Duben 2004

Jako ryba ve vodě.

Jaroslav Petr

Znečištění jezer, řek a moří farmaceutiky má hrozivé důsledky

Ten obrázek zná každý, kdo někdy viděl čističku odpadních vod: z jedné strany se do ní valí páchnoucí masa, aby ji na druhém konci opouštěla na pohled průzračná kapalina. Poměrně rozšířená představa, že je nejen čistá, ale i nezávadná, je však pravdě stále vzdálenější. Další a další studie ukazují, že spektrum látek, s nimiž čistírny marně zápolí, se stále rozrůstá. V řekách, jezerech a mořích – a následně pak i v organismech jejich obyvatel – tak končí prakticky vše, co moderní civilizace vyprodukuje.

Říční koktejl

Když se norští experti před nedávnem pustili do průzkumu pobřežních vod u města Tromsö, nestačili se divit. Protokoly laboratorních testů připomínaly recept z lékárny. Vzorky mořské vody obsahovaly četné stopy ibuprofenu, léků proti epilepsii i aktivních složek hojně užívaných antidepresiv Prozac a Zoloft. Jak ukázaly další studie, nejde o žádnou náhodnou anomálii a vodní živočichové proti své vůli užívají léky zcela běžně. Kupříkladu americký farmakolog Bryan Brooks odhalil Prozac a Zoloft také v těle sumečků z texaských řek. Účinné složky léků se vyskytují v mozku, játrech i svalovině ryb. Naštěstí pro rybáře a konzumenty jejich úlovků jsou koncentrace léků ve svalovině velice nízké a člověk nedokáže sníst tolik rybího masa, aby dostal do těla dávky, jež by z lékařského hlediska stály za řeč.

Otázkou ale zůstává, co tyto léky dělají s rybami a dalšími vodními živočichy. Odborníky znepokojují rizika neočekávaných interakcí různých chemikálií. Člověk ví, že nemá některé léky užívat současně. Ryby, žáby nebo mlži si však vybírat nemohou, protože v onom velmi slabém, ale nepředstavitelně pestrém farmaceutickém koktejlu žijí.

Koncentrace léků ve vodách jezer, řek a moří se mohou zdát příliš nízké na to, aby napáchaly větší škody. To jsme si však mysleli před časem i o jiných látkách a vývoj událostí nás pak nepříjemně zaskočil. Už před dvaceti lety vyděsilo britské biology zjištění, že samci plotic odchycení v sedimentačních nádržích dvou velkých čistíren odpadních vod mají část varlat proměněnu na samičí pohlavní žlázy. Podezření padlo na farmaceutické továrny, které byly na čističky napojeny a měly ve výrobním programu silné hormonální preparáty. Jenže pak se ukázalo, že změnou pohlaví trpí ryby prakticky u všech britských čističek. Na vině musela být nějaká běžně používaná chemikálie.

Intenzivní pátrání proto pokračovalo a přineslo velké překvapení. Původcem totiž byla ženská moč, s níž se do odpadních vod dostávaly vedle přirozených ženských pohlavních hormonů také syntetické látky z hormonální antikoncepce. Šokem pro odborníky bylo především zjištění, jak neuvěřitelně nízké koncentrace hormonů už na ryby působí. V některých řekách odhalili biologové přinejmenším částečný zvrat pohlaví u všech zkoumaných rybích samců. Postiženy jsou dokonce i mořské ryby. Změna pohlaví krutě poznamenává například platýse žijící u ústí britské řeky Mersey, jejíž vody přinášejí do moře bohatý hormonální mix.

Svět začal hovořit o tzv. endokrinních disruptorech, tedy o látkách schopných narušit složitou hormonální rovnováhu v těle člověka i živočichů. Jednou z typických vlastností těchto látek je razantní účinek i při velmi nízkých dávkách, jež věda ještě donedávna považovala za neškodné. Například hojně užívaný herbicid atrazin mění pohlaví amerických žabáků už v koncentracích, které jsou překračovány dokonce i ve vodě snášející se na zem v dešťových srážkách. Účinky hormonů vykazují překvapivě i látky, které nemají po chemické stránce s hormony nic společného. Nedávno byl kupříkladu prokázán účinek srovnatelný s působením samičích pohlavních hormonů u kadmia. Tento toxický těžký kov se chová jako hormon v dávkách nepřesahujících limity vyhlášené Světovou zdravotnickou organizací za bezpečné.

Jedovatí lososi táhnou

O tom, že problém endokrinních disruptorů nabývá globálních měřítek, svědčí zjištění amerických vědců, kteří zkoumali pohlaví lososů připlouvajících do trdlišť na horních tocích řek kanadské provincie British Columbia. Jen každá pátá samice na trdlištích uprostřed panenské přírody byla “dámou od přírody”. Osmdesát procent samic představovali samci, kteří se teprve dodatečně proměnili v samice. Nikdo netuší, jaká chemikálie se za změnou pohlaví kanadských lososů skrývá. Analýzy vody z řek nic neodhalily. Lososi však mohli “užívat” hormony v moři, kde vyrůstali. Nebyly by to jediné nežádoucí látky, se kterými se tam setkávají. Analýzy totiž ukazují, že v některých lokalitách může litr mořské vody obsahovat až jeden nanogram smutně proslulých polychlorovaných bifenylů.

Losos žijící v silně znečištěných oblastech moří tyto prudké jedy ve svém těle po celý život pilně střádá, a v dospělosti tak obsahuje každý kilogram jeho tuku až dvoutisíckrát více bifenylů než okolní voda. Když se tato nádherná ryba vydá na sklonku života na grandiózní odyseu za zplozením nového lososího pokolení do bystřin a potoků, kde sama přišla na svět, podnikají s ní tuto pouť i polychlorované bifenyly. Ryby po vytření na trdlištích hynou a z jejich rozkládajících se těl se uvolní do okolí i jedovatý náklad, který si přinesly s sebou.

Kávu, prosím

Staré úsloví doporučuje beze zbytku spořádat snídani, večeře se vzdát ve prospěch nepřítele a oběd sdílet s někým blízkým. Koho by napadlo, že ať chceme nebo ne, dělíme se s rybami, žábami, škeblemi a dalšími obyvateli vodních toků o každou sklenici koly nebo šálek kávy či čaje.

Kofein výrazně ovlivňuje funkce lidského těla. Užíváme si jeho stimulačních účinků na oběhový i nervový systém. Podle některých studií nás chrání při velké fyzické námaze před vyčerpáním. Z jistého pohledu výhodná je i jeho další vlastnost: na rozdíl od látek, jako jsou mycí prostředky nebo kosmetika, je ve vodě stabilní a navíc jeho spotřeba nepodléhá módním výkyvům. Vodohospodáři se na něj mohou spolehnout a využívají jej jako indikátor znečištění odpady z domácností. Například ve vodách jezera Greifensee poblíž švýcarského Curychu nalezli pětkrát více kofeinu, než by odpovídalo přítoku vody z čističek. Díky tomu odhalili domácnosti, z nichž do jezera proudily na kofein podstatně bohatší nečištěné splašky.

Opomenout však nelze ani varovné hlasy: někteří vědci totiž této povzbuzující látce vedle příznivého působení připisují i velmi nežádoucí efekty, především pak negativní vliv na plodnost u žen. Lidstvo přitom zkonzumuje ročně neuvěřitelných 120 000 tun kofeinu. Většina sice zůstane v tělech milovníků povzbuzujících nápojů, přesto však každý z nás denně v průměru vyloučí tolik kofeinu, kolik odpovídá desetině šálku kávy. Ten pak dál putuje kanalizací do čističek odpadních vod, kde se z 99,9 % rozloží. K živočichům v řekách, jezerech či mořích se ho tedy dostane jen nepatrný zlomek – například moře u norského Tromsö ho obsahuje v každém litru asi 50 nanogramů, což je dvěstětisíckrát méně, než kolik jej najdeme v šálku kávy.

Jako by se tady historie opakovala: opět by se mohlo zdát, že kofeinu je ve vodě příliš málo, než aby napáchal nějaké škody. Zkušenosti však nabádají k velké opatrnosti. Pokud by se jeho nepříznivé efekty potvrdily, nebyl by dnes prakticky všudypřítomný kofein první (a s pravděpodobností, která hraničí s jistotou) ani poslední látkou, o níž jsme s překvapením zjistili, že i ve velmi nízkých koncentracích po čase vyvádí kousky, které bychom na základě zkušeností s mnohonásobně vyššími dávkami nečekali.

Rámeček

Dvakrát ve stejné řece

S každou další studií, která upozorní na narůstající počet nežádoucích látek ve vodě, nabírají na síle i hlasy, které volají po vývoji a instalaci nových systémů čištění, které by si s přívalem léků a dalších vymožeností civilizace do řek poradily. Nejde přitom o nic nedosažitelného, jak dokazují příklady měst, která trpí kritickým nedostatkem vody, a odhodlala se proto k revolučnímu kroku: velmi důkladné recyklaci splašků zpět do vodovodního systému. Mezi prvními vykročila tímto směrem v minulých letech jihoamerická metropole Santiago de Chile. Počáteční nedůvěru obyvatel se vedení města podařilo brzy překonat a santiagští radní dnes plánují, že do roku 2009 objem recyklace zvýší dokonce natolik, aby se jim podařilo využít odpadních vod do poslední kapky.

(Respekt)