leteckých opraváren Malešice. I v tom případě jde totiž o mimořádně podezřelý přestup. Stručně řečeno – muž, který se zásadní měrou přičinil o vítězství stíhaček Gripen ve vládní soutěži, teď odchází pracovat k firmě, jež má být prostředníkem při dodávce vítězných letounů do Česka – za což ji čeká provize ve výši možná až miliardy korun. Skandály a nejasnostmi pronásledovaný kontrakt na stíhačky dostal další ránu.

Hledal jsem práci

Radek Novotný nastoupil do Leteckých opraváren Malešice (LOM) jako „ředitel projektového managementu“. Šéfuje týmu, který se zabývá dodávkami nadzvukových letounů pro armádu. Právě tato skupina bude dovážet gripeny a náhradní díly. Opozice i řada expertů berou tento post jako odměnu za Novotného rozhodování v komisi. Podle kritiků může jít navíc o snahu omezit co nejvíce počet lidí, kteří se obchodu s gripeny účastní. Odborná komise pod Novotného vedením doporučila nákup britsko-švédských stíhaček Špidlově vládě loni na podzim a kabinet se pak rozhodl verdiktem komise řídit.

Sám Novotný, jak se dalo předpokládat, ve své změně místa nevidí žádný problém. „Po třiadvaceti letech na ministerstvu jsem potřeboval změnu a našel jsem si nové místo,“ říká. „Na faktu, že bych mohl zprostředkovávat dodávky letadel, která jsem doporučil ke koupi, nevidím nic divného. A o provizi se s vámi bavit nebudu. Navíc vláda ještě definitivně nerozhodla, že prostředníkem budou právě Letecké opravny.“

O LOM coby příštím prostředníkovi ovšem zcela jasně mluví všichni zainteresovaní, včetně premiéra Špidly a ministra Kostelky. „Pokud se tak stane, je neetické, aby se prostředníkem stal i pan Novotný,“ říká šéf výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím. „Právě sepisuji pro ministra obrany Kostelku své výhrady proti celé soutěži a bude mi muset zodpovědět i přesun Novotného.“ Kostelku chce interpelovat i jeho stínový kolega Petr Nečas (ODS). Ministr obrany Miroslav Kostelka byl časově zaneprázdněn a nemohl na dotaz ohledně Radka Novotného a vůbec okolností pronájmu letounů odpovědět. „Ale pan ministr o tom nemá stejně žádné informace. Záměrně. Chce se seznámit až s komplexní zprávou, která bude jeho podřízenými předána jemu a posléze vládě tento týden,“ říká ministrův tiskový mluvčí Ladislav Šticha.

Vítěz ano, důvod ne

Vidímovo sepisování výhrad k soutěži o armádní letectvo má svou logiku: během transakce se stížností nahromadilo tolik, že vydají na solidní spisek. Obchod táhne už druhá administrativa. Kabinet Vladimíra Špidly sice už na rozdíl od Zemanovy vlády netvrdí, že pokud nekoupíme čtyřiadvacet švédských stíhaček za sto miliard korun, upadneme do německého otroctví, ale jinak se snažil uzavřít obchod se Švédy stejně usilovně jako předchozí vládní tým. S odkazem na nedostatek času nevyhlásil na nákup letounů soutěž a loni v červenci oslovil vlády deseti zemí, aby nabídly Česku prodej nebo pronájem čtrnácti stíhaček. Jenže v tu dobu začínalo ministerstvo teprve pracovat na nové reformě armády a návrhu bezpečnostní strategie. Jinak řečeno: ještě nebyla popsána bezpečnostní rizika, nebylo jasné, jakou armádu a k jakému účelu budeme mít, ale vláda už věděla, že budeme potřebovat čtrnáct stíhaček.

V listopadu pak o nejlepší nabídce rozhodla Novotného komise. Zvítězily gripeny, hlásal shodný titulek na prvních stranách všeho zdejšího tisku. Proč? „Žádné další informace nebudeme sdělovat, dokud si náš posudek neprostuduje vláda a definitivně nerozhodne,“ odmítal dotazy Novotný. Nešlo tomu rozumět. Jak to, že jméno „vítěze“ komise říct může, ale důvody volby už jsou tajné? Není to náhodou proto, aby si veřejnost zvykla na předpokládaný konec celého představení? Další vývoj dal skeptikům za pravdu. Před Vánocemi vláda vyřkla verdikt: pronajmeme gripeny. Proč? „Přiklonili jsme se ke zdůvodnění komise,“ řekl Špidla. Jaké to bylo zdůvodnění? „Ty argumenty zabírají stovky stran a nedají se jen tak přetlumočit,“ uzavíral odpověď Špidla. Podrobnosti nejsou známy dodnes. S tím, že o gripenech není definitivně rozhodnuto, protože vláda neřekla „pronajmeme gripeny“, ale „udělujeme ministerstvu obrany exkluzivitu k jednání se švédskou stranou o pronájmu“. „Až bude zpráva hotová, bude možné se ptát,“ říká mluvčí Šticha.

Nedostatek informací o způsobu výběru vítěze a důvodech rozhodnutí kritizovala i americká strana, která je výrobcem čtyř poražených letounů. Vláda proto uspořádala koncem ledna seminář pro všechny účastníky soutěže, aby vysvětlila kritéria výběru. Američané nebyli spokojeni. „Potřebujeme víc podrobností o způsobu výběru, proto jsme požádali vaše ministerstvo o další informace. Cílem je pochopit způsob výběru a poučit se pro budoucnost,“ říká Bruce Goldstein z velvyslanectví USA v Praze.

V obchodě zdaleka nešlo jen o pronájem čtrnácti letounů za zhruba dvacet miliard korun. Česká armáda chce v budoucnu nakoupit další desítky stíhaček a vítěz dnešní soutěže bude mít před ostatními náskok – ovládne prostředí. Letiště, opravny a pozemní technika budou do té doby postaveny na míru gripenům.

Novotný na Novotného

Mlžení a vzkazy typu „na informace není čas, ještě není rozhodnuto“ provázejí teď i výběr prostředníka transakce. Podle platného zákona musí ministerstvo obrany nakupovat a prodávat armádní materiál přes prostředníka – a výběr LOM vypadal na první pohled rozumně. „Proč bychom měli zbytečně dávat vysokou provizi soukromé firmě, když obchod může uzavřít LOM, který je zřizovaný ministerstvem obrany?“ ptal se premiér Špidla. Platilo to do chvíle, než nastoupil do Leteckých opraváren právě Radek Novotný. Pak najednou „nebylo rozhodnuto“. Ale vraťme se na chvíli trochu zpět v čase.

Podle kuloárových informací byla až do konce loňského roku největším favoritem na prostředníka v obchodu s gripeny firma Omnipol – největší obchodník s nadzvukovými letadly a jejich díly v Česku. Problém se ukázal v tom, že Omnipol (od konce roku přejmenovaný na Omnyx) už sedmým rokem zastupuje v Česku zájmy spoluvýrobce gripenů – britskou společnost BAE – a Britové dnes mají firmu díky nákupu jejích bezmála miliardových pohledávek de facto plně pod kontrolou. „Kvůli propojení BAE a Omnipolu nebylo pro vládu únosné vybrat si Omnipol jako prostředníka obchodu – a navrhla LOM. „Jenže to je stejné jako nechat zastupování Omnipolu,“ říká stínový ministr obrany Petr Nečas. Naráží tím na skutečnost, že Omnipol v 90. letech kontroloval LOM účetnictví a dodnes zastupuje zájmy této firmy v zahraničí. Spojení BAE, Omnipol, LOM a angažmá Radka Novotného a mlžení kolem celé soutěže nabízí jedno vysvětlení. Od počátku mají celou „soutěž“ pod kontrolou ti samí lidé a vše bylo předem domluveno. Ale ani tady se není možné dobrat rozumné odpovědi. Nic neví ani ministr Kostelka a jeho náměstek Jaroslav Kopřiva, který má jednání na starosti, na e-mailové otázky neodpověděl.

Vláda pověřila koncem prosince minulého roku ministerstvo obrany k vyjednávání podmínek smlouvy pronájmu gripenů se švédskými představiteli. „Jednání jsou úspěšná,“ je zatím jediná odpověď náměstka Kopřivy. „Koncem února předložíme vládě zprávu a bude na ní, aby definitivně rozhodla.“

RÁMEČEK

Tankový prapor pro NATO

Dobrou ukázkou „gripenovských“ nákupů bez představ o armádní reformě a strategii je právě končící devítiletý evergreen jménem modernizace tanků T-72. V roce 1995 se ministerstvo obrany rozhodlo vyhlásit soutěž na modernizaci tří set padesáti sovětských tanků T-72. Armádní experti sice nedokázali vysvětlit, proč jich potřebujeme modernizovat tolik, ale ministerstvo projekt odkleplo s oznámením, že za něj občané z daní zaplatí třináct miliard korun.

Stejně jako u gripenů vzniklo už při výběrovém řízení modernizace tanku podezření, že jde o uplacený projekt a vítězové jsou vybráni předem. A stejně jako v případě gripenů byl krátce po verdiktu zaznamenán přechod jednoho z mužů, kteří měli při rozhodování o vítězi rozhodující slovo, do firmy spojené s projektem: šéf Správy materiálního zabezpečení ministerstva plukovník Vepřek odešel šest týdnů po vyhlášení soutěže do firmy Marconi, spolupracovníka vítězných Italů (a mimochodem součásti podniku BAE Systems).

A teď: v roce 1997 změnila armáda koncepci reformy a rozhodla, že se místo 350 bude modernizovat jen dvě stě kusů. První funkční prototyp spatřil světlo světa v roce 2000. V roce 2001 se zrodila další reforma, už počítala jen se šedesáti tanky, o rok a půl později další, která počítala se čtyřiceti a loni zatím poslední, podle níž bude stačit české armádě jen třicet modernizovaných kusů. Za devět let se ovšem cena tanku zvedla ze slíbených třiceti pěti milionů na sto sedmdesát milionů korun, a armádu tak i osekané množství přijde na pět miliard korun.

„Původní rozhodnutí bylo učiněno v jiné době a za jiné mezinárodní bezpečnostní situace a nemůžu ho komentovat,“ odpovídá náčelník generálního štábu Pavel Štefka e-mailem na otázku, co na tu proměnu říká. Jinou analýzu přesnosti svých prognóz, respektive příčin jejich nepřesnosti armáda nemá pro veřejnost k dispozici. Přitom by se hodily, neboť podobná situace nastala v minulých letech i s podzvukovými letouny L-159. Vláda schválila v roce 1998 na základě údajných potřeb armády nákup sedmdesáti dvou letounů. Dnešní strategická potřeba je pouhá třetina. Celý obchod přišel na padesát miliard korun a armáda dnes hledá stovky milionů korun na konzervaci nepotřebných strojů. Ani u gripenů dnes není jasné, zda a kolik letadel vlastně potřebujeme.

(Respekt)