Duben 2004

Proč v červnu volit Dolly Buster

Ondřej Neff

Mediální hvězdou červnových voleb do Evropského parlamentu jistě nebude jen Viktor Kožený. Copak třeba slíbí taková Dolly Buster? Nezávislá (erotická) iniciativa, za niž tato bývalá pornohvězda kandiduje, slibuje, že vytrhne voličstvo z letargie. Proto nasazuje Kateřinu Bochníčkovou alias Dolly Buster a slibuje, že její kampaň bude jiná než kampaně ostatních stran: zajímavější a přitažlivější pro oko. A kampaň začíná! Dolly se chystá na Ostravsko, kde hodlá 11. března sfárat do dolu Paskov. "Jako odborový předák bych tady raději viděl ministra Škromacha nebo premiéra Špidlu, ale horníky jistě návštěva Dolly Buster potěší víc," podotkl k tomu tamní odborář Josef Nejezchleba. Dolly sfárá, pak podle zpravodajů vyfárá a osprchuje se. Její politické tažení rozněcuje fantazii. Když se mohl Ronald Reagan dostat do Bílého domu - on, herec westernových filmů - a když se guvernérem v Kalifornii mohl stát Arnold Schwarzenegger, který má na kontě navíc ještě pikantní "hříšek", krom toho, že byl hercem ještě zcela nedávno, proč by nemohla do poslaneckého křesla usednout bývalá pornoherečka Kateřina Bochníčková?

Pro volbu Bochníčkové je nejeden důvod

V Evropském parlamentu potřebujeme lidi, kteří se dovedou pohybovat po evropské scéně. Kateřina Bochníčková je pod jménem Dolly Buster vnímána jako "německá herečka českého původu". Víme dobře, jaké stanovisko vůči České republice zaujímají němečtí a rakouští poslanci. Jejich prvořadým zájmem je mydlení schodů nově příchozím Čechům. Kde bude muset Miloslav Ransdorf nasadit vyřídilku ve všech čtrnácti jazycích, jež ovládá, tam bude Dolly stačit oslnivý úsměv a pohled typu "neviděli jsme se někde?". O její suverénnosti stran pohybu po evropské scéně ve všech polohách věru nemůže být pochyb.

V Evropě potřebujeme lidi, kteří vynikli, kteří se dokázali prosadit - jen takoví mohou prosazovat naše zájmy v mnohačetném parlamentu proti přesile, proti jaké naposledy stával snad jen tatíček Žižka. Prosadil se kandidát Vladimír Remek? Jistě, ovšem bohužel díky tlaku generálských epolet svého otce. Kateřina Bochníčková se prosadila v oboru snad nejobtížnějším. Dovede to, co v podstatě umí každý. Ovšem upozornit na sebe v této branži žádá mohutnou sílu osobnosti!

Škraloup jako předpoklad

Není na závadu, když kandidát má taky tak trochu máslo na hlavě a způsobil nějakou mrzutost. Pokud možno aby stál kasu, ať státní nebo jakoukoli jinou, nějaké peníze. To se osvědčilo při volbě Vladimíra Železného senátorem. Lidé ho volili, jak se říká, jako vzteklí. Na to možná vsadil i Viktor Kožený, který chce rovněž kandidovat do Evropského parlamentu. Není ovšem jisté, zda se mu podaří vyvolat tak velkolepý zájem o červnové volby, jako kdysi o kupónovou privatizaci. Nejde přece o osobu, jde o sliby, které předloží. Ostatně Kožený by snad ani neměl nic slibovat, bohatě by stačilo, kdyby splnil to, co slíbil tenkrát.

Také Dolly v tomto směru zabodovala, i když ne vlastní vinou. Nova odvysílala v prosinci šot, v němž se masturbující muž mihl "v pravém dolním rohu v pozadí", jak se psalo v internetové omluvě TV Nova s tím, že se chyba už nebude opakovat. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se opřela o § 32 odst. 1 písm. e) a napařila Nově milion korun pokuty! To už je škraloup, jak se patří, a Dolly může hledět k volbám s hlavou hrdě vztyčenou. V neposlední řadě hovoří pro Bochníčkovou fakt, že je žena, a o tomto faktu se věru může přesvědčit každý, kdo má o to zájem. Žen je v politice trestuhodně málo, jak v místní, tak i v té velké, evropské. Proč tedy váhat?

Ano, souhlasím, je to všechno legrační. Návrh kandidatury Karla Gotta na českého prezidenta byl také legrační akt. Jenže teprve když se začne z těchto věcí tropit sranda, si plně uvědomíme, o jak vážné věci jde. Volby do Evropského parlamentu vážné jsou a je víc než záhodno se jim s plnou vážností věnovat.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)