Duben 2004

Klausova hlavní těžkost: kdy ubrat plynu, neříci nic

Martin Fendrych

Je to tady. Václav Klaus po roce na Hradě hravě přeskočil miláčka davů Stanislava Grosse a stal se nejoblíbenějším českým politikem. Jak se to dělá? Mistrovsky se odřízl od ODS. Přitom dál vyznává stejné hodnoty. Jeho srdce bije "ódéesácky", ale svou stranu už nevede, zůstal jen čestným místopředsedou. Respondenty výzkumů obliby nezajímají názory politiků. Proto na prvním místě stojí pravičák a za ním levičák. Chtějí být manipulováni, věřit, že mocní to s nimi myslí dobře, že jim o ně jde. Překvapuje, jak dlouho Gross vedl žebříčky popularity coby ministr vnitra, jak dokáže předstírat, že za bídně fungující policii nenese odpovědnost. Klaus odmítá, že by lidem podlézal. Vysokou popularitu vidí jako "výsledek své konzistentní činnosti".

Konzistentní zůstává tam, kde se mu to hodí, kde se strefí do pocitů většiny. Nedávno přednášel v německém Pasově o euru. Vystoupil (konzistentně) jako EU-heretik. Přiznal, že euro zůstane, ale pokračoval: "Přesto si myslím, že lze měnovou unii relativně snadno rozpustit, tak jako se nám to povedlo při rozdělení Československa v roce 1993." Chytré v době, kdy mezi občany roste strach z brzkého vstupu do Unie. Mohou se utěšovat: v nejhorším to rozpustíme. Trvání si na svém Klaus nepřehání. Na otázku, zda se vyhýbá konfliktům, odpovídá s upřímností, jež mu byla v době soudu s Liborem Novákem, bývalým místopředsedou ODS (staral se o stranickou pokladnu), zcela cizí. "Přiznám se, že hledání, kdy pokročit dál do každodenní politiky, kdy ubrat plynu a neříci nic zásadního, je skoro hlavní těžkost, kterou prezident každodenně řeší." Má třeba zareagovat na víkendové sezení v Kolodějích? Samozřejmě že by rád sepsal "smrtící text". Ale zabrzdí a řekne si: "To by byl aktivismus." (MF Dnes 10. 2.)

Důležitý poznatek: dá se stavět na zadní proti vnějšímu nepříteli (EU), ale doma nutno udržet odstup, pasivitu. Pak obliba roste. Proto lidé málo milují premiéra. Musí něco dělat. Nepomáhá, že z Vladimíra Špidly jakživo nic konkrétního nevypadne. Viz příklad: co říká faktu, že Gross je favoritem na příštího předsedu ČSSD? "Ale... Počasí se dá předvídat tak na týden. Já jsem si jistý, že základní reforma, kterou v české společnosti děláme, je velmi prospěšná." Snaha tu je, zřejmě by vyhrál mistrovství světa v uhýbání odpovědi, ale marná sláva, vede vládu. Gross popularitu ztrácí. Ve vládě figuru je coby dvojka, ale stále předstírá, že sedí někde mimo. Tak třeba v pátek šestého února se v Praze na Žofíně konal ples pražské policie. Gross dal přednost oslavám deseti let existence televize Nova. Dvě mouchy jednou ranou: nebude spojován s policií a ještě se zařadí mezi oblíbené baviče. Když se ho zeptáte, proč se plete do privatizace, ač řídí vnitro, pohotově vypálí, že jako místopředseda vlády musí. Kupodivu se však prakticky vůbec nevyjadřuje k hlavnímu hitu koaliční vlády, reformě. Jako by zdražování hodnotil jen zdálky: "V zásadě platí, že dohodu z Koloděj podpořím. Myslím, že podpora rodin s dětmi, kde rodiče pracují, je opravdu dobrá." (Právo 5. 2.) Na konferenci středočeské organizace ČSSD (7. 2.) kritizoval, že vláda (nikoli on) lidem neumí vysvětlit reformy: "My to přece neděláme kvůli nějakému Mezinárodnímu měnovému fondu, my to neděláme kvůli koalici. My to děláme proto, aby se v tomto státě normálně, slušně žilo." Blábol. Důležitý je konec: aby se tu normálně, slušně žilo. Ano, to chce každý. Gross taky, tak je populární. Jiný politik by se takovou banalitu možná styděl vyslovit. Jenže i schopnost ministra vnitra uhýbat odpovědnosti má meze. Teď dokonce musel vyrukovat s tím, že by chtěl sociální demokraty po Špidlovi vést.

Namáčí se. I ty, Grossi, začínají chápat oběti reforem. Popularita padá. V září 1999 Klausovi důvěřovala pětina lidí. Dnes skoro sedmdesát procent. V novoročním projevu to navlékl šikovně: nevyčinil českým řidičům za to, že za nimi na silnicích zůstávají haldy mrtvol, nýbrž odsoudil zátah, který na ně udělala Grossova policie. Zastal se nás, kdo sedáme za volant. Ač prezident, jezdí na lyžích (skizident). Neplýtvá milostmi. Není záletník, který s mladicí podvádí ženu, nýbrž je něco jako Goethe. Tvrdí, že komunismus povalili ti, kdo mlčeli, pasivní rezistencí. Kam se na něj hrabe Gross. Klause bude milovat ne šedesát devět, ale sto padesát procent!

(Týden)